Podzimní Eremitage

Eremitage v Bayreuthu je obrovský zámecký park na kraji města a nikdo, kdo tu žije, by ho neměl nechat bez povšimnutí, protože je to skvost. Vysokánské prastaré stromy a pečlivě upravené stromové podloubí, jehož stromy již také pamatují několik dekád, romantické stavbičky, kapličky, fontány…
Z fontán už jsme tedy nic neměli, protože byly nejen vypuštěné, ale všechny sochy již byly přikryté a také kvůli tomu nemělo valný smysl fotit klasické záběry, a tak jsem se soustředila jen na přírodní krásy 🙂
Možná, že o dva týdny dříve by to byl ještě úchvatnější zážitek, protože teď už bylo listí hodně opadané.

Výlet na Eremitage jsme podnikli v den, kdy měli Němci státní svátek, a kromě Járy a Bendera se mnou byla ještě Peťula a její pes Falco. Byli jsme domluveni ještě s dalšími Čechy, kteří studují v Bayreuthu, ale někoho skolila viróza a někoho zase slibotechnový syndrom – však to znáte.
Už se moc těším na park na jaře, až se zase bude všechno probouzet a zelenat.
A jak to tak venku vypadá poslední dny, byl to nadlouho poslední kochací výlet do přírody…

Teď se obden budím do bílých rán a následně zas do upršených… Ale nijak negativně to na mě nepůsobí. Pálím si svíčky v aromalampičce, piju hektolitry čajů, objevuji nekonečnou nabídku potravin v německých obchodech, skládám střípky své disertační práce, smolím domácí úkoly a o víkendech šiju na stroji.
Nikam se zběsile neřítím.
Každé období má něco do sebe a podzim je období pro zklidnění a zahřívání organismu a když to člověk přijme a nesnaží se za každou cenu stihnout nemožné, pocítí úlevu 🙂
Doufám, že to máte taky tak!

Poděl se o článek na Facebooku