Vydávám podcast!

Těžko říct, jestli je to tím, jak se mílovými kroky blíží můj druhý porod, jestli jsem naspeedovaná začátkem roku a příslibem nových začátků, volným časem, který se s obrovitánským pupkem příliš užitečně využít nedá, nebo jestli jsem se skutečně hnula z místa a opřela se do realizace svých snů!

Každopádně jsem si konečně sedla na zadek před mikrofon a do světa vypustila první dvě epizody svého vlastního podcastu.

A tento počin se s pouhým ročním otálením stává nejrychlejší realizací ze všech mých vysněných projektů! 🙂

Schválně jsem s propagací počkala až do druhé epizody, protože jsem si chtěla být jistá, že to nebyl jen jednorázový zázrak, ale že jsem přesně po týdnu dokázala provést tentýž úkon. A zároveň jsem nechtěla, aby si moji potenciální posluchači vyslechli nicneříkající úvodní představování a velkohubé plány, a pak čekali celý týden na to, zda moje sliby alespoň částečně odpovídají skutečnému provedení.

Můj podcast se jmenuje stejně jako blog Příběhy z vily a jeho hlavním tématem jsou knihy a jejich adaptace.

Je to vlastně taková transformovaná verze mého ještě staršího snu, kdy jsem chtěla natáčet youtubová videa s recenzemi a rozbory literárních děl.

To zásadní, čím jsem se chtěla a chci odlišit od již existujících knižních pořadů je, že jedna z mých větších cílových skupin jsou studenti, kterým se hodí nějaké to shrnutí k maturitě a preferují učení se ušima. Proto drtivá většina rozebíraných knížek bude patřit do tzv. literárního kánonu.

Novinky už totiž jsou na sociálních sítích a knižních blozích propagovány ve velkém – z velké části proto, že influenceři v tomto oboru dostávají od nakladatelství recenzní výtisky právě vycházejících titulů, případně je využívají velká knihkupectví jako marketingové kanály pro horké zboží. Klasika se tam sice občas objeví také, ale většinou právě proto, že vzniklo nové vydání.

Jistě už o mně víte, že poslední roky nečtu v takové míře, jak by se na odvážlivce, co chce blogovat a podcastovat o literatuře, slušelo. Remcám na to vlastně pořád. Ale jakožto učitelka češtiny mám výhodu, že za ty roky studií a zájmu o literaturu mám svůj letitý “čtenářský deník”, ze kterého hodlám čerpat.

I tak ale od sebe neočekávám, že budu chrlit jeden nadupaný příspěvek za druhým, protože to by byla jen cesta do pekel. Nehodlám vařit z vody u něčeho, co chci, aby pro posluchače mělo přidanou hodnotu, takže všechny odborně laděné příspěvky budou vyžadovat adekvátní přípravu.

Abych něco takového reálně zvládla, a přitom se to tu hýbalo, bude každý druhý podcast na nějaké odlehčené téma, které třeba ani nutně nebude s knihami souviset. (A já tím zároveň uspokojím svou touhu se světu zkrátka jen tak občas vypovídat.)

V prvním díle jsem se publiku jen tak krátce představila, v druhém už najdete rozbor konkrétního literárního díla a i s předčítáním ukázky.

Čtená ukázka byl v tomto případě jen takový spontánní nápad, který pouze více zvýraznil to, jak mám danou knihu ráda. A možná se mým sugestivním literárním přednesem i trochu pobavíte, protože jsem se docela odvázala jak emočně, tak změnou hlasu, abych odlišila mluvící postavy.

Technikálie…

Na fotkách sice vidíte pózičky s rádoby profi mikrofonem (pořídila jsem si ho už někdy před rokem a půl na Amazonu a lovila v opravdu lidových cenových hladinách, proto píšu rádoby), ale v úvodní epizodě se na hulváta dozvíte, že výsledek je nahraný na klasický nahrávač zvuku v mobilu a proč. (Protože Lucinka a návody na použití jsou pořád běh na dlouhou trať.)

Stříhám v programu Audacity, který je (až ne neautomatickou snadnou spolupráci právě s novým mikrofonem) velice snadný a intuitivní, a když jsem se do toho dostala, tak jsem nemohla přestat a vystřihávala i to, co klidně mohlo zůstat, všechny dlouhé mezery, nádechy, přeřeky a tak.

Kde mě můžete poslouchat?

V tuto chvíli můj podcast najdete v první řadě na domovské aplikaci Anchor, která ho sama automaticky rozdistribuuje do všech běžných podcastových aplikací, které najdete ve svém mobilu – Spotify, Google podcasts a dalších.

Jablíčkáře zklamu, že ho nenajdou ve své defaultní podcastové aplikaci, ale budou muset použít třeba právě Spotify. Důvodem je, že je pro mě v tuto chvíli až moc komplikované si zařídit účet na iTunes, protože nejen, že nejsem jablíčkář, nejsem ani vidlař (uživatel Windows), a na nějaké okliky teď zrovna nemám náladu. (Což ale neznamená, že to tak hodlám nechat.)

A potom najdete všechny díly také na mém kanále na Youtube.

Tam je třeba skvělé, že mi můžete psát komentáře okamžitě během poslechu, což u klasických podcastů nejde. (A moc děkuji už teď předem, když si na to uděláte čas!)

O každé nové epizodě se vždy dozvíte ze všech mých sociálních sítí – tedy z Instagramu a Facebooku. Ještě uvidím, zda by mělo smysl sepisovat nějaké resumé i sem na blog. Možná kvůli případným odkazům.

Pokud používáte podcastové aplikace, přísun nového poslechu vám zajistí zakliknutí odběru, ale to jistě víte 🙂

A u každé nové epizody se v popisku dozvíte, komu ji především doporučuji, aby například maturant v časovém pressu neztrácel čas poslechem mých osobních historek…

A jak často můžete epizody očekávat?

Ano, zlatá pravidla online marketingu říkají, že autor má být konzistentní a pravidelný. Ale být slibotechna, a pak ze stresu nespat, jen aby se podporovala čísla a algoritmy, mi v mém věku a rodinné situaci už nepřipadá lákavé.

Tím vůbec nepopírám, že by se mi velmi líbila představa, že mi s železnou pravidelností a s pouze plánovanými “season’s breaks” vychází jedna epizoda každý týden, ideálně ve středu!

Už tento týden například nastane ve vydání mezera, protože jsem se posledních pár dní necítila nejlépe a jeden jediný pokus o nahrávání mi po dvou minutách přišlo děťátko narušit se slovy, že si mám rozsvítit světýlka…

Ale místo toho tu máte tento článek a doufám, že alespoň ze zvědavosti si ty první dvě epizody poslechnete. A třeba mi dáte vědět, jak na vás působí, co vás odrazuje nebo kazí dojem a jaký máte sami vztah k podcastům.

Mějte se krásně!