-
Bydlení v Kodani
Vždycky jsem si představovala, jak budu cestovat “až budu velká”. Vezmu třeba kamarádku, sezobneme nějakou superlevnou letenku a vyrazíme výletit někam do světa – na víkend do Barcelony, Paříže či Londýna. Dost rychle ale přišla paní Deziluze.Když už jsem měla kamarádku, která by jako parťák byla perfektní, brzdila ji finanční situace. Když nebyl problém v penězích, byl tu přítel, pro kterého si šetřila volné dny / případně šetřila na jejich společnou válečku dovolenou někde v Egyptě.Další kategorií jsou notorické slibotechny, proti kterým už jsem důkladně vycvičená. Proto když jsme s Pavlou nad vínem ve vinotéce nadhodily plán, že spolu v květnu vyrazíme na krátkou a intenzivní dovolenou do nějaké krásné…
-
København
Necelé 4 dny a z nich 900 fotek, uuf.Tak já vás nejdříve nalákám jima a až pak předám tipy, co, jak a za kolik 🙂 Kodaň pro mě před vlastní návštěvou představovala hlavně designové město – dechberoucí moderní architektura mezi historickými památkami, přístav, moře, lodičky, barevná kola. Multikulti směsice lidí a inspirativní atmosféra.A byla přesně taková. Nyhavn Amager Strandpark Falešná mořská víla… Tady je ta pravá 🙂 little Disneyland 🙂 Gymnázium – aneb když někde umí skloubit staré s novým: Optimismus vedle školky: Královské divadlo Opera house Nová univerzitní kolej… Bývalé silo, přestavěné na luxusní byty…
-
Sobota
Sobota byla nádherně slunečná a až na menší komplikace s mým autíčkem i pohodová (konečně jsme přezouvali na letňáky a při té příležitosti vyplynulo několik nedostatků, jako díra ve vejfuku, absence oleje v motoru, nebrzdící ručka… ještěže mám před technickou :D). Musím se s Vámi ale podělit o noční historku 🙂Sedíme si takhle večer u Járy, popíjíme pivní speciály a asi v půl jedné ráno halekají cizojazyční opilci kolem výlohy a jeden na ni ještě spadne. A pak k nám najednou někdo zalezl do vchodu. V první chvíli nás napadlo, že je to Němec s prostitutkou a jdou si k našim dveřím dát jednu rychlovku.Jaké bylo naše překvapení, že jsou…
-
Sport a cvičení v mém životě I.
Co pro mě konkrétně znamená sport?Po jaké cestě za vysněnou postavou jdu?Co mě motivuje a jak se s tím peru? Těchto článků je plný internet, stejně jako jsou blogy a instagramy plné selfíček v barevných elasťácích. Jednou jsem si přečetla pod nějakým takovým článkem ironický komentář, že co mají všichni s tou cvičící mánií, proč dnes musí každý běhat; kdo neběhá, tak pořád mele o tom, jak chce začít, a kdo běhá, tak o tom mele taky a podobně. Vzápětí tam někdo oponoval, že to tak možná zní, ale když se kolem sebe rozhlédne na ulici, tak rozměry kolemjdoucích říkají, že stále zůstává u teorie. VAROVÁNÍ: Následující řádky mohou obsahovat…
-
Plány
Cítím, že je potřeba se zase trochu nakopnout k akci a že by se mi k tomu hodil nějaký jízdní řád. Mám v hlavě vír myšlenek, před sebou několik cílů, ale žádný pevně uchopený.Někdy nestačí říct si “udělám to a to” bez představy, kolik času tomu musím věnovat. Uvědomila jsem si to ve chvíli, kdy jsem študovala svoji pojistnou smlouvu na auto, abych věděla, do kdy ji musím zaplatit (a tedy i našetřit). Myslím, že je potřeba to tak udělat s více povinnostmi, které přede mnou leží. Také jsem před pár dny dočasně přišla o svůj chytrý telefon. Podařilo se mi upuštěním na dlaždičky rozbít displej, což nejdřív vypadalo jen…
-
Cyklistění
Jaro & kolo, to je pro mě nerozlučná dvojka.Už máme za sebou dva květnové víkendy a oba kolově využity.I se všemi neduhy jako je pekelně otlačená sedací partie, i když mám na sedačce ještě přídavné gelové polstrování. Původní plán letošního jara byl si koupit nové přibližovadlo. Bohužel se naskytly jiné nutnější výdaje, takže se to opět odkládá. A hlavně mám jako každé jaro po první projížďce pocit, že můj starý stroj stále zvládá (a já na něm též), takže “ještě rok” jsem letos prohlásila už asi potřetí v řadě.První vyjížďka je vždycky trochu o strachu, zda se ta rachotina nerozsype už při sešupu z prvního kopce.Takže helmu pořádně přitáhnout a…
-
Uplynulý duben
Hmm, nějak jsem se na tomto pravidelném měsíčním shrnutí zadrhla. Byl to výživný měsíc, ale vše proběhlo tak nějak v cuku letu, že mi musí pomoc kalendář a fotky, abych ho vůbec zrekonstruovala.Nebudu to ale nijak zvlášť protahovat, takže: měsíční shrnutí je tu! Kulturno Tento měsíc trochu slabší článek mého programu. Jedna návštěva Činoheráku, konkrétně jsme byly s Eliškou na hře “Hlas srdce”, což byla taková hodně ironická romantika a skvěle nám sedla, i když mezi mé favority této scény se nezařadí. Asi jedna návštěva Café Max, kde Martin Krsek svým obvyklým rozkecaným způsobem vyprávěl o plánované rekonstrukci leteckého závodu z roku 1914. Na netu je k akci milion odkazů,…
-
Čtvrtek, pátek a páá
Ve čtvrtek bylo vstávání opravdu krušné a podle toho jsem vypadala na workshopu a následném stínování. Asi nejhorší ale bylo, že došlo mlíčko do kafe, protože to by byla jediná záchrana. Odpoledne jsem si dopřála hodinku spánku, což mě dost napravilo.A naposledy jsme s Lenkou vyrazily objevovat město… Na večer pro nás byla nachystaná večeře na rozloučenou, kam nás zavezli opět busem asi 15 km za město. Večeřa byla několikachodová, což se ani náhodou nedalo sníst. Jen to víno bylo o poznání horší než to úžasné ze sklípku… Bryndák… a stejně se pokydala! U jídla opět perlil Benoit. Jako jediný věděl najisto, jak se používají příbory a nenechal se zvyklat…
-
Timisoara středeční
Ve středu jsme s Lenkou měly nejvolnější den, protože po dopoledním programu se většina z naší party vydala na různá oddělení provozovat tzv. job shadowing neboli stínování. To spočívá v tom, že se “díváte přes rameno” pracovníkovi, který vykováná tu samou pozici a práci, co vy. Je to neskutečně pozitivní záležitost. Zjistíte totiž, že ledacos děláte úplně stejně, ač jste si na to přišli vlastní cestou, že vám vaše ministerstvo háže klacky pod nohy v něčem více a v něčem méně než kolegovi v jiné zemi. A hlavně si navzájem předáte skvělé tipy, podělíte se o vtipné i absurdní historky, společně zanadáváte na EU, ale ten pocit, že jsme v…