• Bydlím,  Řeším,  Sportuji

    Cíl

    Veškerý čas rozfrcaný mezi Aší a Ústím… doma se pořád něco slaví, v Ústí jenom halda práce a to jak v práci, tak v bytě… Uf uf! Dort z tátovo padesátin: (ve tvaru kýble s maltou, po významu raději nepátrejte – je to tátovo přezdívka ještě ze školy a za nic nám ji nechce nevysvětlit!) Ale co že je tedy tím cílem z mého titulku?Pokořit běh na 10 km. Ne, nehrnu se do žádných organizovaných závodů, je to jen moje malá výzva. Tady mě máte těsně po prozatímním rekordu: Bohužel s tou aplikací dost bojuju (možná s ní bojuje spíš můj telefon) a začátek mi vždycky ne a ne měřit,…

  • Bydlím,  Řeším

    DIY: renovace stolku

    Za symbolickou stovku se mi podařilo získat tenhle stolek a já jsem se nemohla dočkat, až se pustím do jeho “revitalizace”. Přesně o takovém typu jsem snila, když jsem začala po známých poptávat starý nábytek, o čemž jsem vám už psala tady. Jak jsem na něj tedy šla? Bílá by mu rozhodně slušela znovu, jenže mě se bílá do interiéru nehodí – mám bílé zdi a k tomu tmavohnědý nábytek s růžovými a fialovými doplňky. Na sundání starého nátěru jsem použila horkovzdušnou pistoli z tátova arzenálu. Nakonec byly potřeba dvě, jednu jsem po hodině oddělala 🙂 Zarovnání a čištění vibrační bruskou: Připraveno k transportu do Ústí: Tmelení nedostatků… První nátěr:…

  • Cestuji,  Sportuji

    Srpnová Ohře

    Uplynul měsíc a já se opět ocitla v lodi na Ohři 🙂 Tentokrát jsme vyrazili s partou lidí z práce, takže by se to dalo nazvat jako takový malý teambuilding. Prognóza počasí příznivá nebyla, ale nakonec to bylo fajn, s deštěm si poradila pláštěnka a když pak vzápětí vykouklo slunce, tak si nebylo nač stěžovat.Horší byl mokrý stan, takže noc jsme nakonec dali jen jednu… Už cesta z Ústí byla vtipná, protože Ctiradovo auto nevypadalo zrovna jako nějaké, které to zmákne – trochu rezavé, loď pofidérně přikurtovaná a hlavně vypuštěné kolo… V loketském kempu čepovali Permona a to 11° a 10° Summer Ale, což bylo velmi příjemné pitivo 🙂 V…

  • Řeším

    3 postřehy ke šťastnějšímu bytí

    V životě je spousta chvilek, kdy si člověk připadá jako kůl v plotě. Pravidelně se mi to stává o těch vzácných sobotách, které trávím sama v Ústí s původně nadšeným plánem, že si udělám obrovskou luxusní snídani (banáno-kokosové lívance!), pustím si některou svou oblíbenost, budu si rozvalená mezi polštáři číst… Prostě takové ty věci, o kterých člověk sní ve chvílích největšího chaosu a nestíhaček. Většinou to ale už kolem páté odpoledne dopadá tak, že mě chytá trudnomyslnost – nikdo mě neshání, nikomu nestojím za řádku a kdyby se mi něco stalo, tak se to nikdo ani nedozví! Teď už tedy hodně dlouho žádná taková sobota nebyla a po celý srpen…

  • Cestuji,  Sportuji

    Červencový mix

    Letošní červenec byly prostě tak letní, jak letní jen léto může být 🙂 Zahájen zahrádkami v Ústí, tahle je konkrétně v Edenu, odkud je nejúžasnější výhled na Milešovku… A začalo se zase chodit opejkat uzenky na Mariánskou skálu na naše oblíbené místo s nejlepším výhledem na Ústí: Portugalské pivo mi dovezl pan šéf ze služebky a griloval se hermelín… Jirka vymyslel důmyslný systém na grilování stejků a nemělo to chybu 🙂 Když už mezi slunečnými dny sprchlo, tak to stálo za to 🙂 V Aši jsem navštívila promítání v letním kině: V Elbe Parku v Drážďanech jsem sháněla nějaké pěkné brýle (ne, tyhle jsem si nakonec nekoupila :)) …ale pořídila…

  • Bydlím,  Řeším

    Červenec a nejen ten OVER

    Původně jsem dnes připravovala tradiční shrnutí uplynulého měsíce v obrázcích. A protože jsem si ho fakt užila naplno, tak je toho ještě více než posledně. Ale prsty se mi nějak rozjely po klávesnici a vyklepaly sem jiná slova, která chtějí být vypuštěna do éteru, protože jsem si vzpomněla na jednu maličkost:Dnes mám narozeniny.25 let života za mnou, rok 26. mě směřuje blíže k obávané třicítce 🙂 Před rokem jsem si myslela, že když je vám 25, bude to nejskvělejší období života – vejška hotová, konečně dobrá práce, životu stojíte na prahu a můžete všechno! Bohužel štěstí už s tím vším ruku v ruce nepřišlo…  Chtěla jsem ten rok nějakými slovy…

  • Cestuji

    Nahlédnutí do Hastrmanova kraje

    Minulý víkend jsem za dva dny jen tak najela skoro 500 km, abych se zúčastnila jedné akce poblíž Stvolínek na českolipsku. A i když jsem toho o plácku s věží z maringotek i o okolní krajině tolik slyšela, stejně byla realita mnohem větší bomba.Kousek od pozemku, kde jsme tábořili, byl rybníček s vodopádem, kde byla naprosto úžasná koupačka – cachtali jsme se tam několikrát denně… Musím tam někdy vyrazit na cyklotůru a vidět celý kraj.A pak si znovu přečíst Urbanova Hastrmana, protože už budu přesně vědět, co popisuje 🙂 Eliška, se kterou jsme strávily skvělý čas 🙂 A nejstylovější umývárna s pořádnou kostkou Schichtova mýdla!