• Cestuji,  Nosím

    Děčínský Sněžník

    V sobotu jsem sice měla v plánu jenom balit a psát, ale Pája s Pepou mě nakonec ještě vzali na výlet. Skoro celý den bylo krásně, ale jak jsme dorazili do Ostrova u Tisé, tak se spustil déšť. Nejsme ale z cukru, takže jsme se neohroženě vydali na Děčínský Sněžník… Mlha stoupá z Labe… Pája & Pepa Hadříky: šaty – KappAhl (sekáč), pláštěnka – Oodji, svetr a klobouk – C&A, tenisky – H&M

  • Nosím

    Retříčko

    Tyhle šaty mi vyhlédla Romča, když jsme spolu onehdá obrážely sekáče, a ač jsem se nejdřív zděsila, že to bude strašný, tak jsem si je přeci jen zkusila, protože už dávno jsem pochopila, že není radno odsuzovat nějakou věc, protože vypadá divně na ramínku. Pokud nemáte velikost jako slečny a lá ramínko, tak je výsledek prostě vždycky překvapení…Původně jsem si k tomu chtěla vzít i stylové botky na podpatku v barvě klobouku, ale pohodlí a hlavně spěch měly přednost (i když o pohodlí by se taky dalo diskutovat, protože mě ty balerínky děsně dřou a od loňska už jsem si nepamatovala, kde přesně :o). Šílená dojička z JZD zdraví 🙂…

  • Nosím

    Oranžáda a střípek Majálesu

    V pátek se konal Majáles, kterým už delší dobu žila celá škola (no, minimálně aktivitou na FB). Mě letos program moc nebral, navíc přítomnost hnusnýho Staráče za tři pětky, ale ujít jsem si to nenechala, protože každá příležitost k tomu se setkat s přáteli a posedět venku a juchat se počítá… (hehe a měla jsem lístek zadax, takže co…) Po tisíci letech na mě vidíte kalhoty i jinde než na výletě a celé to tak náhodou vyšlo do oranžova, kterou jsem dřív nevímužaniproč neměla ráda a teď ji mám na tolika věcech. (Mám takový pocit, že za to může rtěnka, he aneb když začínáte od detailů k celku.)Naušnice a náhrdelník…

  • Nezařazené

    Fotografický pokustón

    Lucie si vytunila svůj aparát novým objektivem, takže tady přináším takovou všehochuť prvních pokusů… Výhled z balkonu našeho bytu – konečně můžu pořádně zazůmovat! 🙂 A víkendovky z Aše: Sousedovic nový pesan aneb vzpomínky na Charlieho… Hraní s deštíkem… Když už mi tak zkazil Velikonoce! A tohle je ten čupr nový kanón, se kterým se teď učím…Je to nezvyk, protože extrémně přibližuje, takže na blízkou vzdálenost s ním nevyfotíte nic, přitom paradoxně by měl být speciálně na makro, ale s tím opravdu bojuju, protože když se pokouším fotit nějaký ten kvítek, tak se po deseti rozmazaných flecích podaří jedna úplně náhodou. Asi by to vyřešilo prostudování návodu, ale to eeeeeee…

  • Cestuji

    Agrární batůžek

    K jaru kromě kvetoucích stromů vždycky patřila mláďátka. A právě za takovými jsme se před týdnem vypravili s turistickým oddílem Činoherního studia. Opět nás vedl děčínský archivář Petr a kromě zajímavostí ohledně zaniklých církevních památek (především bourání kostelů v pohraničních vesnicích v 70. letech) jsme navštívili dvě biofarmy – ovčí a kozí. O místní produkty jsme se trochu poprali, protože jich kvůli sezóně mláďat nebylo tolik, ale ochutnávka se dostala na všechny.   Leták na náš výlet visel v Merbolticích! Pája se svojí Shelby 🙂 Panoramata! Vyrazili jsme v neděli 13. května vlakmo z Ústí do Starého Šachova, odkud jsme pokračovali pěšky do Merboltice a dále přes Valkeřice do Rychnova…

  • Cestuji

    Dubnové sportování

    Venku je taková zima, že drkotám zubama, i když jsem znovu vytáhla teplé boty a nejtlustčí svetr…Proto se musím zahřát alespoň vzpomínkou na uplynulý víkend, který byl ve znamení všech sportů, které miluju 🙂 Naštěstí předpověď vypadá příznivě a já se k nim co nevidět vrátím! Páteční bruslení, sobotní cyklistění & nedělní pochod ♥ Jaru zdar!

  • Cestuji,  Nosím,  Sportuji

    Prosté štěští: inliny!

    Od půlky října smutně spaly na dně botníku, ale konečně přišel jejich čas. Brusle patří k mým nejoblíbenějším sportům a jara jsem se nemohla dočkat především kvůli nim 🙂 Pozor, tady dotáčím otočku! 🙂 A na závěr legrácka, kterou na mě vyplivl Google+ 🙂 Taky už drandíte? 🙂 hadříky: elasťáky a triko – Nike, šátek – Asos, brusle – Fila

  • Cestuji,  Řeším

    Týden plný konferencování

    Minulý týden byl asi nejnabitější, co si pamatuju… Ve středu jsem vyrazila do Hradce Králové, kde jsem měla na konferenci pro mladé vědecké pracovníky příspěvek o příkladu ženy-odbojářky za druhé světové války.Ráno mi ujely hned dva vlaky, takový expert jsem snad ještě nikdy nebyla… Cestu na ten první jsem úplně vzdala, anžto jel i z jiného nádraží. Druhý se mi rozjel přímo před nosem… Nakonec to ale skončilo vtipně, protože kamarádka, která jela tím prvním, dorazila do Hradce ještě asi dvacet minut po mně, protože někde spadla trolej na koleje.Svůj příspěvek jsem měla prezentovat před druhou hodinou, takže jsme si ještě se zbytkem ústeckých účastníků zašli na oběd a dali…