Sportuji

  • Čtu & sleduji,  Řeším,  Sportuji

    Říjen

    Říjen byl krásný měsíc – podzim ve své nejbarevnější nádheře a mě začalo se studiem v Německu něco nového a nakopávajícího. Bylo mi ale celkově fajn na všech frontách… Hodně jsem vyvařovala polévky a pekla lepkavé koláče, s Járou jsem si našli čas na saunu i návštěvy čajovny, trávila jsem čas se svými kamarádkami, proboxovávala se pravidelnými sobotními hodinami tae-ba, poprvé vyzkoušela jógu, absolvovala spousta procházek se psem – zkrátka vyplněný a naplněný čas. Na začátku října jsem šla v Aši k volbám a cestu do volební místnosti jsem míjela pomník Edvarda Beneše. Dost mě překvapilo, v jak zanedbaném stavu byl, ale zároveň jak krásně ironicky to k všeobecnému nezájmu…

  • Řeším,  Sportuji

    Červen + červenec

    Letošní léto blogování příliš nepřálo. A celkově je letos hrozně zvláštní.Na začátku června mě na dva týdny skolila nějaká viróza, takže jsem volné chvíle trávila s kotlem čaje a seriály v posteli, zatímco mi zbůhdarma propadla permanentka do fitka.Pak byl v plánu týden v Polsku a hned po něm dva týdny dovolené, čemuž tedy předcházelo naprosté pracovní šílenství, aby za dobu mé nepřítomnosti v kanceláři nedošlo k nějakým katastrofám… Zvlášť turečtí studenti mají zvláštní dar se dva měsíce neozvat a pak během několika dní hysterickými e-maily bombardovat celou školu.V celém tom shonu jsem se ještě přihlásila na doktorskou zkoušku, ze které jsem se vzápětí nechala vyhodit. Tušila jsem, že to…

  • Sportuji

    Kola a koně

    První letošní kolová projížďka!Konečně!Už jsem ji měla v plánu na Velikonoce, ale ašské počasí zavelelo jinak, naštěstí další týden již byly podmínky optimální.Znovu jsem zaktivovala aplikaci Sport Tracker a ještě se odhodlávám zkusit i Stravu, na kterou mě láká kamarádka. Našli jsme louku obsypanou devětsily… A dokonce prvního motejla! Kostel v Mokřinách. Jsem ostuda, ale jela jsem kolem poprvé. Pořád v tom mém rodišti nacházím neprobádaná místa! Stejně tak jsem si připala jako ve zjevení, když jsme projížděli kolem shluků rybníků, známých z dětství jako “Porcelánka” a “Cihelna”. Změnily se k nepoznání! Louka, na kterou jsme neoprávněně vstoupili po podlezení elektrického ohradníku.Podmáčená a plná kravských lejn… Byli jsme trošku nervózní,…

  • Cestuji,  Čtu & sleduji,  Řeším,  Sportuji

    Březen

    A březen máme v čoudu, takže je opět čas na malé ohlédnutí a začnu rovnou výřezem ze svého instagramu @eponinezascherlandu: Instagramově byl březen mnohem chudší, takže radost z nového smartfounu naštěstí síť úplně nezahltila 🙂 (a ano, poslední fotka s tulipány už byla v post-únorovém reportu, ale je moje oblíbená a hlavně mi tak hezky vyšla do čtverce :D) Březen byl ve znamení rutin a to bych shrnula výčtem následujících nejvíckrát opakovaných činností: čtenífitkotaebošití (a podle intenzity též seřazeno!)Hlavně z toho čtení mám radost. Přibylo mi opět kvantum nových knih, do toho jsem si přinesla plnou tašku z knihovny. Bohužel je to často na úkor spánku, ale cítím, že mému…

  • Sportuji

    Jak se donutit pravidelně cvičit

    Než mě stihne sklátit nějaké nachlazení, které se o mě právě pokouší, shrnu svou nově zajetou cvičící rutinu, kterou praktikuji od prvního lednového týdne prakticky doteď a hodlám v ní nadále pokračovat.Jestli to zní jako klišovité plnění novoroční předsevzetí, tak je to velká mýlka 🙂 Cvičila jsem celkem dost i předtím. V lednu se mi ale ozvala kamarádka, že by ráda něco pravidelně dělala, a navrhla návštěvu fitka, které je jen pro ženy. Já do té doby chodila do fitka Sluneta a je fakt, že úplně jako doma jsem se tam necítila… Nebylo to vůbec jako mé milované B-Fit studio, které definitivně skončilo. Hopsání v klubu Amazonky mě přestalo bavit…

  • Řeším,  Sportuji

    Nový bazén v Ústí

    Na podzim se s velkou slávou znovu otevřela ústecká plavecká hala… Já jsem se k její návštěvě dostala až teď v únoru, tak vám po prvních dvou návštěvách sdělím své dojmy.Abyste naplno ocenili recenzi na nový vzhled, který se možná moc neliší od jakéhokoliv jiného novějšího bazénového zařízení a není na něm zřejmě nic extra zajímavého, tak vám musím nejprve převyprávět dojmy z toho starého 🙂 A pro ústecké, kteří bazén ve své staré podobě znají, tento popis přináším jako nostalgickou vzpomínku… Vzhled budovy zvenčí? Komoušská krabice – to je klasika.Minimálně vstup se ale změnil k nepoznání.(Přímo fotku vstupních dveří se mi nalézt nepodařilo, ale pro představu to byl totožný…

  • Cestuji,  Nosím,  Řeším,  Sportuji

    Barevnosti 2015

    Ještě není konec ledna, takže snad s ohlédnutím za loňským rokem nejsem tak opožděná 🙂Chvilku mi přišlo, že to nemá smysl, protože to byl takový rok – prostě roční, předchozích 360 a něco dní, a který už si nepamatuju, jak začal, a ani nejásám, že skončil. Ale zásadní momenty tu byly!  Než se do nich ale pustím, nesmím zapomenout zmínit, že jsem konečně překročila Rubikon a hlavně svůj vlastní stín a už jsem s blogem veřejně i na Faceooku. Odkaz najdete ZDE, případně v pravé liště můžete kliknout na příslušný symbol a propojí vás to též. Facebook sice všichni nepodporují (viď, Terko:)), ale pro množství lidí je to nejsnažší způsob jak…

  • Řeším,  Sportuji

    Jak snadno by byly věci jinak

    Určitě každého z nás mnohokrát napadlo “kdybych tenkrát udělal/a tohle jinak…”Už kolikrát jsme s přáteli i náhodnými známými probírali naši volbu střední a později vysoké školy a já si přitom uvědomila, že udělat tehdy jinou volbu by mi naprosto zpřeházelo život.Chodila jsem na osmileté gymnázium a v kvartě se mnoho z nás rozhodovalo, zda zůstat, nebo odejít na jinou střední školu. Já jsem tehdy žila snem o životě se spoustou zvířat a hlavně o koních (teenagerovská holčičkovská klasika…), takže nápad na střední školu padl na zemědělku, což bylo doma samozřejmě rezolutně zamítnuto (“ty půjdeš na vysokou a ne se někam vrtat v hnoji!“). Kdybych si to tehdy prosadila, stoprocentně bych…

  • Cestuji,  Nosím,  Sportuji

    Late November…

    Podzim se nám chýlí ke konci, tak by to chtělo ještě nějaký ryze podzimní příspěvek než se vydám někam hlouběji… Už je to nějaký ten týden, co jsme byli na poslední letošní vyjížďce na kole. Bylo to parádní, protože teploměr ukazoval ještě nějakých 15 stupňů a to šlo 🙂 Jen to brzké stmívání nás zahnalo brzo domů, ale západ slunce, který nás zastihl u rybníka Čerňák v Krásné u Aše, stál fakt za to… Ajfoun vám to zprostředkuje tak z 60% skutečné nádhery. No nic, kolo už odpočívá zasunuté v kotelně a počká si pěkně až na jaro… A teď něco z “fashion soudku” – tohle byla celý podzim má…

  • Řeším,  Sportuji

    Zářná zářijová předsevzetí

    Že září pro mě znamená větší přelom než leden, to sem píšu každý rok. Před rokem mě napadlo, že se to s ukončením školní docházky přirozeně rozplyne, ale nestalo se tak, a naopak mám pocit, že září jako nový start vnímám o to výrazněji. Má s tím hodně společného konec léta, během kterého jsme pomalejší – zvláště když bylo tak horké jako to letošní – víc relaxujeme a s příchodem podzimu očekáváme spolu s ochlazením nový příval energie. V posledních horkých dnech sedíme pod slunečníkem a představujeme si, kolik toho zvládneme, až nebude pobyt v rozpálených ulicích a panelácích (a v případě rektorátu UJEP i v kancelářích) očistcem a bude…