• Cestuji,  Nosím,  Sportuji

    Princezna Koloběžka :)

    Splnila jsem si zase jednu ze svých rozmařilých tužbiček a pořídila kolobrndu.Mám z ní hroznou radost a bez mučení se přiznám, že je to inspirace paní Zázvorkovovou (Stellinka promine :)) a taky díky Lucce-Pucce, u které jsem ji viděla jako první a zároveň díky ní padla volba na českou značku Yedoo.Složit ji byl trošku oříšek, ale prostě jsem se rozhodla, že to dám 🙂 Na chlapskou pomoc jsem se obrátila až při montáži brzd, protože to už byl pro mě opravdu rébus. Naštěstí mám nejšikovnějšího kamaráda Sašu, který je na stroje o dvou kolech opravdu machr a přesvědčit se o tom můžete i na jeho blogu Kolem dokola!  Krabička vážila…

  • Řeším

    Nedělní rozjímání

    V neděli v podvečer bylo venku nádherně – jasno, modro a úžasné světlo k tomu. Akorát jsem se vrátila z fitka a protože bylo venku opravdu nádherně, musela jsem toho počasí využít. Oblékla jsem si dlouhé šaty a k nim sandále a lá správná lesana a s foťákem a objektivama v batůžku jsem vyrazila na louku u nás za panelákem… Cesta na konec světa… Ústí na dlani Typické a tolik oblíbené panorama 🙂  jezero Milada: A na závěr na mě jakožto odporného realistu pár hodně neobvykle snových snímků, které ale pro mě vystihují ten teplý skoroletní večer, jako byl právě ten nedělní. Pěkně s nádechem melancholie, protože takový i byl.Snad…

  • Cestuji

    Izmir naposledy

    A už je čas téma Izmiru opustit, přeci jen už jsem pár dní zpět v ústecké realitě… Ještě posledních pár fotek a zajímavostí a jedeme dál…S leteckými cestami zřejmě pro letošek končím (i když…), ale s cestováním určitě ne – v blízké době mám v plánu si zajet na výlet k Lužickým jezerům a strávit tam víkend na bruslích. U nejslavnějšího Izmirského bodu – Clock Tower, v turečtině Saat Kulesi… Co bylo na Izmiru zvláštní, bylo množství toulavých psů… Byli všude, podřimovali na všemožných místech a v parcích pobíhali v celých smečkách. Nikdo si jich ale nevšímal a zřejmě na to jsou všichni zvyklí. Vyptávala jsem se na to Hakana…

  • Cestuji,  Řeším

    Lucie na konferenci :)

    Jedním z hlavních důvodů, proč jsem jela do Turecka, byla účast konferenci s názvem Education and Gender, kde jsem prezentovala jeden příspěvěk. Kdo mě blíže zná, či čte tento blog pravidelně, tak ví, že jsem v tomto ohledu začátečník, protože má úplně první konference s vystoupením proběhla celkem nedávno – na univerzitě v Hradci Králové a popsala jsem také zde své dojmy. Jenže kam se hrabe Hradec, kde vystupovali jen “mladí vědečtí pracovníci” (= stejná nezkušená telátka jako já) na to mluvit někde anglicky??? Ale zase: nikdo vás tam nezná a už je zřejmě nikdy v životě neuvidíte. A je potřeba se někde otrkat. No a jak to dopadlo?Můj příspěvek…

  • Cestuji

    Turecké užívání…

    Jak jsem se těšila na řecké jídlo na Kypru a turecká kuchyně pro mě představovala hlavně kebab a ty naprosto odporné sladkosti s mejdlovou příchutí růže, tak teď obracím o celé kolo!Turecké jídlo nemělo chybu už od první svačiny v letadle…Dobře, jehněčí se svojí nasládlou pachutí mě úplně nenadchlo (mám dokonce pocit, že i hovězí kebab vařili ve společném kotli s nějakym mněhnětem, protože smrdělo stejně), ale všechno ostatní ano! První den jsem decentně ochutnala místní nejrozšířenější pivo Efes, ale protože přivítání s účastníky bylo spíše vinné, tak jsem nezůstala pozadu. Tím u mě víno skončilo, nebylo nic extra a ráno jsem ho cítila, takže – po zbytek pobytu už…

  • Cestuji,  Nosím

    Izmir – ferry port

    Focenu v přístavu pro trajekty, kam jsme vyrazili s celou konferenční partou čítající asi 40 lidí na večeři do hodně luxusní restaurace přímo na molu… Těsně před západem sluncem bylo u moře prostě nádherně <3 Tohle byl můj nejspolečenštější outfit, který jsem měla s sebou v Izmiru. Sukni a halenku jsem pár dní před odjezdem sehnala ve slevách po 150 Kč v H&M a moc jsem se těšila, až si je obleču, protože jsou takové lehounké a hlavně halenka je nádherně chladivá a vzdušná 🙂 Botičky Mel měly premiéru a já jsem z nich úplně nadšená. Měkkoučké, pohodlné a voní, že je cítím, i když mám nohy pod stolem 😀Koupila…

  • Cestuji

    Izmir

    Turecko mě nikdy ničím nelákalo. Především proto, že neznám řeč, nijak extra mě nezajímá jejich kultura a opravdu nemám ráda islám. Naše univerzita je však pro turecké studenty vyhledávaným útočištěm a ročně jich tu máme kolem stovky (a počty stoupají). Je zvykem partnerské zahraniční školy navštěvovat a tak, když jsem letos dostala možnost prezentovat článek na mezinárodní konferenci v Izmiru, tak jsem si zároveň vybrala i jednu z izmirských univerzit k monitorovací návštěvě. Izmir ale naprosto překonal mé očekávání – velkolepé moderní město s historickými zákoutími, na svazích olivové sady a nádherně modré moře… Cesta utekla celkem příjemně – letěli jsme s Turkish Airlines a jejich servis byl bezchybný –…

  • Cestuji,  Nosím,  Řeším

    Selb

    Selb je malé německé město, které leží nějakých 10 km od Aše a má asi jen o 2 tisíce obyvatel víc. V 90. letech to byl prakticky náš první kontakt se Západem 🙂 Jeden čas pak mělo problém s vylidněným středem, protože malé krámky se přestaly vyplácet a všechno se soustředilo do nákupních center na okrajích. Dneska tam jezdíme hlavně na nákupy do Aldi, Netta spol., protože prostě německé máslo, sýry, uzeniny atd. za srovnatelnou cenu chutnají úplně jinak! S Růženkou jsme tam ale tentokrát vyrazily i jen tak posedět na kafíčko, protože k tomu už v posledních letech v Aši moc příležitostí není. V Aši již nefunguje ani jedna…

  • Cestuji

    Kypr – Protaras

    Poslední den na Kypru jsme se konečně podívali i k moři. Organizátoři konference nás vzali na výlet do Protarasu, kde je údajně druhá nejkrásnější pláž na celém Kypru.No co komentovat… čisťounké průzračné moře, písek, skoro žádní turisté, protože do sezóny ještě nějaký ten týden zbývá. Voda byla chladnější, ale to nás od koupání neodradilo 🙂 Černé bavlněné šaty mám už několik let z Espritu a i když jsem jim musela trochu přešít výstřih, tak jsou prostě skvělé a prakticky mé nejoblíbenější.Plavky jsem sháněla v Ústí až téměř do dne před odjezdem a co Vám budu vykládat, nikde nic pořádného a teď – o týden později – jsou najednou obchody přeplavkované!…