-
Vintage, retro, pin-up a holka dneška // ~ and girl of today
Je těžké se v dnešní době oblékat do šatů z jiné doby?Je to těžké v Čechách, je to těžké na malém městě?Je patřičné tak chodit do práce? Na tyhle všechny otázky jsem sama sebe i své okolí celkem dlouho připravovala.Není to tak, že bych ze dne na den přebrala všechno své oblečení a řekla, že už nechci nosit nic, co by nevypadalo jako z doby před minimálně 50 lety.K retro módě už ale tíhnu velmi dlouho a začíná to být převažující styl v mém šatníku. Začala jsem od maličkostí… Bylo například snadné si zvyknout na červenou rtěnku. Občas si ji namaluju i jen tak sama pro sebe, když sedím zavřená…
-
Nový štýl // New style
Jednou ze změn a novinek, kterou chci spasit tento blog, je, že jsem se rozhodla části článků překládat na angličtiny. Možná jste to registrovali již v posledním článku.Je to jedna z těch změn, která se často stává terčem kritiky, a tak než se objeví někdo, komu to bude stát za rýpnutí, to raději osvětlím předem. Na to, abych doslova a perfektně překládala všechny texty, nemám. A to jak jazykovou vybavenost, tak finance (abych to někomu dala přeložit!). Anglicky umím velmi průměrně a ani denní používání v zaměstnání mou znalost do profesionálních výšin nevystřelilo (to už spíš sledování seriálů).To jen na úvod, aby některé zdatnější speakery můj anglický projev neurážel. Pokud…
-
Lucie od Červeného Mohanu // Lucie of Roter Main
Nezní to nijak poeticky, že? Ale pokus popsat, co pro mě znamená říčka Roter Main, mě krátce přivádí ke vzpomínkám na Ústí – uvědomila jsem si tam vůbec, že jsem ho měla tak ráda především kvůli řece? Voda mě fascinovala od dětství – vždy, když jsme někam cestovali, tak jsem měla přilepený nos na okně a každou chvíli povykovala – mami, koukej, rybník! Koukej, voda! Žít co nejblíž vody, mít ve městě řeku nebo potok, nebo třeba zahradní jezírko! V dětství jsem hrozně ráda chodila k sousedům přes ulici, kteří na zahradě měli jezírko s vodotryskem a malým vodopádem, a doma hrozně otravovala, ať si ho uděláme taky. Tekoucí voda…
-
Návrat na místo činu
První příspěvek na tomto blogu vyšel před čtyřmi a půl lety.Ani to nemusím hledat, protože mám pro to skvělou upomínkovou pomůcku – den narození mého synovce. Půlroční pauza v publikování určitě nikomu ze čtenářů – i těch sporadických – neušla, vždyť se to za předchozí čtyři roky nestalo nikdy. Za ten půlrok jsem se snažila si urovnat pár věcí – jak další pracovní směřování, tak náplň volného času a s tím související reformace obsahu tohoto blogu. Půlroční hibernace Pamatujete si, že dřív, když jste na počítači klikli na „vypnout počítač“, tak tam byly jen dvě možnosti – vypnout nebo restartovat? Až později přibyl režim spánku a já si teprve…
Mohlo by se vám také líbit
Temnota v nás a mé tři hrozné stránky
Jak více číst?
3 inspirativní Veroniky