• Nezařazené

    Pendlování

    Každý pátek na západ, každou neděli na sever… Dvě stě kiláků sem, dvě stě tam.Už rok a půl takhle šíleně jezdím tam a zpět. Občas se mě někdo zeptá, jestli mě to vůbec baví, a někdy se ptám sama sebe, jestli mě to ještě baví. Přitom první tři roky na vysoké jsem takhle jezdila úplně stejně víkend co víkend a tu šílenou cestu jsem podnikala vlakem! Cesta vlakem obnášela půlhodinovou cestu z koleje / bytu / školy na nádraží s krosnou na zádech, kabelou křížem a noťasem v ruce. Cesta vlakem trvala čtyři hodiny a z toho půl až třičtvrtě jsem v závislosti na navazujících spojích trčela v nechutné nádražní…

  • Nosím

    Růžovka v županu

    Kabáty a boty jsou věčné, nesmrtelné a velmi populátní téma – důkazem buď, že články s touto tématikou jsou na tomto blogu nejvíc komentovaným a diskutovaným artiklem. A můžeme se to tomu vůbec divit?Během slev jsem zavítala do CCC, abych zjistila, že je to stejná tragédie jako všude jinde. Stačí skouknout první tři vystavené páry v oddělení Lasocki a dál nemá vůbec smysl chodit. Protože to jsou jediné kožené boty v celém obchodě! Asi už jsem moc náročná, ale umělé zimní boty už prostě nechci a navíc mě jejich materiál odrazuje už jen svým vzhledem. A štve mě, že ač v pánském oddělení mají výběr menší, tak kožené boty převládají.…

  • Cestuji,  Nosím,  Řeším,  Sportuji

    Barevnosti 2015

    Ještě není konec ledna, takže snad s ohlédnutím za loňským rokem nejsem tak opožděná 🙂Chvilku mi přišlo, že to nemá smysl, protože to byl takový rok – prostě roční, předchozích 360 a něco dní, a který už si nepamatuju, jak začal, a ani nejásám, že skončil. Ale zásadní momenty tu byly!  Než se do nich ale pustím, nesmím zapomenout zmínit, že jsem konečně překročila Rubikon a hlavně svůj vlastní stín a už jsem s blogem veřejně i na Faceooku. Odkaz najdete ZDE, případně v pravé liště můžete kliknout na příslušný symbol a propojí vás to též. Facebook sice všichni nepodporují (viď, Terko:)), ale pro množství lidí je to nejsnažší způsob jak…

  • Řeším

    Jak napsat diplomku – rádce pro líné

    Nehodlám se žádným způsobem delegovat na nějakou vysoce kompetentní osobu, které bylo shůry dáno, na to jsem si se svými závěrečnými pracemi prožila celkem peklo… Ale – mám jich za sebou víc než je (duševně) zdrávo a do toho spoustu seminárek, jejichž psaním na zakázku jsem si občas přivydělala nějakou korunu.Jsem ale v podstatě pekelně líný tvor, prokrastinátor nejtěžšího kalibru a zlehčovač všeho možného k tomu, takže není divu, že bez nezbytných zlepšováků bych to určitě nedala. Pro tohle všechno bych se s vámi chtěla podělit o pár tipů, které mi pomohly tím vším psacím martyriem projít a přežít! Můžete si je vztáhnout nejen na diplomky, ale i bakalářky a…

  • Nosím

    Zelené pozdvižení

    Laděno do mého oblíbeného retro stylu – midi kolová sukně, vykukující halenka s fiží a tak dále.Pro mě celkem normální věci, ale to pozdvižení, které jsem v tomto modýlku způsobila v Tescu v Klášterci nad Ohří, kde jsme s holkama zastavovaly při páteční cestě domů, působilo jako návštěva mimozemšťanky. Šuškající si personál, který si mě postupně přišel nenápadně okouknout, chlápek, co se na mě zdálky tlemil a zřejmě mi chtěl poskytnout cenný komentář, a navrch parta teenegerek, které mě sjely pohledem s upřímným opovržením.Náádhera, to mě baví 🙂Většina mých modelů má jeden nešvar – vždycky přidám něco, čím se to snažím shodit. Divoké punčocháče, infantilní nebo naopak drsný doplněk. Ani…

  • Řeším

    Poznávací znamení

    Nový rok bychom mohli přivítat humorně, takže proč se nepobavit hned na můj účet? Každý načatý rok začíná takovou optimistickou afirmací vašeho vysněného budoucího JÁ. Takže než to přijde, tak tady máte seznam divností a šíleností, které provázejí můj život, a bude pro mě nesmírně povzbuzující, když se v něčem také poznáte a dáte mi to vedět! 🙂 Podobné seznamy mě vždycky baví, protože si uvědomíte, jak za a) jste divní, b) jiní jsou ještě divnější a za c) občas jsme prostě divní stejně! 1) Myju si ruce asi tak tisíckrát za den. Stačí mi sáhnout na kliku nebo se letmo dotknout hadru na nádobí a prostě musím! Ten dotek…

  • Nezařazené

    Prosinec

    Prosinec byl takový průlet časoprostorem, který jsem sotva zaznamenala, ale výživný tedy byl!Hned zkraje jsem obhajovala diplomku, čímž ze mě spadla několikaletá tíha…Detailík mého slušňáckého obhajovacího modelu: Ale na radování čas vůbec nezbyl, protože neúprosně běžel a já řešila věci budoucí – a po výměně několika mailů a telefonátů jsem s tlukoucím srdcem až v krku dostala vymodlené pozvání na pohovor a kam, to můžete vidět na fotkách. Ten den lehce mrzlo a ač to vypadá jak někde v Holandsku, je to mnohem blíže 🙂 Ve vší slušnosti a počestnosti jsem se mihla na několika vánočních večírcích, ale nejvíc mě dostal vánoční koncert dvou sborů, který se konal v univerzitní…