Výletění po Štětíně

A to nejlepší nakonec – trajdání po městě, Café 22, výlet k jezeru a trocha historie…

.

Malá historická exkurze – navštívili jsme zachovalý protiletecký kryt pod štětínským nádražím.
V prvním článku o Štětíně jsem se zmínila, že byl za druhé světové silně bombardován, čemuž se není proč divit, protože je to strategický přístav. A v mnohém tak zažil podobný osud jako Ústí, ať už touto smutnou částí historie nebo problémem s vlastní identitou místních, mezi kterými byli Poláci i Němci. Předtím už tu zažili nadvládu Švédů, Prusů a Rusů… (ze Štětína pocházela i Kateřina Veliká!) A část Štětína byla dokonce v Československém pronájmu!
V krytu byla teplota kolem 12 stupňů, což proti hicu, který panoval venku, působilo pořádný šok. Zajímavé třeba bylo, že stěny byly natřeny fluorescenční barvou, která poskytla orientaci v prostoru, pokud došlo k výpadku proudu. V pozdějších letech se na to pozapomnělo a místní děcka se občas bavila tím, že si do krytu chodila otírat ruce o zeď a pak děsila ostatní na diskotéce 🙂

A Café 22.
Kavárna umístěná v kruhové místnosti v posledním patře nejvyšší štětínské budovy. Byl to naprosto spontánní nápad, když se nám se Španělkou Marisou a Maďarem Kološem po skončení city guidu zachtělo osvěžení. Nakonec jsme tam strávili několik hodin a abychom to obsluze ještě stížili, tak jsme se s každým pivem stěhovali k jinému stolu, abychom si užili výhled na město z co nejvíce stran…

 Komandovací fotografka 🙂

Předposlední den jsme měli se stejným týmem vidět jezero. Rozhodli jsme se, že použijeme MHD a zkrátka dojedeme na zastávku, která bude nejblíž k vodě… Což se ukázalo, že není jednoduché ani trochu. Několikrát jsme dojeli tramvají mezi paneláky, kde bylo zážitkem najít další správnou zastávku.

Ale jak vidíte – podařilo se!

A to je vše, vážení.
Tentokrát nejsou mé reporty tak detailní, jak jste zvyklí, ale času je málo a moje hlava nafouknutá k prasknutí. Ale doufám, že jsem Štětín ukázala v takovém světle, že ho okamžitě přidáte na svůj travel list 😉 Kousíček z Berlína, další kousek k moři, město plné kultury a krásné architektury, říční přístav a jezero…
…A snad to nebylo naposledy!

Poděl se o článek na Facebooku