Čtvrtek, pátek a páá

Ve čtvrtek bylo vstávání opravdu krušné a podle toho jsem vypadala na workshopu a následném stínování. Asi nejhorší ale bylo, že došlo mlíčko do kafe, protože to by byla jediná záchrana.

Odpoledne jsem si dopřála hodinku spánku, což mě dost napravilo.
A naposledy jsme s Lenkou vyrazily objevovat město…

Na večer pro nás byla nachystaná večeře na rozloučenou, kam nás zavezli opět busem asi 15 km za město. Večeřa byla několikachodová, což se ani náhodou nedalo sníst. Jen to víno bylo o poznání horší než to úžasné ze sklípku…

Bryndák… a stejně se pokydala!

U jídla opět perlil Benoit. Jako jediný věděl najisto, jak se používají příbory a nenechal se zvyklat ani, když nám pořadatelka Oana tvrdila, že si máme lžíci vzít na těstoviny, které byly jako druhý předkrm. Takže nás potom byla půlka za pitomce, protože jsme na polévku už neměli lžíce.
A Benoitovo ponaučení, když nevíte jak s etiketou: always ask the French guy!

Hrstka statečných se však nespokojila jen s farewell večeří, ale vyrazila ještě na diskošku, která teda jela!

No a v pátek už byl konec.
Ráno jsme si s Lenkou přivstaly, abychom stihly zajít do supermarketu v nákupním centru, abychom domů přivezly nějaké dárky. Nakonec to byly jen nějaké sýry a malá lahvička Palinky a v mém případě ještě vzorky piva.
Na univerzitě pak proběhlo loučení se všemi a po obědě jsme frčely domů…

Musím říct, že jsem si tam nic nekoupila, což je na mě opravdu výkon, ale skutečně tam nebylo moc co…
Ale celkově jsem byla nadšená, i když samozřejmě nemůžu říct, že jsem za těch pár dní zvládla nějak lépe poznat tuto zemi už jen proto, že jsem byla jen v jednom městě, které se ještě ke všemu zbytku země dost vymyká, protože je opravdu hodně západní.
Takže určitě mám spoustu důvodů se tam někdy vrátit (do Temešváru už ale asi ne) a prozkoumat další část, především přírodu a venkov 🙂