Řádění v Tivoli
Poslední večer v Kodani.
Kde si nejvíc zablbnout a utratit poslední dánské kačky?
Zábavní park v Tivoli!
Disneyland a podobné záležitosti mě nikdy nebraly. Nikdy jsem nebyla ani na Matějské! Kolem tyčící se horské dráhy jsem celý kodaňský pobyt chodila s respektem…
A co myslíte?
No totálně mě to dostalo!
A ta obávaná horská dráha?
Chacha, jely jsme dvakrát, z toho podruhé v první lajně!
Největší zábavou večera se pro nás stalo po každé jízdě běžet do stánku s obrazovkami, kde byly fotky z jízdy. Nad našima vypoulenýma očima a uječenými ksichtíky jsme se šíleně nasmály. I když já jsem na každé fotce vypadala jako bych byla na umření… Škoda, že za jednu fotku chtěli 60 dánských korun, jinak by to byla skvělá památka.
Jako zahřívačku jsme si daly nenápadný kolotoč pro děcka – pirátské lodičky. No už to dost svištělo!
Potom hned na obří řetízák, který vás vytáhne do výšky cca 30 metrů a tam vás roztočí… Boží výhled na město, fičící vítr a závrať. Popravdě jsem se klepala jak ratlík, protože mám z výšek celkem strach. Ale jakmile jsme byly nohama na zemi, tak mě zachvátilo nadšení, a okamžitě jsme musely oběhnout všechny atrakce… Vláček Odin express, který byl takovým předkrmem k velké horské dráze, odstředivka, kterou jsme nakonec jmenovaly nej atrakcí a byly na ní asi tak 10x, další vláček, svištící skrz “ledovec”, vodní tunel, kde jste z lodičky stříleli laserem na světýlka, skvělá opičí dráha…
Pája zkusila štěstí i v hazardu, bohužel obří čokoška jí souzená nebyla…
Trošku nervózní úsměvy před vstupem na velkou horskou dráhu…
A tohle byla jedna velmi půvabná atrakce – v truhle jste projížděli pohádkovým světem H. CH. Andersena a v anličtině nebo dánštině tam zněly zestručnělé nejznámnější pohádky. Vizuálně naprosto dokonalé a všechny ty pohádky, co se mi přirom vybavily z dětství…
Velká pohádková knížka od Andersena a bratří Grimmů patří mezi mé první, které jsem jako dítě dostala a četla. Tehdy nikomu nepřišlo, že to možná jako první čtivo pro šestileté dítě není úplně adekvátní… ale tak trvalé následky to na mě snad nezanechalo 🙂
Totálně hladové jsme se po setmění usadily v jedné z tivolských restaurací, ale už jsme měly na jídlo smůlu, takže muselo stačit pivo a křupky…
A na řetízáku jsme prostě musely stihnout i poslední jízdu a vychutnat si Kodaň po setmění, ozářenou tisíci světel…
To už jsem byla ostřílený pouťový nadšenec a klepala se už jen zimou 🙂
Vstupenku do Tivoli jsme si koupily hned první den v infocentru za 99 dánských korun.
Ceny jednotlivých atrakcí však nikde nenajdete, takže to pro nás bylo překvapení až na místě… V automatu si v areálu můžete koupit buď náramek za 209 DK, který vás opravňuje ke vstupu na vše, nebo kupónky na jednotlivé jízdy za 25 DK (každá atrakce pak ALE stála 2-3 kupónky podle náročnosti) a pak nějaké rodinné vstupenky.
Náramek se nám vyplatil několikanásobně! Jediné překvapení pro nás bylo, že se nedal zakoupit v hotovosti, automat bral jenom karty. Alespoň tedy vím, že 209 DK je na naše necelých 800 Kč. Na obecně pekelné dánské ceny mi celý výlet do Tivoli nepřišel tak hrozný 🙂
Co vy a poutě, lunaparky a kolotoče?
