Sněžka

Dovolenááá!
A s ní výletům zdar! Ten první směřoval na již dlouho plánovaný nejvyšší vrchol ČR, protože co bych to jinak byla za uvědomělého Čecha. (V srpnu by mě měl čekat ještě Říp a zásadní české body budu mít splněny.)
Ze Dvora Králové jsme vyrazili kolem poledne a do hodinky byli v Peci pod Sněžkou, což je mimochodem neskutečně malebná vesnice, připadala jsem si tam úplně jako někde v Alpách či ve Švajcu. Úhledně posekané trávníky na úbočích, upravené chaty a chalupy, které do jedné slouží zároveň jako penziony. Všechna parkovací místa soukromá.
Byznys bohužel prýštil z každého rohu.

Za stovku jsme naše auto odložili na velké parkoviště přímo pod lanovkou a pustili se po svých do kopce. Výhled pohádkový a všude kolem obsypané borůvčí!

 

V dálce se tyčil Ještěd…

 

Hřbitov odpadků.
A vůbec – někteří lidé by zřejmě potřebovali školení o tom, jak se chovat v národním parku. Co metr, to poházené papírové kapesníky těch, co tak strašně nutně museli vykonat svou potřebu. Přitom na každém záchytném bodu – v každé stanici lanovky – jsou naprosto luxusní, nové a čisté záchody. Semtam pohozený obal od tatranky je další napřesdržku. Cestou sice nejsou žádné odpadkové koše, ale to má zřejmě v NP svůj význam a snad není takový problém si obaly od žrádla strčit do batohu a vyhodit až v cíli, ne?

Vrchol Sněžky, kde to vypadalo jak na Václaváku 😀
A polština tam byla možná slyšet víc než čeština. Předtím jsem nevěděla, že Polákům patří půlka Sněžky. A mají to tam mnohem lépe vybavené než my! Mají tam kapličku a celkem slušnou restauraci (bohužel pro nás pouze za zloté). Zato Češi? Směrovka  bistro vede do podzemí stanice lanovky, kam se nám nechtělo ani podívat, a druhou stavbou je tzv. Česká poštovna, jakási dřevěná klec s terasou, kde si můžete koupit nějaké nápoje, sušenky či pohledy. Jára to posměšně nazval kontejnerem a jeden z turistů se vyjádřil, že mu to připomíná kurník, což mi přišlo ještě výstižnější 🙂 Nějak jsem to zhnusením zapomněla vyfotit, takže ilustrační foto zde.

Konec kritiky, výlet to byl supr 🙂

 

Vrcholové pojídání svatebních koláčků…

Poláci také vyhráli lepší výhled!

Kousek cesty dolů jsme se svezli lanovkou – ze Sněžky do Růžové hory. Lístek stál pro jednoho 90 Kč, psa nám pustili zdarma, i když na ceníku stojí, že by měl být za 50 Kč. Kdybyste se chtěli svézt až do Pece, tak stál lístek dvojnásobek. 

A závěrečný sestup po svých do Pece…

Byli jste na Sněžce? 🙂