Ústecký pop-art (na mé hrudi)
S bílým tričkem s retro reklamou na Schichtovo mýdlo s jelenem jsem se Vám chlubila již na jaře zde a zde.
Nyní jsem se stala hrdou majitelkou dalšího a je za ním ukrytý i příběh.
Když jsem se na jaře vydala do ústeckého infocentra koupit to první, ihned mě zaujalo to v růžové barvě, které měli vystavené ve vitríně. Leč jaké bylo mé zklamání, když tytéž růžové kusy, určené k prodeji, měly absolutně jinou barvu – sice růžovou, ale prasátkově. Vyblitou.
Když jsem poukázala na rozdíl mezi vystaveným a prodávaným, tak mi bylo řečeno, že vystavené tričko je ještě reliktem ze staré várky, která měla mnohem kvalitnější potisk a stála 2x tolik a tudíž se z ní z důvodu malého prodeje muselo ustoupit.
Po půl roce jsem v infocentru vyřizovala něco kvůli práci a slečna za pultem se mě zeptala, zda ještě stále chci to růžovější tričko, co bylo kdysi ve vitríně.
Moc mě potěšilo, že si na mě tak pamatovali, hned jsem měla lepší den a domů odcházela s blaženým úsměvem! 🙂
A přebalové letáky posloužily do mé obrázkové sbírky.
Co Vám v poslední době vylepšilo den? 🙂
