Selb
Selb je malé německé město, které leží nějakých 10 km od Aše a má asi jen o 2 tisíce obyvatel víc. V 90. letech to byl prakticky náš první kontakt se Západem 🙂 Jeden čas pak mělo problém s vylidněným středem, protože malé krámky se přestaly vyplácet a všechno se soustředilo do nákupních center na okrajích. Dneska tam jezdíme hlavně na nákupy do Aldi, Netta spol., protože prostě německé máslo, sýry, uzeniny atd. za srovnatelnou cenu chutnají úplně jinak!
S Růženkou jsme tam ale tentokrát vyrazily i jen tak posedět na kafíčko, protože k tomu už v posledních letech v Aši moc příležitostí není. V Aši již nefunguje ani jedna kavárna a člověk se musí spokojit pouze se zakouřenými hospodami. Když už přijdete do podniku, který vypadá na pohled slušně, tak narazíte na totálně znuděnou obsluhu, kterou svou přítomností zřejmě obtěžujete. A v jiné si prostě nevyberete z nabídky…
Celý poslední týden připomíná apríl. Dopoledne jsme byly běhat a totálně jsme zmokly. Vzápětí bylo zase krásně, což vidíte na fotkách. Během našeho sezení v kavárně se však během chvilky setmělo a strhl se slejvák…
Růženka a její grosse heisse Schokolade 🙂
No a Lucie klasicky s pívem…
Prakticky vše, co mám na sobě, je úlovek ze slev: košile a sukně z H&M (za 150,- jsem to tam nemohla nechat) a kytičkovaná mikina z Pimkie. Růžové kecky k tomu zrovna perfektně neladí, tak jsem k nim alespoň sladila lak a rtěnku 🙂 (Byla to taková nouze, protože na 4 dny do Aše prostě nebudu vláčet ke každé věci jiné boty a potřebovala jsem něco jednobarevného, co mi půjde i ke strakatým kalhotám.)
hadříky: sukně, košile, kecky – H&M, mikina – Pimkie, kabelka – Orsay, punčocháče – Gate, brýle – C&A, naušnice – Asos.
