Cestuji

Pondělí

Tak už je to tu – začalo se na mě projevovat, že se čas neúprosně krátí. Zatím jsem sice veskrze pozitivní a hladina stresu zatím ještě nekulminovala, ale to přijde tak ve středu, maximálně ve čtvrtek.
Dneska se mi totiž zdálo, že jsem objevila nový, neprobádaný a bohatý archivní zdroj do své diplomky. Což bylo úžasné.
Po probuzení však nebylo nad čím lítostnit – kromě kňučení psa ke mě pronikaly paprsky nádhernýho jarního dne a asi mě osvítily natolik, že jsem dostala přeci jen nový nápad, jak do diplomky dostat ještě jednu kapitolu 🙂

Pozitivní nálada mě neopouští i proto, že jsem včera konečně vytáhla svůj milovaný šlapací nástroj, podařilo se mi s ním zdolat cestu výtahem a vyrazila s ním na labskou cyklostezku.
Všude byli samí inlinisti, cyklisti i běžci, všichni vyjarnění, tak polovina z nich dokonce v tričkách a tílkách. Dala jsem si pěkných 32 km – od našeho paneláku až do Těchlovic a zpět. Zpátky jsem sice skoro omdlívala hladem, ale i tak to byla paráda a jsem šťastná, že už je konečně jaro se vším všudy…


“Monte koza” mezi Valtířovem a Velkým Březnem. Už aby se aspoň trochu zazelenala!

Přede mnou pivovar Velké Březno 🙂

Velkobřezenský přívoz

Poslední zákruta cesty

A konec stezky v Těchlovicích…

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *