Nosím,  Řeším

“Módní” návraty

Malé barevné zpestření před koncem náročného pracovního týdne 🙂

Včera jsem zabrouzdala do fotografií z dětství a všimla si paradoxu. Že to, jak mě v útlém dětství oblíkala maminka (a já to samozřejmě nesnášela) se mi nyní vrátilo jako bumerang a můj současný styl vypadá hodně podobně! Moje skříň je plná puntíků, srdíček, kytiček, barviček, halenek s fiží, nabíraných rukávků, kolových sukní, ponožek s ozdobným lemem, náhrdelníků s barevnými kamínky velkými jako pěst…

Pamatuji si například jednu specialitu – nosila jsem jako malá k halence připínací límeček. Pěkně bílý, kraječkový. Mamka mi ho vždycky nandala až jako poslední věc (aby vydržel co nejdéle čistý) a ještě ho předtím nezapomněla pořádně přežehlit.
V pubertě jsem jí řekla, že něco takového bych já svým dětem nikdy nenacpala. A mamka na to, že jednou ji budu prosit, ať ten límeček ještě někde na půdě vyhrabe.

No, skoro to tak dnes je 🙂

A jak se dnes vy díváte na své modely z dětství? 🙂

2 komentáře

  • Anonymní

    😀 😀 Boží! Teda, já nevím, co se u nás stalo jinak/dobře/špatně, ale naše naštěstí nikdy nenapadlo cpát mi mašle a límečky, byť nevkusný to bylo taky (to asi ty devadesátky…). Navíc jsem dědila většinou oblečení po starší sestře, která ho zase dědila po sestřenici, takže nejen že to bylo nevkusný, ale i sto let za opicema 😀 Každopádně je to přesně jak říkáš – dneska je to zase in a leckdo by byl za ty šílený poklady ze svýho dětství rád.
    zazvorek

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *