Březen

A březen máme v čoudu, takže je opět čas na malé ohlédnutí a začnu rovnou výřezem ze svého instagramu @eponinezascherlandu:

Instagramově byl březen mnohem chudší, takže radost z nového smartfounu naštěstí síť úplně nezahltila 🙂

(a ano, poslední fotka s tulipány už byla v post-únorovém reportu, ale je moje oblíbená a hlavně mi tak hezky vyšla do čtverce :D)

Březen byl ve znamení rutin a to bych shrnula výčtem následujících nejvíckrát opakovaných činností:

čtení
fitko
taebo
šití

(a podle intenzity též seřazeno!)
Hlavně z toho čtení mám radost. Přibylo mi opět kvantum nových knih, do toho jsem si přinesla plnou tašku z knihovny. Bohužel je to často na úkor spánku, ale cítím, že mému mozku to prospívá a začíná se opět probouzet má dávná literární fantazie! 🙂

A teď ty jedinečnosti.

Z tohoto příspěvku víte, že jsme byli s přítelem na welnessu v Ostrově u Tisé, a taky na návštěvě v Benešově.

Přespala jsem u Stáni v Děčíně, což znamenalo skvělé žrádýlko a ještě výživnější dívčí pokec 🙂

Promovala jsem.

Ňuňala jsem pár spících zvířátek…

Bender je vyhledáváním kuriózních míst ke spánku pověstný.
Třeba tahle fotka, kterou mi poslal Jára, demonstruje, že i zvíře může mít občas klaustrofobický záchvat 🙂

A tady je Benďa stylově upelešený ve futrálu od elektrické kytary..

A u známých jsme házením spousty míčků utahali tohle boží štěně jorkšíra…

Velikonoce jsme tradičně jako všechny svátky, které neslavíme, totálně ignorovali, takže jsme prošli jen narozeninovou oslavou mojí mamky a den nato řízkovým obědem u tchýně. Nejdůležitější bylo si užít si těch pár dní volna k vydechnutí.

Co teď poslouchám…

Nějaký měsíc zpátky jsem dala šanci dvěma českým zpěvačkám a nemůžu se od nich odtrhnout.
První z nich je Bára Poláková.
Někdo takový jako ona mi na české scéně přesně chyběl. Skvělé melodie, které mě chytly a baví (čti: je to ech popina), a texty, které jsou vtipné, trefné, současné, dojemné a úplně se v nich vidím. Umět já hrát a skládat, tak skládám přesně tohle!
Přemýšlela jsem k čemu její texty přirovnat a vyšlo mi, že je pro mě takovou Vypsanou fixou v sukních (teď nehledě na žánrové odlišnosti). Svým nevinným hláskem, kterým seká své vtipné verše, mi taky hodně připomíná dívčí punkovou kapelu Zuby nehty.
 Sice tu jiné podobné zpěvačky máme – Radúzu nebo Lenku Dusilovou, těm jsem ale nikdy nepropadla, i když postahované už jsem je měla a několikrát zkoušela poslouchat, ale nefungovalo to. Jsou pro mě takovou lehce batikovanou alternativou, se kterou se zkrátka neztotožňuji.  

Mojí nej písničkou je “Kdo je tady víc než ty”, kterou můžu doporučit všem mužům, kteří by chtěli pochopit myšlení ženy. Je geniální.

A další úžasnou písničkou, pro změnu ze smutnějšího soudku – o rozvodu – je Ona – tak dojemná, že mi při ní stojí chlupy na těle!
Zkrátka celé album je moc povedené, takže doporučuji!

Druhou zpěvačkou je v Anglii momentálně studující dcera Lenky Filipové Lenny, kterou poznáte podle božího chrapláku.
A moje srdcovky od ní jsou taky dvě:

A s Járou jsme ještě poslouchali móóóře klasiky, hlavně Vivaldiho Čtvero ročních období, protože po sto letech oprášil housle a začal trénovat (a dal si tohle drobné soustíčko na začátek). A z toho já jsem v sedmém nebi 🙂

Jaký byl váš březen? A co posloucháte / čtete / sledujete / kutíte / sportujete?

Duben se doufám co nejvíce přesune do exteriérů, takže se těšte 🙂

Poděl se o článek na Facebooku