Death comes to Pemberley
Ve chvíli, kdy se takhle v sobotu večer přítel pustil do hraní počítačové hry, jsem odhodila stranou tíhu veškerých povinností a dopřála si také svou chvilku nevinné zábavy a po dlouhé době provětrala složku nastahovaných filmů ve svém počítači.
Přirozeně přišla chuť na nějakou Period Era´s Drama, protože už jsem volné chvilky celého prodlouženého víkendu trávila se svou německou verzí Pýchy a předsudku (ha, po třech měsících jsem na straně 50!), a proč si pouštět po sté to samé, když tu mám i řadu ještě nevyzkoušenýh novinek? A k tomu rovnou volné pokračování Pýchy a předsudku se slušným hodnocením??
Všechny filmy a minisérie BBC mají stejný nešvar jako česká filmová produkce – je to malý rybníček, a tak se v něm obsazené tváře stále opakují. Herečka, která hraje Lizzie, se mi okamžitě vybavila jako Cassandra, sestra Jane Austenové, ve Vášni a citu. Ten její ztrápený výraz mi ale byl ještě podezřelejší, protože Vášeň a cit není zrovna moje oblíbená klasika 🙂 A musela mi napovědět až filmová databáze, že hrála umírající Bessy v seriálu North and South (a to už moje velká oblíbenost sakra JE a mohli jste o ní číst TU!). Povědomí mi ale byli i všichni ostatní protagonisté.
S volně navazujícími příběhy, fanfikcemi či různými předělávkami oblíbeného motivu je to těžké – nikdy se nezavděčíte všem, a kdo do toho jde s přílišným očekáváním, bývá zklamán dvojnásobně. Já tyhle pokračování miluju, protože ať to má s originálem společného více či méně, je to takové spiklenecké sdílení oblíbeného díla mezi příznivci a oddanými milovníky. Udrží vás to déle u příběhu, který byl předtím ostře ohraničený, přijde jako balzám na zklamání, které na vás padlo při otočení poslední stránky, když jste se museli smířit s tím, že dál už příběh není…, nadhodí další otázky, poskytne nový materiál k přemýšlení, zavede vás do jiných dimenzí starého příběhu a vy v něm opět jste, staré známé postavy rozehrávají nový příběh, takže jste znovu napnutí jako struny…
Rozjet si ve své hlavě volné pokračování, to je někdy po dočtení či shlédnutí příběhu samovolnou nutností, protože vždycky najdeme mnoho nedořečeného, případně konec, který zůstal úplně otevřený. (Taky vás tak naštval ten příšerný epilog v Harry Potterovi? To je zase druhý extrém.)
Ale ač nadšeně konzumuji všechno s nálepkou “podle Jane Austen”, tak rozhodně nejsem ze všecho bezhlavě paf. Například seriál Lost in Austen byl tak děsivě trapný, že jsem si při něm málem musela zakrývat oči, jak mi bylo stydno za hlavní hrdinku 😀 Podruhé bych si to dala jedině jako vyvolávač zvracení.
Třídílná série Smrt přichází do Pemberley je však žánrově z jiného soudku než Pýcha a předsudek. Samotný název napovídá, že se nebude jednat o humornou konverzační komedii. Aby taky ne, když je jeho autorkou slavná spisovatelka detektivek P. D. James. (Už ji mám půjčenou, heč!)
První díl začíná duchařskou povídačkou s “blairwitch” nádechem a divák tak nabyde dojmu, že v tomto příběhu budou mít své místo nadpřirozené síly. Vzápětí se rychlým spádem odehraje vražda, jejímž jediným a i nasnadě podezřelým je černá ovce rodiny – zhýralý George Wickham. Vzhledem k blízkému příbuzenskému vztahu k rodině Darcyových a ohrožení její pověsti jsou však Elizabeth a její muž nuceni v plném nasazení hledat důkazy v jeho nevinu a zachránit tak svého švagra před oprátkou.
Kdo je vrahem mi došlo celkem snadno, ale rozuzlení příběhu stejně celkem překvapilo. Nezklamala nesnesitelná paní Bennetová s Lýdií, a když Lýdie těsně vedle Darcyho pomlouvala Lizzie, že si ho vzala jenom proto, že je hrozně na peníze, a přitom ji víc zajímal Wickham, tak jsem se smála nahlas.
Ač je to laděné dost depresivně, tak takových úsměvných momentů tam několik bylo, příběh letěl jako o závod a tři hodiny uplynuly jako nic…
Navíc kamera, kostýmy, exteriéry – skvělé!
A že to bylo natočeno na stejném místě jako Pride and Prejudice z roku 2005, v úžasném Chatsworth House, už je jen třešinkou…
