Krétské jídlo

Na řecké jídlo jsem měla vzpomínky jako na jídlo velmi těžké.

Poprvé jsem byla v Řecku v 16 letech.
Jeli jsme do Soluně na soustředění s dramatickým kroužkem a dokonce jsme bydleli v rodinách, takže jsem měla tu nejlepší šanci zjistit, jak to tam chodí… V mojí hostitelské rodině byla maminka učitelka, tatínek lékař a měli dvě děti – 13letá holčina a asi 18letý kluk a oba typičtí vypapaní Řeci.
Proč tomu tak je mi ale došlo ihned – večeře se podávala až v pozdních večerních hodinách a hlavní chod, který sestával především z hromady masa, se dostával ke slovu až o půlnoci. Nehledě na jiné nezdravé provianty vystavené v kuchyni, jako byla nutella a různobarevné snídaňové cereálie.
Když jsme pak jedli v restauracích, vždy nám nejdřív přinesli předkm v podobě tzatziků s rozpečeným chlebem a to byla taková dobrota, že jsme se toho příšerně přecpali a hlavní jídlo pak do sebe soukali jen s obrovskými potížemi. Jenže když na to hlavní jídlo čekáte přes hodinu a mezitím vám na stole leží taková lahoda, tak co máte dělat?? 🙂
Při vší té těžké masité stravě mi přišlo nejvtipnější, že se nesměl do záchodové mísy házet toaletní papír, aby se jim neucpaly úzké odpadní trubky. No, řekla bych, že zrovna ten papír jim nezpůsobí ten nejvěší problém:).

Loni jsem byla na služební cestě na řecké části Kypru, kde jsem si řecké jídlo mohla konečně připomenout. Tehdy mě ale příliš neoslovilo, zvlášť kvůli přehršli příšerně přeslazených zákusků a prapodivné zálivce na salát, kterou přelévali všechno.

Kréta ale přinesla nové chuťové zážitky a já jsem z řecké kuchyně zase unesená 🙂
Jídlu, které si můžete dopřát právě na Krétě, se přezdívá Krétská dieta a je tak v něčem rozdílná od pevninského Řecka. Tím největším rozdílem je, že na Krétě dostanete na talíř především to, co je čistě místní. Olivy, olej, ovoce, zelenina, ryby, sýry, maso, víno. A víc toho prakticky nepotřebujete!
Jestli Řecku opravdu hrozí vyhoštění z eurozóny, tak Krétě doporučuji se osamostatnit – utáhla by to! 🙂

Nedostižitelné tzatziky…

Změna proti ledovému frappé – tohle bylo ledové latté. Zákusek jsme dostali jako pozornost podniku, chutná to trochu jako ztuhlá dětská jablečná přesnídávka s ořechy.

Překrm zvaný dakos – rajčata a feta sýr zapečený na housce…

Mousaka je klasika, zapečené mleté maso s bramborami:

No a největší klasika: špízy, nazývané souvlaki (i když šéf je nazýval po ruském způsobu šašlik).
Můžete si vybrat, z jakého druhu masa je chcete. Já si je dala poprvé kuřecí a podruhé vepřové. Oboje byly skvělé, jen moje šéfová měla smůlu na tak tučný a prorostlý kus, že nešel ani ukousnout ze špejle.

 
Při poslední večeři jsme opět dostali jako bonus dezert (plus karafu kořaly!).
Z toho jsme ale byli nadšení ještě méně než z předchozí přesnídávkové kostky.
Říká se mu sweet vanilla, i když po vanilce nechutnal ani trochu. Byla to vlastně hrouda ztuženého cukru (asi jako cukrová vata v hutném, pevném skupenství), ponořená do vody. Chuť nijaká (prostě jen sladká!) a hrozně se to lepilo na zuby.
A co se týče místní kořalky, jedná se o sladkou vínovici a ta nebyla vůůůbec špatná 🙂

Z místních piv jsem objevila jen tři značky, ale všechny ochutnala 🙂
O velkém rozdílu mezi nimi se však hovořit nedá. I když jsou silnější než naše (5% alkoholu, což odpovídá 12°), tak jsou vodovější a chybí jim říz.

Jednou jsme ale dostali namražené pullitry a z těch chutnaly mnohem lépe 🙂

A to by tak byl můj závěr k výletu na Krétu.
Situace s Řeckem se vyostřuje, takže se mě to takhle pár dní po návratu dotýká, dnes jsem například otevřela svoje internetové bankovnictví, kde na mě vyskočilo varování, že ze strany řeckých bank byly pozastaveny platby…
Je mi to moc líto.
Rozhodně jsem pro zachování Řecka v EU, je nesmysl, aby z ní tahle země, která je považována za kolbéku evropské civilizace, byla jen tak odstraněna. Nejsem ekonom a pranic o tom nevím, takže se nechci pouštět do zasvěcených debat, ale myslím si, že tahle země měla již dávno vyhlásit bankrot a začít od nuly. Ze dna se přeci nejlépe odráží!

Neřekla bych, že jsou Řekové obecně tak líní, jak se traduje. Ze srovnání s jinými jižanskými národy nevybočují a určitě jim ani nekralují. A třeba jako prodavače je musím ocenit jako velmi milé a ochotné a přitom na hony vzdálené například někdy až nechutně otravným Turkům na tržištích.

Takže za mě rozhodně na Krétu jeďte – a nejen tam! Já osobně si dělám zálusk navštívit někdy v budoucnu i jiné ostrovy, hlavně překrásné Santorini, na které byla na Krétě reklama na každém rohu.  
Nejvíc této zemi pomůžete, když ji osobně navštívíte. Utratíte tam peníze a zbavíte se předsudků…