Obtýdeník

Největší událostí posledních 14 dnů byl určitě můj výlet na Krétu, z čehož jsem se pak vzpamatovávala až do dalšího týdne.
Přiletěli jsme zpět ve čtvrtek večer, pro mě to znamenalo kufr vybalit a zase znovu zabalit a v pátek ráno ho hodit do auta a vyrazit do práce, kde se na mě vyvalila houšť z mé emailové schránky.
Odpoledne jsem frčela na západ a protože mi spolucestující společnost dělala skvělá Nikča a její táta, cesta mi moc příjemně utekla.

V sobotu jsme pak s Járou podnikli výlet do kynšperského pivovaru Zajíc, na který jsem si dělala zálusk už od loňského léta.

Dali jsme si tam výborný oběd v podobě lososa v pivním těstíčku s pivovarským salátem, hořčicovo-citronovým dipem, cibulovými kroužky a steakovými hranolky. Nejdřív jsem se ofrňovala, že se s těmi kroužky ani hranolky moc nepředali, ale hádejte co – ani jsem je nezvládla dojíst!
A s pivem také velká spokojenost, dali jsme si medové a pak podnikli nájezd na místní pivovarskou prodejnu a nabrali si několik speciálů domů…   

Po dlouhé době jsme také měli lehce hospodské večery, protože jsem si musela užít spolužačky Nikči, která žije už tři roky v Dubaji a jako každé léto přijela do Aše na měsíc na dovolenou.

V neděli pak u našich proběhla klasická grilovací párty, na které jsme se sešli celá rodina a dokonce se vytáhla kytara a zpívalo se na celé kolo 🙂

A ten můj přísný kytarista svůj nástroj neodkládal ani při jídle…
Nejlepší bylo, že jak jsme se v tom zpěvu nějak nemohli sladit, tak na každou zprzněnou píseň reagoval: “tak teď znovu a lépe!”.

Naskočit do svého pravidelného běhacího režimu v dalším týdnu nebylo vůbec jednoduché. S pracovními resty jsem se domordovala až někdy ve středu, takže to byl první den, kdy jsem pocítíla návrat ztracené energie a poprvé vyběhla. Naštěstí to vydrželo a běhala jsem i ve čtvrtek a pátek 🙂

Nejsmutnější víkendovou částí bylo definitivní pohřbení mé bylinkové zahrádky.
Tady jsem těžce selhala.
Máta prostě nevzešla vůbec a bazalka uhnila, i když tak dlouho vypadala nadějně.
Zde si můžete nostalgicky připomenout, když jsem ještě optimisticky mluvila o svých pěstitelských nadějích a tyto květináčky naplnila hlínou a semínky….

Jinak byl ale poslední víkend skvělý – zůstala jsem v Ústí, protože v sobotu čtyři mé kolegyně pořádaly již tradiční velkou hromadnou oslavu svých narozenin. Počasí s námi hrálo šprťouchlata, ale bylo příjemně, před lehkým deštíkem nás schoval zahradní altán a celý den i večer utekl jako voda…

Gabča a její rodiče mají vymazlenou zahrádku plnou úžasných kytek!

Celá partička. Jednoduše rektorátní elita 🙂

A jídlo na slavícím stole taktéž nemělo chybu, totálně jsme se přecpaly, ale stejně nás od Gabči neminula výtka, že jsme toho snědly málo!

Dárek pro Janču, milovnici vtipných a veselých doplňků…

 

Na obsypaných jahodnících jsme se doslova napásly…

Hrály jsme kroket, což není vůbec jednoduchá záležitost!

V neděli jsem se na pohodu věnovala diplomce a pak si dala skvělou projížďku na bruslích. Poprvé jsem si zajela autem do Olšinek, kterým se většinou kvůli davům lidí vyhýbám, takže když se už se s bruslema vezu na cyklostezku vozmo, tak většinou někam dál, ale kupodivu tam nebylo tak přelidněno, takže jsem si užila svá tři “kolečka” do Valtířova a zpět.

No a tenhle totálně stresový týden se naštěstí pro mě už chýlí ke konci, protože se přede mnou vynořil přepadový a improvizovaný plán a s Járou zítra nad ránem frčíme na pár dní do Holandska… Veškeré přípravy nula, protože o tom vím necelé dva dny!
Ale akční život mě baví! 🙂