Vzpomínky na prosinec

Na blozích se to hemží rekapitulacemi minulého roku.
Já zůstanu věrná své měsíční sumarizaci, protože se mi loňský rok vlastně ani hodnotit nechce. Příliš paušalizuji (a taky jsem jedno celkem obsáhlé shrnutí psala před půl rokem). Z osobního hlediska nebyla první půlka nic moc, druhá mnohonásobně lepší. Pracovně a studijně skvělý byl rok po všech stránkách – loni mi nový rok začal úspěšnými posledními státnicemi, pak jsem byla v rámci doktorského studia konferencovat, podnikla jsem služební cesty na Kypr a do Turecka a v září jsem s historiky procestovala Holandsko. Léto bylo slunečné a sportovala jsem jako o život, dvakrát jsem sjížděla na loďce Ohři, zajela jsem si na fesťák, poznala jsem několik skvělých nových přátel, kteří se okamžitě zařadili do mého života takovým způsobem, jako by tam byli vždycky, koupila jsem si své první auto…

Ehm, říkala jsem něco o tom, že letos nebudu sumarizovat??!

Takže zpět k prosinci. 

Někdy v první půlce byla Pecha Kucha s tématem Světlo.
Skvělý zážitek a asi nejlepší Pecha, na které jsem byla. Měla jsem proto i radost, že jsem na ni poprvé vzala Járu a taky ho to nadchlo.
Přednášelo se tam o festivalu Signal, v protikladu k tomu o problému světelného smogu (to bylo obzvlášť zajímavé), předvedli se fotografové a jiní umělci, skvělý byl Jan Komárek, který dokázal naprosto geniálně popisovat práci se světlem, dávat vjemům termíny, ani nevím, jak to popsat: prostě vyjádřit přesnými a výstižnými slovy to, jak na vás působí umělecké dílo, před kterým normální smrtelník dokáže jen stát a říkat “ach, boží”.
Dále se nám dostalo živé ukázky, že transformátor umí díky vlnové délce svých paprsků koncertovat a jeden nadšenec do zábavních trhavin nám přímo na jevišti předvedl různé druhy třaskavin. Parta sklářek představila svoji práci s osvětlením starých kostelů a různých budov, což bylo tak nádherný, že už se asi na žárovku nikdy nebudu dívat stejně…
Několik fotek najdete na FB PechaKucha zde.

V prosinci jsem taky sportovala jako o život, abych měla “naděláno na Vánoce” 🙂
Především mě bavil Brutál Kruháč!

Taky jsme se loučili se starou dobrou studovnou historie, protože se naše fakulta definitivně přestěhovala do nového… Bylo to celkem dojemné!

No a co v Aši? 

U Járy v provozovně se kutilo… já tedy pomáhala jen velice okrajově 🙂

Járova kreativita je ohromná a já pořád nechápu, jak pro něj nic není problém a jakýkoliv nápad, který si usmyslí, dokáže ihned realizovat.
Těšte se na konečný výsledek! 🙂

No a co by to bylo za fotogalerii bez pořádného ňuňu selfíčka!

Kuk do trávení času mezi svátky: kluci v obchodě makali a já si pustila svoji velkou oblíbenost. Noo, s přílišným pochopením jsem se nesetkala. Jeden díl se mnou Jára shlédl, snažil se, dokonce se párkrát zasmál a ocenil vtipné gagy, ale stejně bylo vidět, že u toho dost trpí 🙂
(Kdyby někdo potřeboval nápovědu: austenovská klasika Pýcha a předsudek, nejslavnější verze z roku 1995 s Colinem Firthem!)

Překvapivě dál se posuneme k jídlu 🙂

Vyrazila jsem na nákupy do Německa a doplnila zásoby. Rýžové mléko jsem ještě neochutnala, ale ostatní věcí jsou prostě báječný. Jen mám trochu problém se skladováním toho kokosového mléka, protože když načnu plechovku, tak většinou není tolik věcí, do kterých bych ho mohla dát, abych pak po dvou dnech nemusela půl plechovky vyhazovat. Je totiž hodně husté, takže ho do všeho stačí trocha, a dost tučné na to, aby ho člověk jen tak lemtal.

Sbírka sladkých dobrot z Ikey, M&S, německé brusinky a holandská čokoládová poleva:

A jedna sladká snídaně jen tak 🙂

A něco slaného pro vyvážení: topinky se sádlem a cibulí. Mňam!

V prosinci jsem také dostala nějaké mimovánoční dárečky.

13. prosince jsem měla svátek a od kolegyň z práce jsem dostala tuhle úžasnou poukázku na masáž lávovými kameny, na kterou se hrozně těším a zároveň mě to donutí se do toho samého salonu rovnou objednat na kosmetiku, čímž splním předsevzetí, které jsem si dala už loni a skutek utek 😀

Pak tu máme úžasné Ferrero od našich k svátku a Bombardino a čokošku dovezla kolegyňka Lenča z lyžovačky v Alpách.

Něco málo jsem i nakupovala…

Z kosmetiky jsem potřebovala nový pudr a zrovna jako na zavolanou přišly slevové poukázky do DM drogerie. I když… je otázkou, do jaké míry se jedná o opravdovou slevu a do jaké jen o trik. V tomto ohledu už nejsem naivní, ale jako ženská prostě na tyhle patlátka jsem, takže tady vidíte výsledek jednoho nájezdu 🙂

(Pudr mám již časem ověřený, mazlavé tužky na oči jsou fajn, rtěnky by mohly být intenzivnější, růžový a červený lak jsem ještě nezkoušela, ale ten bílý ano a je to katastrofa, vypadá to jak korekční bělítko, blbě kryje a celkově fuj.)

A s nákupy dnes zůstaneme až do konce.

Řekla jsem si, že Vánoce jsou příležitost k něčemu třpytivému, takže jsem si z Avonu objednala tenhle lak. Je to můj první matný s pískovým efektem a jsem z něj tak nadšená, že jsem si včera objednala další dvě barvy 🙂

Psala jsem o tom, jak jsme vyrazili na předvánoční nákupy do Drážďan, ale ještě jsem neukázala, co jsem tam nakoupila. Dohromady vlastně nic moc, protože výběr byl docela zklamání. Hlavním cílem byl Primark, kde jsem si v pohodě vybrala snad jenom ponožky. Už asi dávno víte, že jsem punčochový maniak (ty jsem si tam teda taky asi dvoje koupila). No a že jsem i ponožkový? Tak to už teď víte taky 🙂

Kromě ponožek jsem se tam snažila hlavně oblíknout přítele, což se mi fakt zázrakem podařilo, ale nemá to dokumentaci 🙂 A pro sebe jsem si ještě koupila žlutý svetřík za 6 eur a kabelku za 5 eur.

A na závěr,: abyste věděli, koupila jsem si i něco duševně užitečného, a to knihu.
S historkou. 
Objednávala jsem ji z e-shopu knihkupectví Dobrovský, protože mi tam Heuréka našla nejlepší cenu – 135,-. Objednala jsem ji s osobním vyzvednutím na prodejně. Tam jsem ovšem tvrdě narazila, protože e-shop se v den mé objednávky zřejmě zbláznil a cena byla špatně. Normálně tato kniha totiž stojí 440,-. Za tu cenu už se mi ale tolik nelíbila a prodavačky to půl hodiny řešily s vedením. Hned jsem začala v hlavě sepisovat stížnost na klamání zákazníka, ale naštěstí prodavačky uznaly, že chyba jejich e-shopu je prostě jejich průšvih a já mám právo ji za tu cenu mít. Takže byla moje za pár kaček!