Bílá a skalnatá

…byla naše kraťoučká dovolená minulý týden.
Hotel Ostrov u Tisé už moc dobře znám, měla jsem to štěstí v něm strávit několik nocí již počtvrté. Není tam mobilní signál, lišky dávají u prahu dobrou noc, hotel stojí v obležení řady rybníčků a ještě ho ze všech stran obepíná hradba skal. Mají tam saunu, whirpoolku, bazén a tak, takže k relaxu neschází vůbec nic.

Ranní výhled z okna pokoje…

Ve čtvrtek jsme vyrazili na čtyřhodinovou procházku na německou stranu směr údolí podél potoka Dürre Biele na hraniční přechod Soví brána a vrátili se promrzlí a špinaví (protože jsme lezli do asi pět metrů hluboké jeskyně, ze které bylo potřeba se vysoukat plazením), ale krásně vyvětraní a osvěžení. Zakončení dne ve finské sauně, vířivce a s knihou na lehátku tak nakonec bylo třešinkou, ač jsme to původně plánovali jako hlavní bod pobytu 🙂

Cesta k jeskyním Eisloch a Švédské:

Vnitřek ledové jámy, kam vlezl Jára:

(já v bezpečné zóně)

Sváča 🙂

Nenápadně vyhlížející vchůdek do Švédské jeskyně:

Uvnitř jeskyně:

Tabletové podzemní selfíčko, přisvícené baterkou z mobilu 😀 :))

Výbava pro první pomoc horolezcům – no úplně vidím, jak by to (ne)fungovalo na české straně…

Boží vodopádek na potoku Biele…

Páteční slunečná předodjezdová snídaně… Venku bylo pohádkově, ale zkonstatovali jsme, že počasí předchozího dne bylo pro výlet vhodnější, protože na sluníčku by nás čekala výživná břečka…

V pátek v poledne náš pobyt skončil a my pokračovali dál – do Děčína pro dárky v podobě piva Kapitán, do Prahy vyzvednout Járovu novou pracovní židli (o té bude ještě řeč, protože jsme nyní dokonale proškolení v oblasti zdravého sezení) a poté do Benešova na dvoudenní rodinnou návštěvu…