Uplynulý srpen

Ještě jsem nějak nebyla s to přehodit na informaci, že už je září, takže vlastně podzim – pořád říkám, že je léto, i když to tak poslední týdny už nevypadalo… Mám pocit, že ten srpen nějak šíleně uběhl a aby ne, protože jsem ho měla opravdu nabitý. Jeden víkend na vodě a zbylé v Aši, takže neustálá logistika… Taky se mi zdá, že jsem na mé poměry dost málo fotila!

Do toho výlet na jednu noc do Jiřetína, kde byla sestřenka Míša na táboře jako vedoucí.
Jiřetín pod Jedlovou je nádherné místo kousek od Varnsdorfu a byla jsem tam poprvé před několika lety, kdy jsme si tam s bandou přátel pronajali na pár dní kolem Silvestra chalupu. Ve Varnsdorfu je můj oblíbený pivovar Kocour, což jistě už všichni víte 🙂 A celý ten sudetský kraj miluju i po stránce architektury, přírody a historie a na malý exkurz jsem vás už v březnu pozvala v tomto reportu.

Fotek z Jiřetína je jen malinko a bohužel žádná z okolí, protože počasí moc kochání nepřálo.

Příprava grogu na zahřátí…

V Aši byla legrace, například jsme kolaudovali Růženky a Vaškovo nový byt. Snad mě za ty fotky nezabije 🙂

Tohle byla zásadní debata o psychické škodlivosti těchhle ultramoderních hnusobot. Že tedy konkrétně škodí mě 🙂

Amálka roste 🙂

Poslední slunečné dny byly ve znamení pohodičky v Saďáku – s Kristý, Elinkou, Járou a Benderem… 

A vyrazili jsme si i na opejkačku buřtů k vodárně pod ašskou rozhlednou:

U ohniště nás však přivítal tenhle nádherný pořádek, takže proběhla rychlá hra na úklidovou četu.

Na zahradě hrátky s makroobjektivem a našim óbrkeřem kanadských borůvek:

Po dlouhé době dloooouhá cesta vlakem…

…a po roce vyvětrané glády, na které se spontánně chytají konverzace s neznámými. Přisedl si ke mně postarší bigbíťák a ihned se začal vyptávat na muziku a když zjistil, že jsem z Ústí, tak mě rovnou pozval na konzík své kapely 🙂

Taky kolem vás ten srpen jen tak profrčel?