Dokonalost // Perfection
…a jak ji přestat chtít.
Na tuhle úvahu jsem přišla náhle po tom, co jsem si uvědomila, jak často mi slovo dokonalé (případně nedokonalé) otravuje mozek. A samotné by mi to asi ani nedošlo, secvaklo mi to, až když jsem na to byla opakovaně upozorněna. Že často říkám “promiň, že tohle nezvládám dokonale!” (Samozřejmě s patřičně vzteklou intonací.) Slovo “dokonale” jsem byla schopná nacpat do reflexe každé své činnosti.
A dokud se mi to slovo nevrátilo, tak mi nedošlo, co tím vůbec myslím. Jednou jsem dostala email od čtenářky, která mi také napsala, že má pocit, že se snažím o dokonalost. A mě to připadalo směšné. To jsem přeci nikdy nechtěla, vždyť o žádnou dokonalost nestojím, připadá mi toxická, nemožná a ve chvíli, kdy by jí člověk dosáhl, tak dál bude co? Už jen konec světa! Dokonalost je nesmysl. (Nedávno jsem četla rozhovor s Františkou Čížkovou a ta celkem výstižně řekla, že dokonalá je smrt.)
Jenže jsem se začala pozorovat a zjistila, že ji přivolávám, odkazuju se na ni, volám ji, proklínám ji. Proboha proč?
Možná to má kořeny už na základní škole – věděla jsem, že nikdy nebudu nejlepší, protože ti, co stáli pár kroků přede mnou, byli zkrátka nedostižní. A z toho vyplynulo řešení – nedosáhneš toho ani za nic, tak nemá smysl se ani snažit. Být druhá o pár sekund nebo o pár hodin, to už je přeci jedno, na výsledku to nic nemění. A možná jsem to nevědomky začala používat jako omluvu pro ledacos.
Mimoděk mě napadlo, proč tu postuju tak málo, když přitom myšlenek je přehršel a seznam konceptů už snad kilometrový – a samotnou mě zase šokovala ta přirozená odpověď – protože to není dost dokonalé k publikování. Je potřeba to nechat uležet, několikrát počesat, sehnat kupičku fotek a pak to teprve půjde…
Jenže desetkrát učesaný text ztratí svou původní myšlenku a dlouhé odkládání zase způsobí ztrátu aktuálnosti.
Fakt se chci na tu (domnělou) dokonalost vybodnout.
Takže se předem omlouvám všem, koho uráží čtení nedomyšleného blábolu, nedá se vyloučit, že se jich tu pár objeví!
Co vy a vztah k dokonalosti? Bojovali jste s ní někdy? Nebo se jí dokonce ocitli tváří v tvář u někoho jiného?
EN:
Perfection…
one big deal for me for whole my life since early school years and honestly, I have never wanted or wished it! But somehow it was always there and poisened my mind.
When I could not be first than it was not worth for just trying! Be second with few seconds or couple of hours, that doesn´t make diference. So why to bother?!
I want to change this. So I decided to write more posts like “I think this exactly and now and it doesn´t matter of my tought is sophisticated or makes sense”. I warn everybody in time!
And what about you? Any fights or meetings with perfection? Let me know!
7 komentáře
Vendula
🙂 jsem ráda za tento příspěvek. Ten email jsem psala já, a hned při nadpisu jsem si na něj vzpomněla. Pravda, že dříve mi články přišly sice osobnější ale často některé dost zalezly pod kůži, a o tom to je. To mi tu teď docela chybí :))
andrejak diary
JO, vybodni se na to! Já to tak měla dřív taky, co se týče blogu. Jenže jsem pak zjistila, že bych fakt už nepostovala vůbec. To samý mám s Instagramem. Kolikrát ta fotka fakt není dokonalá, ale co? Prdim na to. Prostě v tu chvíli jsem to tak blejskla a chci se o to podělit 🙂 Tak doufám, že se z toho taky nějak vymaníš a budeme tě tady i na IG potkávat častěji.
Btw. fakt ti to teďka hrozně sluší 🙂
Zdeňka
On to tak podle mě má každý. Někdo víc, někdo míň, ale bojujeme s tím všichni.
Na té fotce ti to moc sluší.
P.S.: Osobně se mě hodně dotkl odstavec kde píšeš o těch kořenech z doby na základní škole. Přesně jsi vystihla to, co já se snažím popsat si sama pro sebe už řadu let. Za to děkuju.
Lucie
Tak to jsem moc ráda, že tu pořád jsi a přihlásila ses k tomu emailu 🙂 Já po identitě pisatelky vlastně nijak nepátrala, ale o to jsem teď raději!
Lucie
Moc děkuju a anom pokusím se to tak udělat! Co jsem začala používat instastories, tak na samotný IG už dávám máloco… Zamakám na tom 🙂
Lucie
Také Ti moc děkuju a jsem ráda, že jsem popsala něco, co se Ti hodí! Nijak jsem nad tím předtím nepřemýšlela, psala jsem a samo to ze mě vypadlo… Za tyhle myšlenkové pochody jsem občas moc ráda!
Anonymní
Jooo tak to jsme teď narazily na podobné téma, jak už vlastně víš z mého blogu. Takže všechny palce nahoru! 🙂 Sice to každá řešíme v jiném okruhu věcí a oblasti života, ale aspoň je z toho jasné, že se ta – jak hezky píšeš – toxická dokonalost snaží vplížit všude. NESNÁŠÍM, když se v každém druhém titulku článku objevuje slovo dokonalý a všechno se má dělat jen pro výkon a nejlepší efekt…
zazvorek