První březnový týden
Minulý týden se vymykal všem mým jiným tak nějak stejně plynoucím týdnům… Nějak jsem nezvládala naspat dost hodin, ale to nevadilo, protože se můj pracovní týden o polovic zkrátil a vyrazilo se na krátkou ještězimní dovolenou a klaplo to úplně báječně. Dva dny v bezsignálovém klídku mezi Tiskými skalami a poté rychlý přesun do Benešova na rodinnou návštěvu…
Pondělí s krupicovou kaší…
V úterý jsem po strašně dlouhé době navštívila Děčín a v něm přednášku kamarádky Stáni o rozkrádání socialistického majetku 🙂 Přednáška proběhla v baru Bodenbach v Podmoklech, což je pěkná sklepní hospůdka s klasicky punkovými záchody a vlezlou zimou. A skvělým hermelínem a točeným Kocourem.
Měla jsem ten večer v plánu ještě dokončit resty ohledně příspěvku na konferenci, nakonec na úkor spánku stihla vše a musím říct, že to stálo za to. Ten krátký výlet a pár hodin ve společnosti několika lidí ze školy, se kterými je fajn, mi zase připomnělo, že tu nemůžu stále jen tak zahrabaná přežívat ve své noře nebo fungovat jen na endorfíny z fitka. Slovo dalo slovo, dnes jedu do Děčína znovu, abychom poklábosily přesně tak, jak to umí jen holky…
Hromada čokolády to jistí.
Taky jsem strávila téměř pět dní z úplného dosahu Facebooku a všech blogů. A žiju a je mi krásně.
Jára tomu hned připsal mou bystřejší soustředěnost, vyšší míru porozumění a větší sdílnost niterných myšlenek (měly/znali jste někdy chlapa, který tohle u ženy hledal??!:)) Cítím se šťastně a zamilovaně zase o fous víc (kam až to ještě může jít?:)), ale aby byl svět v rovnováze, tak pondělí vyvrhlo i svá temnější překvápka.
Ale všechno skvěle načasováno: mám čerstvě od včera mým šikovným mužem spravený vysavač, takže nastal ideální čas rovnou vysát i zbytky pavučin z temných koutů své mysli. Jarní úklid klepe na dveře…
