-
Bayreuth – malé srovnání
Celý Bayreuth je jedna velká placka, jen já musím vyhmátnout bydlení na jediném kopci! V Aši jsem žila téměř 20 let na krpálu a na dalších pak v Plzni a v Ústí, takže je mi to asi souzeno. Ale zatím se na tom snažím hledat pozitiva. Holt až se budu každý večer trmácet s koloběžkou nebo pěšky do kopce domů, tak si na finálním půlkilometru trochu zpevním zadek. Ale jinak je to idylka – pod kopcem teče říčka směrem do centra a podél ní vede pohodlná cyklostezka. Okolí je plné malebných domků obklopených zahrádkami. Zjistila jsem, že ač na mapě to vypadalo vzdáleněji, všechno zásadní mám pěkně při cestě –…
-
První týden na Uni Bayreuth
Konečně jsem v Německu a cítím se být plně aklimatizovaná na školní prostředí. Ne tedy že bych byla z univerzitního prostředí vytržená kdovíjak dlouho, ale být zase na té studující straně barikády je paráda. V mém věku a po letitých zkušenostech už to sice není ten panensky vyjukaný zážitek, ale něco na tom je. První týden “školy” byl ve znamení welcome weeku. Podle výsledků německého testíku, který jsme si udělali doma přes internet, nás rozdělili na skupinky asi po 15 lidech a každou vedl jeden místní student, který povyprávěl co a jak a zodpovídal naše dotazy. Docela zajímavé bylo, že hodně těchto z 95% studentek bylo ruského původu a samy…
-
Září
Letošní září bych mohla rozdělit na dva samostatné měsíce, protože v něm proběhl tak moc radikální předěl… Přelom srpna a září mě zastihl na výjezdní poradě našeho oddělení v Ostrově u Tisé. Pro mě srdeční záležitost, protože je to mé oblíbené místo a lepší jsem si pro symbolickou rozlučku nemohla přát. Rozloučila jsem tam tak nejen se svojí prací, v silném koncentrátu jsem předala většinu svých zkušeností, ale také jsem tam měla asi poslední možnost se vidět a popovídat s koordinátory z jednotlivých fakult naší univerzity…A i když už se mi čas nemilosrdně stříhal, stejně jsem do poslední chvíle nedokázala přemýšlet a mluvit jinak než “o našem Erasmu” a o…