-
Izmir naposledy
A už je čas téma Izmiru opustit, přeci jen už jsem pár dní zpět v ústecké realitě… Ještě posledních pár fotek a zajímavostí a jedeme dál…S leteckými cestami zřejmě pro letošek končím (i když…), ale s cestováním určitě ne – v blízké době mám v plánu si zajet na výlet k Lužickým jezerům a strávit tam víkend na bruslích. U nejslavnějšího Izmirského bodu – Clock Tower, v turečtině Saat Kulesi… Co bylo na Izmiru zvláštní, bylo množství toulavých psů… Byli všude, podřimovali na všemožných místech a v parcích pobíhali v celých smečkách. Nikdo si jich ale nevšímal a zřejmě na to jsou všichni zvyklí. Vyptávala jsem se na to Hakana…
-
Lucie na konferenci :)
Jedním z hlavních důvodů, proč jsem jela do Turecka, byla účast konferenci s názvem Education and Gender, kde jsem prezentovala jeden příspěvěk. Kdo mě blíže zná, či čte tento blog pravidelně, tak ví, že jsem v tomto ohledu začátečník, protože má úplně první konference s vystoupením proběhla celkem nedávno – na univerzitě v Hradci Králové a popsala jsem také zde své dojmy. Jenže kam se hrabe Hradec, kde vystupovali jen “mladí vědečtí pracovníci” (= stejná nezkušená telátka jako já) na to mluvit někde anglicky??? Ale zase: nikdo vás tam nezná a už je zřejmě nikdy v životě neuvidíte. A je potřeba se někde otrkat. No a jak to dopadlo?Můj příspěvek…
-
Turecké užívání…
Jak jsem se těšila na řecké jídlo na Kypru a turecká kuchyně pro mě představovala hlavně kebab a ty naprosto odporné sladkosti s mejdlovou příchutí růže, tak teď obracím o celé kolo!Turecké jídlo nemělo chybu už od první svačiny v letadle…Dobře, jehněčí se svojí nasládlou pachutí mě úplně nenadchlo (mám dokonce pocit, že i hovězí kebab vařili ve společném kotli s nějakym mněhnětem, protože smrdělo stejně), ale všechno ostatní ano! První den jsem decentně ochutnala místní nejrozšířenější pivo Efes, ale protože přivítání s účastníky bylo spíše vinné, tak jsem nezůstala pozadu. Tím u mě víno skončilo, nebylo nic extra a ráno jsem ho cítila, takže – po zbytek pobytu už…
-
Izmir – ferry port
Focenu v přístavu pro trajekty, kam jsme vyrazili s celou konferenční partou čítající asi 40 lidí na večeři do hodně luxusní restaurace přímo na molu… Těsně před západem sluncem bylo u moře prostě nádherně <3 Tohle byl můj nejspolečenštější outfit, který jsem měla s sebou v Izmiru. Sukni a halenku jsem pár dní před odjezdem sehnala ve slevách po 150 Kč v H&M a moc jsem se těšila, až si je obleču, protože jsou takové lehounké a hlavně halenka je nádherně chladivá a vzdušná 🙂 Botičky Mel měly premiéru a já jsem z nich úplně nadšená. Měkkoučké, pohodlné a voní, že je cítím, i když mám nohy pod stolem 😀Koupila…
-
Izmir
Turecko mě nikdy ničím nelákalo. Především proto, že neznám řeč, nijak extra mě nezajímá jejich kultura a opravdu nemám ráda islám. Naše univerzita je však pro turecké studenty vyhledávaným útočištěm a ročně jich tu máme kolem stovky (a počty stoupají). Je zvykem partnerské zahraniční školy navštěvovat a tak, když jsem letos dostala možnost prezentovat článek na mezinárodní konferenci v Izmiru, tak jsem si zároveň vybrala i jednu z izmirských univerzit k monitorovací návštěvě. Izmir ale naprosto překonal mé očekávání – velkolepé moderní město s historickými zákoutími, na svazích olivové sady a nádherně modré moře… Cesta utekla celkem příjemně – letěli jsme s Turkish Airlines a jejich servis byl bezchybný –…
-
Můj krásný Ascherland
…když v něm zrovna neprší. Dvě fotky z běhání na hraničním pásmu. Je to tam prostě jedinečný 🙂 A zítra hurá do teplých krajin!
-
Selb
Selb je malé německé město, které leží nějakých 10 km od Aše a má asi jen o 2 tisíce obyvatel víc. V 90. letech to byl prakticky náš první kontakt se Západem 🙂 Jeden čas pak mělo problém s vylidněným středem, protože malé krámky se přestaly vyplácet a všechno se soustředilo do nákupních center na okrajích. Dneska tam jezdíme hlavně na nákupy do Aldi, Netta spol., protože prostě německé máslo, sýry, uzeniny atd. za srovnatelnou cenu chutnají úplně jinak! S Růženkou jsme tam ale tentokrát vyrazily i jen tak posedět na kafíčko, protože k tomu už v posledních letech v Aši moc příležitostí není. V Aši již nefunguje ani jedna…
-
Kypr – Protaras
Poslední den na Kypru jsme se konečně podívali i k moři. Organizátoři konference nás vzali na výlet do Protarasu, kde je údajně druhá nejkrásnější pláž na celém Kypru.No co komentovat… čisťounké průzračné moře, písek, skoro žádní turisté, protože do sezóny ještě nějaký ten týden zbývá. Voda byla chladnější, ale to nás od koupání neodradilo 🙂 Černé bavlněné šaty mám už několik let z Espritu a i když jsem jim musela trochu přešít výstřih, tak jsou prostě skvělé a prakticky mé nejoblíbenější.Plavky jsem sháněla v Ústí až téměř do dne před odjezdem a co Vám budu vykládat, nikde nic pořádného a teď – o týden později – jsou najednou obchody přeplavkované!…
-
Barevné dny na Kypru
Že si barvičky a já rozumíme, to už o mě dávno všichni ví. (Nebo si možná pro někoho nerozumíme, ale já s nima prostě už nějaký čas intenzivně žiju a bez nich už bych si nepřipadala úplná!) Slunce a teplé podnebí – není ideálnější konstelace místa a času, kam si vzít to nejbarevnější a nejšílenější ze svého šatníku. Zabalila jsem si tak na cestu opravdu jen šaty a barvičky a spousta barevných kousků přibyla i na místě. Kraťásky jsem pořídila už v zimě ve slevách v H&M a stály tak málo, že jsem se je tehdy ani nenamáhala zkoušet. Tílko je úlovek z Terranovy na Kypru, korále a náušnice už…
-
Kypr – konference
Dnes konečně taky trochu “business” fotky, protože jak jsem se již zmínila, byla to pracovní cesta. S kolegyní jsme se tam zúčastnily konference “Eracon”, což je tradiční akce pro koordinátory programu Erasmus na vysílání studentů na zahraniční pobyty. A jak jsme se domnívaly, že tam budeme jediné Češky, tak tam kromě nás byla ještě koordinátorka z Masaryčky, dvě holčiny ze zlínské Baťovky a z našich nejbližších sousedů ještě koordinátorky z Trnavy. U palmiček před hotelem… Moji kolegyni Lenku už znáte 🙂 Před jedním ze skvělých obědů 🙂 Coffee break mezi bloky přednášek… V sálech klimatizovali jak diví, takže sednout si v pauze na lehátko a alespoň trochu nasát teplo bylo…