Po dovolené

Hned takhle ze začátku bych vám chtěla poděkovat za vyčerpávající a souputnické komentáře k posledním dvěma článkům, kde jsme řešily pleť, akné a očistu. Dala jsem na vaše rady a brzo nafasuji pleťovou vodu od Biodermy, řadu Senzibio, tak uvidíme.
V současné době jsem na zkoušku vyměnila micelárku Garnier za Mixu (verze pro mastnou pleť), ale pozitivní zkouška to nebude – Mixa mě trochu pálí. Rozhodně to ale nemá na micelárku od Yves Rocher, která mě pálila jak čert (vzorkovou lahvičku mám z časopisu – investovat do celé lahve by asi bolelo).

Po několikaměsíční pauze jsem si totiž zase předplatila Elle a zrovna tahle řada tam byla v nabídce jako dárek. U předplatného tohodle časopisu vždycky koukám právě na dárek, mám pak alespoň pocit, že ten časopis mám vlastně “zadarmo” a k tomu užitečnou věc, kterou jsem vlastně potřebovala 😀 Už mám takhle asi tři roky fén Remington, který je opravdu super a nevyměnila bych ho, loni jsem dostala žehličku na vlasy, kterou ale mám spíš jen pro sváteční příležitosti, a mezitím jsem dostala ještě toaletku Guess Girl, která je od té doby mou favoritkou mezi vůněmi a už jsem si ji sama ještě 2x dokoupila.
Takže takhle alespoň nepatřím mezi ty, co nadávají, že si za ty prachy koupili jen kopec reklamy na křídovém papíře.

…tohle ale nemělo být náplní dnešního článku 🙂

Že máme ale venku krásně?

Úplně jsem se zabejčila vůči lidem, co na to nadávají. Ano, taky sotva funím; když přilezu z práce domů, tak musím nejdřív pod ledovou sprchu a teprve pak fungovat, v noci nemůžu spát, protože panelák je roztopený do poslední betonové kosti, ale teplého léta je třeba, abychom na něj mohli vzpomínat, až přijdou plískanice… Ale už mě fakt nebaví, jak je počasí to první a často jediné, o čem se lidi baví. Do výtahu ke mně přistoupila důchodkyně – stěžování si. Dobře, tam je to pochopitelné. Venku se před hospodou potkají dva známí – okamžitě skuhrají. Na chodbách v práci není slyšet nic jiného…
Ne ne ne!
Mám teď důvod mít mrazák nacpaný ledem a mraženým jogurtem a na stole mi stojí úžasná self-made okurkovo-limetková limonáda, kterou do sebe liji po litrech. Kouknu z okna na modrou oblohu a okamžitě se usměji. Když zrovna nemusím šplhat do kopce, tak si hřejivé paprsky užívám. A když mě ovane teplý vánek jako pomazlení? Nádhera!

Díky tomu také prožívám menší šok z konce dovolené. I když dovolené… ta to v pravém smyslu ani nebyla. Dejme tomu, že jsem prostě dva týdny nešla do práce. Místo v šest jsem vstávala v osm, a to se pro regeneraci organismu také počítá.

Čas vyplnily příjemné věci jako např.:

Vychutnávání pivních speciálů u táboráku…

…pořádání kinderparties s mými kamarádkami 🙂

Úžasná Amálka:

Eliška & Míšan, malí boží raubíři:

…vychutnávání letní zahrady (mňam borůvky, mňam pozdní třešně, mňam mlaďounké lusky, mňam rybíz a angrešt! – proč jsem si vlastně z dětství pamatovala, že je angrešt fuj???)

Takhle jsem slavila své narozky… žádné stresy, žádné chlastačky!

…a rodinné čachtačky v bazénu!

Naložená ségra Lenka 🙂

A na závěr: na půl dne mi svěřili Adámka, a tak jsme byli ještě spolu s Růženkou a její Amálkou na procházce a hřišti v Krásné… která se mimochodem stala trochu i díky tomu hřišti vesnicí roku v Karlovarské kraji!

Tuhle fotku jsem sem musela dát na přání, starosti o dítě totiž mohou být komplikovanější než si myslíte! 🙂

Všichni šťastně přežili, takže vzhůru do dalších letních zážitků, touto dovolenou nic nekončí 🙂

Poděl se o článek na Facebooku