Měsíc utekl jak nic a já ani nezaznamenala, že můj obtýdeník chytl tak velké zpoždění!Takže tady je nálož červencových momentů a já jdu pokračovat ve své dovolence, která se pomalu přehupuje do druhé poloviny… Začátek července se nesl v duchu pravého horkého léta, takže jsme chladili rozpálená těla vně i vnitřně 🙂 A nemohlo chybět grilování a naše letošní první cuketky ze zahrady: Vlasovou změnu si stále ještě užívám, takže dodatečně ještě pár sebestředných vlasovek 🙂Takhle to vypadalo čerstvě natočené: …a takhle cestou domů na vzduchu po dešti: …a takhle druhý den bez zásahů: Neuvěřitelné, ale po asi třech letech jsem si koupila džíny. Nikdo už nedoufal, že se tento…

Dovolenááá!A s ní výletům zdar! Ten první směřoval na již dlouho plánovaný nejvyšší vrchol ČR, protože co bych to jinak byla za uvědomělého Čecha. (V srpnu by mě měl čekat ještě Říp a zásadní české body budu mít splněny.)Ze Dvora Králové jsme vyrazili kolem poledne a do hodinky byli v Peci pod Sněžkou, což je mimochodem neskutečně malebná vesnice, připadala jsem si tam úplně jako někde v Alpách či ve Švajcu. Úhledně posekané trávníky na úbočích, upravené chaty a chalupy, které do jedné slouží zároveň jako penziony. Všechna parkovací místa soukromá.Byznys bohužel prýštil z každého rohu. Za stovku jsme naše auto odložili na velké parkoviště přímo pod lanovkou a pustili…

Poslední víkend jsem na svém fejsbůku zaznamenala asi nejvíc svateb za celou jeho historii a v neděli ráno jsme všichni šupem lajkovali nová příjmení čerstvě provdaných kamarádek.I já jsem na jedné z těch svateb byla, a to ve Dvoře Králové u mé úžasné spolužačky z vejšky Pavly, která si po několika společných letech vzala svého spolužáka z gymplu Pepu. Jejich příběh je kouzelný v tom, že spolu seděli v jedné lavici, ale párem se stali až rok po maturitě, kdy jim byl osudným první třídní sraz 🙂 Cestou do východních Čech jsem také odstartovala svou horečně očekávanou dovolenou! Nevěsta Pavla se svědkyní Klárkou, taktéž mou spolužačkou: A další spolužačka z…

Dohromady tam i zpět 1500 km s čerstvou technickou dalo mé auto jako nic a já jsem zase o dost zkušenější řidič. I když jsem samozřejmě neřídila celou dobu, spíš něco málo přes třetinu.Jára však byl skvělý komentátor dění na silnici, takže pro mě předtím ta nejnudnější věc, jakou jízda po nekonečné dálnici je, dostala úplně jiný rozměr, protože jsem nikdy plynulý provoz nepovažovala za živoucí organismus tvořený jak inteligentními řidiči, schopnými předvídat, tak naprostými idioty, kteří si v hlavě přehrávají asi Need for speed. Počasí bylo tak skvělé, že jsem se první den spálila na břiše (po celonoční jízdě a postavení stanu v kempu jsme si zdřímli na sluníčku)…

Rethymno bylo město, kam jsem směřovali pracovně. Navštívili jsme zde Krétskou univerzitu a mezi jinými pracovními povinnostmi jsme si prohlédli univerzitní kampus a museli uznat, že jsme na tom mnohem lépe. Univerzita se nachází kdesi v kopcích nad městem, takže není ani možné, aby se do ní studenti dostávali pěšky či na kole. (A to se raději ani více nerozpisuji o tom, jak opět zradilo zadávání iks verzí řeckého názvu sídla této školy do navigace, která nás odtáhla kamsi do děsuplné a liduprázdné oblasti plné nedostavěných ruin… Na plánovanou schůzku jsme dojeli v pořádku jen s hodinovým zpožděním!) Směr Chania a Rethymno – to je přece jasné! Krétská univerzita… Měli…

…nebo Phaistos či Festos?Tahle památka se píše pokaždé jinak a tak je to vlastně v Řecku s každým názvem.Měli jsme k dispozici asi pět různých map, kde pod názvem v řecké alfabetě existovaly v angličtině či češtině různé verze téhož místa a při naťukání do navigace se buď objevilo něco hodně vzdáleně příbuzného nebo pro jistotu nic.Mě bloudění ale nijak nevadilo, brala jsem to jako dobrodružství 🙂 …a jako dobroudružství musí brát cestování po Krétě i tyhle děti 🙂 Krétské silnice jsou kapitola sama pro sebe – uprostřed jsou dvojité čáry, aby se zabránilo předjíždění, ale to se vyřeší uhnutím do za krajnici, kde je místo více než štědré.  Poté,…

Cestě za ústřední krétskou památkou předcházela den předtím návštěva heraklionského archeologického muzea, které je plné artefaktů právě z oblasti Knossu.Byla to skvělá volba, protože dnešní Knossos tvoří jen uměle dostavěné fragmenty někdejšího paláce, a tak si můžete v muzeu předem vykreslit jasnou představu, seznámit se s historií a kulturou a pak konkrétní výjevy zasadit do reálně existujících míst… Model stavu z dob největší slávy… …vs. realita dneška: Nejslavnější artefakt celého muzea – Faistoský disk:  Téměř kompletně zachovaný artista (nebo cvičenec) byl taktéž boží… Jednu z těchhle van chci domů! Protože je Knossos neodmyslitelně spjatý s bájí o Minotaurovi, tak není divu, že býk tvoří nejčastěji zobrazované zvíře… Jako správná rozmarná…

Těch pár dní na Krétě uteklo jako voda a já se stačila taktak trochu prohřát na tamních krásných 32 stupních, které jsou ale ve spojení se středomořským klimatem a jemně profukujícím vánkem od moře pocitově úplně jinde než stejných 32 stupňů z předminulého týdne v naší kanceláři! Na víkend následoval pád do zamračeného ašského bubákova s 11 stupni… Že se po Krétě proháněl bájný Minotauros, kterému servírovali čerstvé panny, to jistě není třeba dlouze představovat. Návštěva ruiny kdysi pohádkového paláce Knossos byla jasný plán, zbytek se vyvrbil cestou.Možná jste jako já nevěděli, že se Kréta skládá ze čtyř krajů, nesoucí většinou název podle svého největšího města. Já měla štěstí za…