Nosím
-
Selb
Selb je malé německé město, které leží nějakých 10 km od Aše a má asi jen o 2 tisíce obyvatel víc. V 90. letech to byl prakticky náš první kontakt se Západem 🙂 Jeden čas pak mělo problém s vylidněným středem, protože malé krámky se přestaly vyplácet a všechno se soustředilo do nákupních center na okrajích. Dneska tam jezdíme hlavně na nákupy do Aldi, Netta spol., protože prostě německé máslo, sýry, uzeniny atd. za srovnatelnou cenu chutnají úplně jinak! S Růženkou jsme tam ale tentokrát vyrazily i jen tak posedět na kafíčko, protože k tomu už v posledních letech v Aši moc příležitostí není. V Aši již nefunguje ani jedna…
-
Barevné dny na Kypru
Že si barvičky a já rozumíme, to už o mě dávno všichni ví. (Nebo si možná pro někoho nerozumíme, ale já s nima prostě už nějaký čas intenzivně žiju a bez nich už bych si nepřipadala úplná!) Slunce a teplé podnebí – není ideálnější konstelace místa a času, kam si vzít to nejbarevnější a nejšílenější ze svého šatníku. Zabalila jsem si tak na cestu opravdu jen šaty a barvičky a spousta barevných kousků přibyla i na místě. Kraťásky jsem pořídila už v zimě ve slevách v H&M a stály tak málo, že jsem se je tehdy ani nenamáhala zkoušet. Tílko je úlovek z Terranovy na Kypru, korále a náušnice už…
-
Kypr – konference
Dnes konečně taky trochu “business” fotky, protože jak jsem se již zmínila, byla to pracovní cesta. S kolegyní jsme se tam zúčastnily konference “Eracon”, což je tradiční akce pro koordinátory programu Erasmus na vysílání studentů na zahraniční pobyty. A jak jsme se domnívaly, že tam budeme jediné Češky, tak tam kromě nás byla ještě koordinátorka z Masaryčky, dvě holčiny ze zlínské Baťovky a z našich nejbližších sousedů ještě koordinátorky z Trnavy. U palmiček před hotelem… Moji kolegyni Lenku už znáte 🙂 Před jedním ze skvělých obědů 🙂 Coffee break mezi bloky přednášek… V sálech klimatizovali jak diví, takže sednout si v pauze na lehátko a alespoň trochu nasát teplo bylo…
-
Děčínský Sněžník
V sobotu jsem sice měla v plánu jenom balit a psát, ale Pája s Pepou mě nakonec ještě vzali na výlet. Skoro celý den bylo krásně, ale jak jsme dorazili do Ostrova u Tisé, tak se spustil déšť. Nejsme ale z cukru, takže jsme se neohroženě vydali na Děčínský Sněžník… Mlha stoupá z Labe… Pája & Pepa Hadříky: šaty – KappAhl (sekáč), pláštěnka – Oodji, svetr a klobouk – C&A, tenisky – H&M
-
Retříčko
Tyhle šaty mi vyhlédla Romča, když jsme spolu onehdá obrážely sekáče, a ač jsem se nejdřív zděsila, že to bude strašný, tak jsem si je přeci jen zkusila, protože už dávno jsem pochopila, že není radno odsuzovat nějakou věc, protože vypadá divně na ramínku. Pokud nemáte velikost jako slečny a lá ramínko, tak je výsledek prostě vždycky překvapení…Původně jsem si k tomu chtěla vzít i stylové botky na podpatku v barvě klobouku, ale pohodlí a hlavně spěch měly přednost (i když o pohodlí by se taky dalo diskutovat, protože mě ty balerínky děsně dřou a od loňska už jsem si nepamatovala, kde přesně :o). Šílená dojička z JZD zdraví 🙂…
-
Oranžáda a střípek Majálesu
V pátek se konal Majáles, kterým už delší dobu žila celá škola (no, minimálně aktivitou na FB). Mě letos program moc nebral, navíc přítomnost hnusnýho Staráče za tři pětky, ale ujít jsem si to nenechala, protože každá příležitost k tomu se setkat s přáteli a posedět venku a juchat se počítá… (hehe a měla jsem lístek zadax, takže co…) Po tisíci letech na mě vidíte kalhoty i jinde než na výletě a celé to tak náhodou vyšlo do oranžova, kterou jsem dřív nevímužaniproč neměla ráda a teď ji mám na tolika věcech. (Mám takový pocit, že za to může rtěnka, he aneb když začínáte od detailů k celku.)Naušnice a náhrdelník…
-
Prosté štěští: inliny!
Od půlky října smutně spaly na dně botníku, ale konečně přišel jejich čas. Brusle patří k mým nejoblíbenějším sportům a jara jsem se nemohla dočkat především kvůli nim 🙂 Pozor, tady dotáčím otočku! 🙂 A na závěr legrácka, kterou na mě vyplivl Google+ 🙂 Taky už drandíte? 🙂 hadříky: elasťáky a triko – Nike, šátek – Asos, brusle – Fila
-
Random radostí a slastí
Po delší době pohromadě všehochuť obrázků z mého života… některé se objevily třeba na instagramu, jiné jsem si střádala. První pořádné sluníčko jsem si užila v Praze: …kde jsme s Romčou vyrazily na oběd do vegetariánské restaurace Govinda a daly si pivo na Náplavce, kde už to slušně žilo. Mandarinkové sako ze sekáče a novou košili z Choies miluju a nosím hodně často, neskutečně zlepšuje náladu! Rozseknuté punčocháče, které jsem měla ten den poprvé (a naposledy – fňuk!) sice nepatří ani mezi radosti, ani slasti, ale musíme hledat pozitiva – až si vyrazím koupit další pár do sbírky, tak se nemusím cítit provinile, protože přeci nahrazuji ty zničené! 🙂 A…
Mohlo by se vám také líbit
Organizace domácnosti
-
Žluťásek
Žlutá je barva jara a tulipánů – chtěla jsem si nějaké koupit domů do vázy, ale představte si, že květinářství žádné nemělo! Už aby kvetly na všech záhonech!Zatím tady máte aspoň mě a můj žlutý baloňáček: hadříky: šaty, šátek – Asos, punčocháče, náušnice – Gate, náhrdelník – New Yorker, kabát – ??? (Aukro), kabelka, svetr – vintage (Textil House), lodičky – vintage (dobročinný obchod Sue Rider), brýle – C&A.
-
Ples FF
Již po sedmé…Nádherně na této akci vidím, jak stárnu, protože už tam znám skoro jen samé “vysloužilce”. Většina akademiků tuto akci letos bojkotovala, chválím účast pana děkana, ale jinak jen pár známých plesacích firem.Setkat se s bývalými spolužáky však bylo na této akci to nej a doufám, že nás to jen tak neomrzí.Kapela Bonit mě bavila už loni a ani teď nezklamali – i když člověk neměl chuť tančit, tak mohl jen tak sedět, vychutnávat si známé melodie a broukat si nebo rovnou prozpěvovat… Že je ples příležitostí, jak se ukázat světu v nějakých pěkných šatech a vidět kluky v elegantním kvádru, toho si je vědoma každá průměrně marnivá žena.…