První lednový pochod

Včera jsme vyrazili na první letošní výlet a jelikož počasí venku připomíná minimálně duben, tak to bylo parádní.
Dílčími cíli naší cesty byly zřícenina hradu Košťálov, dýmající kopec Boreč a starobylá Hospůdka u Marešů ve Velemíně.
Startovali jsme v 11 hodin dopoledne na ústeckém nádraží, odkud jsme se vlakmo přemístili do Lovosic. Tam jsme si krátili čekání na bus do Třebenic prvním pivem v nádražní restauraci. Staráč byl standartně hnusný a korunu tomu nasadil vývar, který si dala Petra, jehož (ne)chuť ještě zdůraznila plechová miska, do které většina z nás dává jídlo psům 🙂
Unikátně nás také vyrazilo úplně nejvíc v celé historii “Batůžků” = organizovaných výletů přátel Činoherního studia – náš dav čítal téměř 40 hlav! Naplnili jsme celý autobus a při procházení vesnicí Třebenice ze zvědavosti vylézali všichni místní.

mává velitel výpravy Petr…

Na Košťálov nás čekalo pěkné stoupání výživným bahýnkem a objevilo se i nějaké to krvavé zranění šlehancem větví.
Vrcholová panoramata však stála za to!

Na obzoru Házmburk:

Lovosice se svými malebnými Žernoseckými jezírky:

Nebývale jasná Milešovka:

Já, foceno by Mončí

Honzíno a fotografující Jirka

Jirka

Péťa a Monča

Poté jsme zamířili na “mýtický dýmající” kopec Boreč. V útrobách kopce se nachází jakási sopka, z níž různými průdochy mezi kamením sálá ven teplý vzduch, který má teplotu kolem 15 stupňů. Jelikož ale nemrzlo, tak to nemělo žádný vizuální efekt, tudíž nebylo co fotit.

edit: jedna fotka od Monči:

Poté jsme seběhli do údolí směrem k Velemínu, kde nastal boj o židle v Hospůdce u Marešů. Hostinští o nás byli předem telefonicky zpraveni, ale naším počtem přeci jen překvapeni byli 🙂 Část výpravy se tedy musela nechtě usadit ve vedlejším motorestu.
U Marešů jsme se všichni vrhli na skvělé domácí jídlo paní Marešové a dali si k tomu zasloužené Postřižinské.

Pro představu – dokumentace toho, jak jsme se vměstnali do malé hospůdky:

Spokojenost s výletem maximální, tradiční zakončení “s přeživšími” v Ústí na Rychtě a také jsem poprvé otestovala nové outdoorové gatě z Alpine pro, které sice skončily zabahněné až ke kolenům, ale hřály pořádně. Dokonce tak, že jsem si musela v hospodě svléknout punčocháče, které jsem ze svého zimního zvyku měla pod nimi 😀

Poděl se o článek na Facebooku