Trocha venkovního sportu…
Poslední dobou to tu vypadá, že mě přitahuje především příroda a přízemní ženské radovánky se mi vyhýbají. Určitě to bude (musí být!) tím podzimem!
Takže i další fotky jsou přírodně-kochacího rázu. Jsou už nějaký ten týden staré a byl to den, kdy jsem si vyrazila na vyjížďku na kole po cyklostezce směrem na Litoměřice. Dojela jsem do Velkých Žernosek a lehce promrzlá se vracela domů až za tmy.
Toho našeho Středohoří se nějak pořád nemůžu nabažit… pokaždé někde vykoukne zajímavý kopeček či pahorek!
A když nevíte co by, zkoušíte chytat slunce do staré pneumatiky…
…ale ta mrška je před Vámi vždycky o krok napřed!
A toť můj věrný starouš! Doufám, že ho zjara vyměním za nějakou novou krev, ale pšššt, hlavně to před ním nezmiňujte nahlas, protože mám poslední dobou takovou smůlu, že když před starým přístrojem mluvím o jeho výměně, v tu chvíli mě zradí! Už to udělal foťák i telefon a já tedy rozhodně nevěřím, že to byla náhoda!
Krásný poslední zářijový den!
2 komentáře
Anonymní
Být venku je vždycky lepší než řešit "holčičí radovánky". Teda aspoň mně to dává mnohem víc – zážitky, vzpomínky… Podzim navíc k takovým věcem přímo láká; žádné odporné tropy, nebe je jaksi modřejší, vzduch čerstvější a tak vůbec. Doufám, že kola ještě nezazimujeme a s posledním trochuteplem taky někam vyrazíme 🙂 A středohoří je kouzelné. Nikdy se neokouká a je tu příjemně málo turistů 🙂
zazvorek
Lucie Velková
Taky doufám, že to nebylo poslední kolo… Včera jsem si procházela starší alba a podle fotek jsem loni cyklistila ještě ke konci října 🙂