Hainberg

Měla jsem čtyři dny volna a těšila se na krásné podzimní dny v Aši. Bylo ale samozřejmě megahnusně a taková zima, že jsem prakticky nevylezla z teplých ponožek a huňatého svetru.
Proto když nás v úterý přivítala modrá obloha a celý den šajnilo, muselo se toho využít a vyrazili jsme s Járou, Benderem a dvěma kamarády na špacír na Hainberg, jak tradičně v Aši říkáme nejvyššímu kopci výběžku – Háji.
Byla jsem z toho sluníčka v takové euforii, že jsem si nevzala ani šálu, ani rukavice, a litovala toho okamžik poté, co slunce zapadlo (což bylo safrarychle) a udeřil mráz. (A to nekecám, mé auto bylo před večerním odjezdem do Ústí pokryté bílou krustou a mě to tak naléhavě připomnělo, že ještě nemám ani zimní gumy, ani nemrznoucí směs do ostřikovačů a ani škrabku!!!) 🙂

Domeček na chůdách přímo vedle vysílače jsme obdivovali dlouho a špekulovali, jaké by v něm asi bylo bydlení…

A tohle prosím není náhrobní kámen 🙂
To nedávno proběhla akce, kdy jste si mohli adoptovat a zasadit vlastní stromek do aleje cestou na vrch Háj a docela mě překvapilo, kolik lidí tak učinilo. Třeba tenhle patří mým třem sestřenkám 🙂

Tak snad se stromky šťastně dočkají jara a bude se jim dařit!

hadříky: kabát – Forever 21, svetr – Reserved, kalhoty – H&M, klobouk – Takko.

Poděl se o článek na Facebooku