Provedla to zas…
Uplynul pouhý víkend a já se dostala slevám zase na dosah…
Tentokrát jsem s dobrým úmyslem zamířila shánět fotopapíry a fixační lepidlo (kutil na druhou plní další předsevzetí!). Zajela jsem do Tesca a tam čekal – poslední, osamělý, o číslo větší než obvykle nosím, ale i tak přesně podle mých představ. Zrovna ten den jsem si na netu ufňukla, že jsem letos měla na něco takového zálusk a nikde nic, co by mělo tu správnou barvu a délku.
…kožíšek!
Skamarádili jsme se ihned, protože je to ten nejhebčejší mazel (ne… raději jeden z nejhebčejších) 🙂
Potom jsem tam objevila kabát v camel barvě, která mi taktéž nedá spát. Ale bohužel to zřejmě šili ve stejné fabrice jako ty trubky z Mohita.
Rozepnuté je to celkem šik, ale zapnuté opět kroutící se beztvará hrůza.
Takže letos definitivně bez nového klasického kabátu…
Vím, že se ty kabáty často nosí rozepnuté a blogerky je prakticky jinak nepředvádějí. Ale já prostě v zimě s rozepnutým kabátem nechodím. Asi by mi nevadilo jeden takový beztvarý kousek mít a občas bych ho vynosila, ale na takový se zaměřím spíš v sekáčích a nebudu investovat do nového.
A nakonec tu máme konečně něco, co odpovídá té pravé slevové lovecké vášni, o které to celé je.
Pouzdrová sukně, poslední kus čekající jen a jen na mě, s délkou skoro pod kolena, elastická, příjemná, tmavě modré barvy s puntíkama za naprosto božských 120 Kč.
A k tomu lněná srdíčková halenka asi jen o dvacku dražší…
A kožíšek, tady už definitivně zabydlený u mě doma 🙂
Ale teď už s nákupy vážně končím.
Ještě jsem si dělala zálusk na kožené kotníčkové boty, zvlášť se mi líbily asi desatery značky Lasocki v CCC. Jenže hádejte – zrovna tyhle prostě nezlevnili.
P.S. Jak jde vidět pod kabátkem – nové věci opravdu okamžitě vynáším!