Řeším

25 let – mezník?

K tématu mé dnešní úvahy se dostanu trochu oklikou, takže omluvte tu délku 🙂

Na úvod přiznání: čtu pravidelně časopisy.

Pamatuju si, že ještě na gymplu jsem se za to před naší pseudointelektuální třídou trochu styděla. (Ale samozřejmě, že to o mě všichni věděli). Do 18 let jsem si pravidelně kupovala Cosmopolitan a v knihovně si každý měsíc půjčovala stohy starých ročníků Elle a Bydlení. V 18 mě Cosmopolitan přestal bavit, protože jsem prokoukla, že si s ostatními tituly typu Joy, Lovestar (existují ještě vůbec??) a dalšími navzájem recyklují ty stejné články, které navíc byly na jedno brdo. Přešla jsem tedy na Ženu a život. Kupovala jsem si jí občasně i dřív, ale přijde mi, že se až později hodně vyšvihla a stala se dobrým časopisem nejen pro maminy a manželky. A od té doby, co mám jakýstakýs příjem, tak mám předplacené Elle.

Když mě někdo s časopisem nachytá, tak si skoro pokaždé vyslechnu nějakou poznámku o braku, předražených reklamách a ztrátě času. K intelektuálce se to přeci tak strašně nehodí!
Já se však naprosto ztotožňuji s názorem, kterým se představuje především Elle – že je to taková moje každoměsíční pohádková knížka pro velké holky. Barevné obrázky věcí, na které nikdy nebudu mít a které by na mě stejně nevypadaly tak jako modelíně na obrázku, mi slouží ke snění.
A také poctivě čtu všechny články. Samozřejmě, že nevěřím tomu, že před redakcí hollywoodská hvězda vysypala kabelku a z paměti vychrlila pětislovné názvy veškeré kosmetiky, kterou používá. Zatím mi ale každé číslo příjemně obohatilo předlouhé cesty vlakem či osamělé večery.
Nevím, jestli to nazvat šťastnou náhodou, ale téměř v každém čísle svých oblíbených časopisů nacházím články přesně na témata, která jsou pro mě aktuální. Škarohlídi budou oponovat, že je každý výtisk pečlivě koncipován tak, aby v něm bylo od každého něco (asi jako všeobecné horoskopy na Seznamu). Já mám ale vždycky pocit, že se články trefily do mých myšlenek a starostí tak přesně, že to až není možné.

A ani říjen nebyl výjimkou a tak bych Vám ráda povyprávěla o článku, který mi nejvíc padl noty.  

Byl jím článek “Co dělaly úspěšné ženy v 25?” v říjnové Elle. Jak asi tušíte a můžete si díky informaci v popisu mého blogu spočítat, je mi právě 25. A jsem na několika křižovatkách – mám první pořádnou práci na plný úvazek, dodělala jsem magisterské studium, nastoupila na doktorské, úplně poprvé mám svůj vlastní pokojíček, který je zařízen jen podle mě, jsem bez chlapa a kolem mě všichni rodí a tak dále.

Dospělost nepřišla sama od sebe s osmnáctými narozeninami, přišla až s opravdovým osamostatněním teď. V článku známé ženy přiznaly, že právě v 25 zariskovaly a svůj život nasměrovaly jinam – vrhly se do neznáma ať riskantním podnikáním či vycestováním do ciziny. Já už si ale na místě, na kterém právě žiji, připadám zaklíněná a nemám nutkání odsud utíkat.
Denně jsem ale konfrontována právě s tou možností vyrazit do světa na zkušenou – hlavní náplní mé práce je vysílat studenty na studijní pobyty do zahraničí, a jak mám možnost je sledovat před odjezdem a po návratu, tak mi dochází, jak skvělá příležitost to v životě je – půl roku v životě dvacetiletého studenta uplyne jako nic, skoro nic neriskuje a může ho to jen obohatit, ať už pozitivně či negativně. Já jsem svou příležitost nevyužila a měla jsem pro to vážné důvody. Dnes si ale říkám, že kdyby mi bylo znovu dvacet, v rodině byla jiná situace a já věděla, co vím teď, tak bych někam odjela.
Teď už si na to ale připadám stará a to myslím ve svých pětadvaceti naprosto vážně.

Jak ale svůj život i bez cesty “na zkušenou” nakopnout k nějaké akci a dokutálet ho až ke svým vysněným cílům? Stále nad tím musím dumat. Čechy jsou možná úzkoprsé a zaprděné, ale já nevěřím tomu, že jinde to bude výrazně lepší. Navíc jsem vystudovala češtinu, miluju ji a nedokázala bych se vzdát toho ji denně slýchat a používat.
Nene, já se svůj život musím naučit řídit z domova 🙂

9 komentáře

  • Anonymní

    Tak já myslím, že mít plný pracovní úvazek, studovat doktorský studium a mít nějaký ty kamarády, se kterýma se občas někam vyrazí, není v pětadvaceti úplně promarněný "bytí"…;-)
    zazvorek

  • Lucie Velková

    Já vím, že asi není 🙂 Spíš mí jde o vize do budoucna. Nevím, co bych chtěla dělat za dva měsíce, natož třeba za dva roky. Ráda bych si stanovila nějakou "metu", ke které bych mohla kráčet, ale spíše než že bych žádnou nevymyslela, tak se mi do žádné nechce…

  • Anonymní

    A kdo to ví? 🙂 já taky nevim co kdy bude a o tom to přeci je, takové ty krásné náhody jsou prostě k nezaplacení. Nic si nestanovuj, stejně to nevyjde, protože vyjde něco daleko lepšího 😉 Stáňa

  • Anonymní

    Souhlas se Stáňou. Stejně nemá smysl cokoliv plánovat – můžeš na to vzít jed, že skoro nikdy to nevyjde. A člověk by se akorát na něco těšil a pak prd z toho. I ty dva měsíce můžou udělat v tvým životě takovej převrat, že by všechny vize šly do kopru…vím, co povídám 😀
    zazvorek

  • Anonymní

    Old… 25 and you are feeling too old to travel? Oh, thanks, that's very nice *grin*
    About those magazines…I know that feeling 🙁 Many of "intellectual people" around me are too ashamed to say that openly (or confess to something like that). Sometimes you need to throw off what others are thinking and follow yourself.
    I think that real adulthood comes with children, when you have responsibility for someone else…But that's maybe just my opinion.
    Anyway, you want some change too…People are changing around me, and I have the feeling that I'm stuck, I'm not moving, nothing is happening…Everything is the same (more or less). I don't like this feeling.

  • Lucie Velková

    Thank you for your opinion. I´m not feeling old to travel – I love travel – but I don´t want stay abroad for a long time – one month is for me enough. I can´t imagine to stay somewhere for year or longer – I am glad that I have a job here in this time because many of my friends (with a university degree!) have problem to find some.
    And you are perfectly right with real adulty who comes with children!

Napsat komentář: Lucie Velková Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *