Na vlastní kůži – chemický peeling

Abych začala zeširoka, jak je mým zvykem, tak shrnu, co stálo za tím rozhodnutím nechat si dobrovolně naleptat obličej a ještě za to utratit nekřesťanské peníze…

Už jsem tady párkrát popisovala své problémy s pletí a jak tak koukám do historie, naposledy to bylo před více než rokem – zde.
Taky jsem si kdysi dávala předsevzetí, že zajdu na kosmetiku a povedlo se mi to uskutečnit po třech letech! Takhle bleskurychle si plním své úkoly!

Hodně chválený byl v boji s akné tea tree olejíček. Takže jsem ho zkusila.
Ale popravdě jsem jeho účinky ohromená nebyla. Čekala jsem, že vysuší pupínek v zárodku, ale to se nestalo, naopak hojení trvalo mnohem déle a navíc mi vypálil díru do kůže. Postižené místo mi celé zarudlo a kůže se oloupala – takže pupínek byl vlastně mnohem viditelnější než kdybych s ním nedělala vůbec nic!

Zkusila jsem i další vychvalovaný zázrak – peelingovou masku Mask of Magnaminty z Lush. No, jedno prvenství dostala určitě – je to nejdražší kosmetický produkt v mé koupelně 🙂 Krásně voní po mátě, ale jinak si tou zázračností nejsem jistá, možná by v sobě mohla mít víc zrníček… Ale rozhodně nic nekazí, nejsem po ní podrážděná a někdy mám pocit, že se pleť druhý den cítí tak nějak líp.

Pak jsem to zkoušela nechemickou cestou – pila odvary z anděliky a to vám byl takový hnus, že mi to moc dlouho nevydrželo.
Taky jsem do sebe cpala hory vitamínů – vápník, hořčík, zinek, tuny zinku, béčko, céčko…
Místo pleťové vody jsem zkoušela používat koloidní stříbro, což byla tekutina bez barvy a zápachu, až jsem výrobce podezřívala z nejapného triku. 

Akné se mě stále zarputile drželo a navíc dostalo jeden vrtoch – začalo se po mém těle různě stěhovat. V létě bylo jako naschvál nejhorší ve výstřihu, pak jsem ho měla i po linii vlasů, na krku. Po zádech se také stěhovalo – začalo mezi lopatkami, pak putovalo niž, po páteři a skončilo na ledvinách.
V posledních měsících ale musím říct, že je vše čímdál lepší, z výstřihu zmizelo úplně a záda už mám také čistá.

Dále jsem vyzkoušela tabletky s názvem Women phyto activ od firmy LR, které mi doporučila kamarádka, že jí hodně pomohly i s atopickým ekzémem. Nevím, jestli ta jedna krabička, kterou jsem za měsíc vyzobala, nějak výrazně pomohla, ale měla jsem pocit, že se vše po krůčkách zlepšuje.

Na obličeji mě nejvíc potrápilo akné na hraně čelisti a poté na krku.
Na kosmetiku jsem vyrazila ve chvíli, kdy jsem měla opravdu hodně ošklivě zanícenou tu čelist a přitom jsem doufala, že kosmetička proti tomu nebude nic mít a jen mi vypulíruje černé tečky na nose a takové ty standardní věci, ale vlastně na mě nedokázala vnímat nic jiného než to akné. A přesvědčila mě, ať zkusím laserovou masku.
Tenhle zákrok mě stál 550 korun a spočíval v tom, že mi 15 minut přejížděla po obličeji laserovým světlem. Poté jsem další dva týdny docházela obden na další laserové ošetření, to už trvalo je minuty tři a za každou návštěvu jsem dala 50 korun.
A musím to pochválit. Samotný problém to nevyřešilo a pupínky se tvořily dál, ale tentokrát se hojily bleskurychle. Vyrašený pupínek byl do jednoho dne pryč. Dříve to trvalo tak tři.

Tuhle poceduru může doporučit, když to máte opravdu hodně zanícené a chcete, aby se ta největší hrůza rychleji zahojila, a pak také ve fázi, kdy už máte klid a chcete vyzmizíkovat jizvičky – zde ale pozor na velká očekávání, zbaví vás to jen těch povrchových, které by možná po pár letech vybledly samy.

A paní kosmetička mě přivedla k dalšímu experimentu… 
Doporučila mi svou známou lékárnici, která dělá rozbor těla pomocí odporové metody a dokáže tak určit, které orgány v těle nepracují správně. Byla jsem k tomu skeptická a podezřívává – hlavně kvůli ceně, protože sezení trvalo kolem hodiny a stálo 150 korun, což mi přišlo jako hrozně málo.
Vypadalo to tak, že jsme si s paní lékárnicí sedly ke stolečku, ona si připravila měřící kontakty, kovovou misku a dvě krabičky s asi 60 vzorky alergenů. Alergeny postupně pokládala na misku a přitom mi koncem jednoho z kontaktů píchala do hřbetu ruky. A přitom si se mnou povídala o mém způsobu života, stravování, stresu, sportu, práci, jakým způsobem řeším své problémy a tak dále.
Alergeny, které pípaly, odložila stranou, a pak jsme je zkoušely znovu.

Ukázalo se, že jsem abnormálně zdravý člověk (až jsem si vyčítala, že se možná moc řeším, trochu paradox i byl, že jsem jí řekla, že můj hlavní problém je akné, a jako na potvoru jsem zrovna měla obličej poměrně čistý) a silnější reakce se projevily pouze na glutamát a kasein, který trochu překvapil, protože se jedná o bílkovinu obsaženou v kravském mléce, ale na mléko mi reakce nevycházela.

Ale z orgánů přístroj vyváděl u sleziny.

A tam už jsem věděla, že jsem doma: před pár lety jsem měla zánět ledvin a po uzdravení při kontrole na sonu mě lékař jen tak mimochodem upozornil, že mám neobvykle zvětšenou slezinu. Řekla jsem o tom své obvodní lékařce a ta mi pro jistotu udělala test na mononukleózu. A ten vyšel pozitivně. Jenže mononukleóza je primárně spojena s játry a ta jsem měla úplně v pořádku. Nebyl tedy důvod držet jaterní dietu, ani jiný úsporný režim. Jenže slezina se zřejmě sama od sebe nespravila…

Dostala jsem pak e-mailem od paní lékárnice několik materiálů s charakteristikou člověka, kterému nefunguje slezina správně, a z toho jsem se o sobě leccos dozvěděla. Třeba, že bere energii, ráno vstáváme jako mátohy, často nás trápí chuť na sladké, studené končetiny a časté mravenčení v nich, nestabilní váha… Nejvíce se prý dysfunkce projeví na ústech a jejich okolí, protože například snižuje jejich pohyblivost.
A s psychikou to bylo ještě zajímavější: máme spoustu plánů, ale nevíme, z jaké strany s nimi začít, jsme upovídaní, vše kolem sebe hodně kriticky posuzujeme, ale sebe přitom omlouváme, i když své chyby dokážeme pěkně vyjmenovat a zveličit, případně na ně i známe řešení, trpíme přílišným materialismem a máme sklony potlačovat svoje emoce.

Na doporučení jsem si koupila homeopatický lék s názvem Korolen a užívala ho měsíc a půl. A za tu dobu se mi stalo něco se rty – měla jsem totiž už asi dva roky špatně pohyblivý jeden koutek a v poslední době jsem si to stále více uvědomovala – cítila jsem, jak mě v něm svědí, když mluvím, a hlavně to, že mluvím “s pusou nakřivo”, asi jako lidé po mrtvičce. Připisovala jsem to tomu, že jak si pupínky mačkám, tak jsem si zřejmě přerušila nějaký nerv, který vede právě do toho koutku. Do dvou týdnů po tom, co jsem začala brát ony kapky, se však najednou pusa uvolnila a to je pro mě jako malý zázrak, a i kdyby to byla jediná věc, kterou to na mě napravilo, tak jsem naprosto šťastná.  
 
A jak do toho všeho ještě zapadá chemický peeling?

Podzim je pro něj ideální čas a já ho zrovna měla dostatek, takže jsem se rozhodla zákrok vyzkoušet. Vtipné je, že ač jsem o něm četla a diskutovala tolikrát, nikdy jsem si nezjistila, jak probíhá nebo kolik stojí. Myslela jsem si tedy, že se bude jednat o jednorázovou akci.
Na internetu jsem se dočítala o hororových zkušenostech, jak se ženám strašlivě sloupal obličej, nebo jak ho měly zarudlý čtrnáct dní.

Obecně se doporučuje projít jím 4-6x jednou za týden až deset dní. V kosmetických salónech stojí jedna aplikace od 800 korun, ale pokud máte opravdu špatnou pleť, můžete si ho nechat udělat i u kožního lékaře, kde stojí třeba i jen 300 korun.
Já jsem ošetření podstoupila 4x a v ašském salónu stálo jedno 900 korun.
Měsíc před tím jsem se každé ráno a večer mazala zjemňující emulzí, která měla pleť na peeling připravit. Úplná lahoda to nebyla, emulze mě někdy dost štípala, ale každý na ni může reagovat jinak.     

A určitě vás zajímá samotný průběh:

Po příchodu do salónu kosmetička očistí nějakým čistícím přípravkem pleť a rozdělá si v misce směs na samotný peeling. Jedna se o bezbarvý mix ovocných kyselin a pomocí štětce vám ho rozetře po obličeji a části krku.
Můžete si pak ten štětec vzít a v případě, že vás bude něco svědit, se jeho koncem polechtat 🙂 Vždycky jsem se ale rozhodla to vydržet 🙂
Maska se nechá na obličeji kolem sedmi minut. A někdy je to pekelně dlouhých sedm minut!
Po nanesení na obličej mě to začalo okamžitě pálit a přirovnala bych to k chilli, když si po jeho konzumaci olíznete rty. Na masku okamžitě zareagovala brada, kde naskákaly malé puchýřky. Když však bylo po všem, masku jsem měla zneutralizovanou zásadou, kterou mi kosmetička nastříkala pomocí rozprašovače na celý obličej, a následně pleť natřenou protiinfekčním krémem a já se odhodlala podívat do zrcadla, mnoho zjevného na mě nebylo. Na bradě jen lehké bílé šupinky.
Obličej mě jen lehce táhl.
Když jsem asi po půl hodině dorazila domů, tak jsem měla lehce začervenalé tváře, jinak vše vypadalo ok.

Druhý den ráno jsem se vzbudila a oblast kolem brady mě trochu nepříjemně svědila. Po ranní hygieně jsem si obličej natřela svým běžným denním krémem a do hodiny se pleť celkem uklidnila. Suchá ale zůstala a nezahojené pupínky, které jsem měla, byly rudé a podrážděné.
Pak jsem se ještě asi dva dny lehce olupovala, ale nebylo to nic zásadně neestetického, s čím byste měli mít hrůzu vylézt na ulici 🙂

Zvláštní bylo, že jsem nereagovala na každý zákrok stejně. Druhá a čtvrtá aplikace mě pálily mnohem více než ostatní. A asi nejhorší byla ta poslední, ale to bylo zřejmě tím, že jsem ji na obličeji měla trochu déle – snad takových deset minut. Poté mě obličej pálil ještě několik hodin, až jsem paní kosmetičku podezřívala, jestli se nespletla a místo zásady mi na obličej nenastříkala něco jiného 🙂

Nebyla jsem také příliš poslušný pacient a dvakrát jsem vyrazila do bazénu – jednou v den zákroku a podruhé den po něm. Byla to opravdu hloupost. V bazénu jsem stihla velmi rychle zapomenout, co mám za sebou, a zašla jsem si na chvíli do sauny. Dva dny jsem potom vypadala jako spálená od sluníčka a to tedy nebylo nic příjemného. 

Fotka ze 4.11.2016 půl hodiny po prvním aplikaci… Prakticky to na mě není vidět!

16.11.2016, foceno dva dny po druhé aplikaci, kdy mi nejvíc reagovaly tváře a okolí nosu, což už ale je viditelné – drbala jsem ze sebe bílé šupinky…

A jaký je výsledek po více než měsíci?
Mám z pleti trochu lepší pocit a připadá mi jemnější a méně se mastí. Zůstaly mi viditelné póry na tvářích, ale třeba na nose a bradě se stáhly. Ale možná je to celé jen efekt “když-už-to-tolik stálo_tak-to-musí-něco-změnit…
Největší neplecha – pupínky na hraně čelisti – se zatím nevrátila. Tak to musím zaklepat, snad se již nikdy nevrátí 🙂

A pak jsem od přítele dostala sonický kartáček a řekla bych, že nic lepšího se mi nemohlo stát a byla to taková pomyslná třešínka za vším tím martyriem! Chtěla jsem ho už hrozně dlouho, protože jsem si říkala, že takovéhle pořádné obrušování by ten můj obličej uvítal.
A měla jsem pravdu. Jeho používání není úplně med, když si čistíte čelo nebo nos, tak vám vibrují i oči :), a také zastříkáte všechno kolem, takže je nejlepší si ho vzít s sebou do sprchy.
Nejlepší na tom je, když si pleť vyčistíte večer a ráno se probudíte s pocitem, že ji máte úplně čisťounkou jako po čerstvém odlíčení, ale s tím rozdílem, že mě po každém normálním odlíčení pleť táhne (používám modré Sébium od Biodermy) a to se nyní neděje.

Když to tak hezky shrnu – tak jsem celý podzim věnovala svému ksichtu. 
No, dobré skutky pro lidstvo musí počkat do nového roku 🙂

Doufám, že vám moje zkušenosti dodají nějaké nové info nebo impulz, pokud řešíte podobné problémy a váháte, jakou cestou se pustit… Já nemůžu říct, jestli zabral víc Korolen nebo chemický peeling nebo dokonce až sonický kartáček. Pustila jsem se do všeho naráz a zatím (zatím!) jsem s výsledky spokojená. Menší zhoršení pleti nastává každý měsíc těsně před ovulací s přesností švýcarských hodinek, ale s tím už dokážu žít 🙂 

A jestli máte ze dvou výše doložených fotek pocit, že až příliš řeším to své “nic”, níže dávám jeden důkaz (foceno 7.10.2016), jak jsem vypadala v období zlobivé čelisti. A buďte rádi, že je to fotka z mobilu, tudíž ne až tak moc detailní, jak by ještě mohla být…
Ale zase: moc dobře vím, že někdo má akné tisíckrát horší a nechci ze sebe dělat nějaký šílený případ. Ale i ten můj dejme tomu malý rozsah akné mi vadí a mít ho nechci, takže se s tím snažím něco dělat.

Jestli máte nějaké dotazy či můžete přispět do diskuze vlastní zkušeností, tak budu moc ráda!

Všem vám přeji moc krásný nový rok, všecko nejlepší a hlavně ať jsme zdraví a spokojení (a neřešíme jen sebe a své ksichty!!!) 🙂

Poděl se o článek na Facebooku