Ňů jýr

Vždycky mě bavilo dávat si předsevzetí, protože když měl člověk před sebou alespoň písemně zhmotněná svá přání, už to samo o sobě dávalo věci do pohybu.
Ale nutně k tomu nepotřebuji nový diář, nový letopočet a mysterické odpočítávání, které udělá za vším uplynulým tlustou čáru.

Většinou jsem si sepisovala cíle ve chvílích, kdy mi měly pomoci se poprat s nějakou výraznou změnou a novým startem.
Teď ale pocit žádného nového startu nemám. Ale jelikož něco, co dost změnilo můj život, se stalo celkem nedávno, tak v tom hodlám jen plynule pokračovat. A možná je co si sesumírovat a shrnout, protože nějaký ten pocit plácání se v ničem a ve všem se mě již delší dobu držel. Pořád jsem čekala, že nějaký impulz přijde přirozeně – vždycky totiž přišel, jinak bych nebyla, tam kde jsem! – jenže teď už se delší dobu nedělo nic a tak je jasné, že svůj život musím řídit jen já sama a jestli ho chci nakopnout, tak prostě musím zvednout zadek a pořádně si nakročit!!!

Takže si to shrnu – nemá to žádné pevně dané pořadí důležitosti, prostě jen reálné cíle, na které by měl být horizont jednoho roku adekvátní:

1) Cíl, který s sebou už moc dlouho jen zbytečně vleču a přitom jeho završení není nikterak náročnou věcí: do roka si připsat ke svému jménu druhého magora. Když na tom začnu konečně dělat, tak si myslím, že se můj spánek značně odlehčí.

2) Být organizovanější a nemarnit čas. Neproblemcat celé odpoledne na netu. Ráno vstávat ihned do zazvonění budíku, neodkládat ho 3x. O víkendech neležet do oběda. Využít nového diáře a psát si do něj opravdu všechno a nemít půlku poznámek v práci a pak doma marně pátrat, jestli mám na další den objednaný oběd nebo ne… A taky si dělat přehlednější “to do listy” a různé seznamy úkolů, ať už soukromé, či pracovní, protože všechny ty chaotické a přečmárané post-it papírky jsou leda na hysterický záchvat!

3) Začít se věnovat “DIY” jako zamlada. Vždyť mi to celkem šlo a byl to takovej relax! Nevím, proč už tolik let nic nedělám! Za posledních iks týdnů jsem si nakoupila hromadu věcí: pletací jehlice, háčky, nýtovací kleště, washi pásky… Stačí jen začít! Navíc se v obchodech s elektrem přistihuji, jak koukám po šicích strojích. Možná je čas se zbavit toho strachu, který z nich mám. Dnes jsou přeci jiné mašiny, než ten babičky s milionem nesrozumitelných čudlíků a šifer!

4) Zorganizovat své finanční hospodaření a trochu se hlídat. Něco, co jsem už párkrát zkoušela… Před rokem jsem si udělala krásné tabulky na příjmy a výdaje. Až je najdu (jestli), tak zjistím asi jen to, že mi to vydrželo do začátku března!

5) Lépe jíst. Myslím, že v tomto směru vím, co mám dělat, a to, že si to kazím toasty s nutelou nebo chipsy, je jen moje lenost a slabá vůle. Mám navíc skvělý motivátor: mixér na smoothie, takže od pondělka mi v práci začnou říkat žabincožrout!  

 
6) Ke sportu nevymyslím nic světoborného, ten k mému životu již neodmyslitelně patří a nemyslím si, že bych na něj hned tak chtěla zanevřít 🙂 Mé oblíbené kruháče a kondiční tréninky již patří mezi pevné body pracovního týdne a budou tam nadále. Ráda bych si ale letos konečně pořídila běžky, o čemž jsem psala před rokem, kdy jsem marně čekala na sníh. Pohled z okna říká, že teď je čas 🙂
A na jaře by to chtělo investovat do nového kola…

7) Ujasnit si svůj styl a nenakupovat další a další blbosti jenom proto, že se mi tak hrozně líbí. Zřejmě nikdy nevydržím celý den na podpatcích, tudíž logicky žádné další nevyužiji. Stejně tak nevydržím v totálně placatých a okamžitě se deformujících keckách, a proto se už opravdu žádnými dalšími nenechám zlákat, i když mají taaak roztomilé kytičky/puntíčky a stojí jen 200 korun!!!

8) Budu více psát – hlavně sem na blog, ale i takové ty klasické deníkové záznamy a taky bych se chtěla naučit pořád u sebe nosit pěkný (= odolný) malý sešítek, kam bych si zapisovala vše zajímavé, co se kolem mě šustne – náhlé nápady, vtipné hlášky, postřehy, tipy na dobré knihy atd.
S blogem je to pořád takové nedotažené… když mě napadne skvělé téma na rozepsání, tak než se k tomu dokopu, už je téma vyčpělé. Často taky čekám na chvíli, až budu mít dost fotek, protože pod fotky se mi rozepisuje líp. Jenže často takový článek dělám v pressu, takže z plánovaného pěkného povídání vyleze jen pár stručných popisků pod obrázky.  

Takže nakonec mě čeká celkem hora práce… no tak směle do toho! 
Sesmolit tenhle seznam mi trvalo tři dny a mezitím jsem si přečetla hodně podobných seznamů na jiných blozích a musím říct, že většinou byly cíle dost podobné. Zvlášť organizace času. Cvičení a zdravé jídlo je dávná klasika.
Mohla bych v tomto seznamu asi i pokračovat, ale tyhle cíle teď vnímám jako zásadní.
Že budu lepší člověk, míň mluvit a víc poslouchat, víc číst zajímavé knížky, nechovat se zbrkle (především za volantem), budu stále hodně cestovat a dávat přednost zážitkům před hmotnými věcmi – to jsou jasňačky, které si úkoluji už celé roky 🙂

Poděl se o článek na Facebooku