Bydlím,  Cestuji

Ašácká zvěř

Vybrala jsem si dva dny dovolené a na získaný prodloužený víkend vyrazila do Aše, abych si užila rodinky a taky prvního sněhu. Ten jsem ale v Aši očekávala již před měsícem. Letos se to nějak courlo 🙂

Sobota:

Pohraniční výlet přes Benešův palouček, zakončený v Sokolovně v Krásné, kde jsme horkým čajem vzdali hold statečným pohraničníkům…

Jakub pózující u data Benešova útěku přes hranice…

Pamětní kniha se zdůrazněnou poznámkou, že není určena pro lovce kešek 🙂

Říše…

Podzim v plné depresi (ehm.. kráse samozřejmě!)

Roman v Sokolovně

Pohraničníkům zdar!

Neděle:

Vytoužený první snížek a procházka okolo ašské rozhledny s Růženkou a jejím Otíkem:

Pondělí:

Ještě před odjezdem jsem stihla další výletík, což bylo fajn, protože po mnoha dnech bylo krásně slunečno.

Simba se cestou se ukázal jako pravý hrdina – chránil nás před divokými psy, kteří na nás vyběhli z ruin obydlí jisté menšiny ve Štítarech.

Večer jsem dorazila do Ústí a přivítal mě další sníh. Tentokrát takový ten opravdový, kdy se z nebe sypou vločky jako vatové cucky a celý svět přitom tak nějak kouzelně ztichne… Takovou zimu mám ráda. (Jen nesmí trvat pět měsíců – jeden by mi bohatě stačil.)

5 komentářů

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *