Vila Stein zahrada
Řeším,  Vila Stein

Novoroční bilance

Zdravím všechny v novém roce a doufám, že jste si užili svátky!

Letos mi ty dva týdny volna připadaly neskutečně dlouhé a poslední dny už se mi intenzivně zdálo o práci, a to už je co říct!

Do bilance roku 2019 se mi ukrutně nechtělo už od chvíle, kdy začaly vycházet první podcasty a vlogy na toto téma. Když jsem se totiž zběžně ohlédla, viděla jsem samá negativa.

Pak mi ale došlo, že to takhle nechci – proč si nějaký rok pamatovat primárně jako negativní? Vždyť krásně bylo taky. Tak holt zvednu zadek, respektive se obrátím do minulých měsíců, projdu archiv svých fotek a přeci zjistím, jak to vlastně bylo!

Taky mám často v souvislosti se psaním článků pocit, že musím říct všechno. A to vyžaduje přípravu a čas.

A ne proto, že by mě jinak někdo nachytal na švestkách, ale kvůli sobě. Že to jinak nebude přesně to autentické, co chci. A rozhodně to souvisí s mým bohužel přetrvávajícím obsedantním perfekcionismem.

Takže všechny tyhle výmluvy stranou a jdeme na to…

Vila Stein zahrada
Nový rok na zahradě

Jaký byl v krátkosti můj rok 2019?

Říká se, že rodina a zdraví jsou nejdůležitější. V tomto směru to byl smutný rok.

Naše rodina týden před Vánoci jednoho člena ztratila.

Zemřel mi děda, který mi byl celé dětství vzorem. Bylo to smutné, prakticky měsíc předtím už jsme vnímali, že nám odchází před očima. Bylo to ale složitější… Poslední roky s ním byly velmi náročné a psychicky to hodně odnášela hlavně moje mamka, která se o něj starala a bylo toho na ni moc. Já jsem si občas připadala jako hromosvod, ale zároveň jsem se snažila řešit něco, na co jsem nestačila, a s člověkem, který odmítal vidět jiný úhel pohledu, nebo to, že má vůbec nějakou volbu. A také jsem od toho všeho často volila úlevný útěk. Asi mi mnoho z vás potvrdí, že potýkat se s dlouhodobou nemocí kohokoliv blízkého, je to nejhorší a že to naše vztahy těžce zkouší.

Na přelomu jara a léta jsme v rodině ztratili tři nenarozené děti a to bylo také velmi smutné období.

Naštěstí nový rok přináší nové naděje a o Vánocích přišly (mnou silně očekávané) krásné zprávy, že vrány a čápové se na potřebná místa chystají znovu, jen si předtím spletli rok.

V říjnu jsme oslavili první narozeniny našeho chlapečka, který nás každý den naplňuje úžasem, jak takhle veselé dítě mohlo vyfasovat zrovna nás dva s Járou. Beru to jako znamení, že nás má osud fakt rád a že si to máme sakra pěkně odpracovat!

Jarouš a nákup stromečku
Jarouš a nákup stromečku

Pracovně byl tento rok pro mě také důležitý, protože jsem si uvědomila, jaké možnosti se mi nabízejí a jak je dokážu využít. A že hodlám nadále úspěšně porážet zažité nastavení, že něco nejde. A že rodičovská je na to vlastně ten úplně nejlepší trénink. Hodlám o tomto tématu ještě psát, tak snad to bude inspirativní i pro vás.

Velké téma roku 2019 byl u mě určitě seberozvoj. Byla jsem se svým mužem na párové terapii, sama u dvou psychologů, na kineziologii a ke konci roku jsem dokonce stihla první sezení s osobní koučkou.

Co začalo jako nouzovým řešením začít konečně něco dělat se svým nastavením mysli, se přetvořilo v něco, co mě zároveň zajímá. Začalo mě fascinovat, jak složití jsme navenek a uvnitř se přitom nachází jen pár vadných vzorců, od kterých se nemůžeme – a co je ještě paradoxnější, že také nechceme – oprostit.

Do svého života jsem pustila několik zlepšováků. Rozhodla jsem se vyřešit věci, které mě štvou a začala jsem doslova od podlahy – najala jsem si paní na úklid. 

Řekla bych, že lidé kolem mě začali být trochu přístupnější změnám, a tak mé důkladně připravené argumenty pro očekávané komentáře blízkých nebyly potřeba ani tasit všechny. A jestli si stále někdo myslí, že nechat si za úplatu uklízet v našem prťavém 2+1, je ode mne známka naprosté neschopnosti či zoufalosti, tak mi to raději neřekl. Každopádně mě se ulevilo. Chtěla jsem v sobě odblokovat jedno z oněch debilních schémat “každý musí uklízet”. 

Samozřejmě stále uklízím i tak. Jsme dva dlouhovlasí, máme malé uslintané a drobivé dítě, chlupatého psa a denně chodíme makat do domu plného suti a prachu. A také denně vařím, někdy i pro pět chlapů naráz, když se to na domě sejde, což znamená kvantum nádobí a drobků. 

Ale když ke mně teď jednou týdně někdo přijde a za dvě hodiny zlidští komplet celý byt, takže se následující dva dny neštítíte sníst věc, který vám upadla na podlahu, funguje se mi mnohem lépe.

Určitě mám ale v tomto směru ještě hodně prostoru ke zlepšení, protože bych ráda, aby se mi dařilo pořádek bez větší námahy udržovat a ušetřený čas věnovat rodině a nějaké tvorbě…

No a položku náš dům si nechávám nakonec. 

Vila Stein v zimě
Novoroční mrazík kolem domu

Na progres jste určitě zvědaví, protože jsem celý rok byla na blogu dost skoupá. Ale jedno z mých novoročních předsevzetí je více sdílet, co děláme, tak snad se polepším.

V tuto chvíli najdete aktuální záběry na mém Instagramu v uložených stories a mám takový pocit, že by se to mělo zobrazovat i těm, kteří vlastní účet na IG nemají.  

Na domě se maká, to se jinak říct nedá. Občas někdo pomůže, jindy jsme sami dva – Jarda-Ferda Mravenec a já vrchní svačinář, zametač a vynašeč odpadků.

Ve stručnosti největší změny za loňský rok:

  • Máme kolem celého pozemku plot! Jako téměř vše vznikl velmi lowcost formou, ale zatím drží a je respektován 🙂
Plot v průběhu a po
Plot v průběhu a po
  • Poslední srpnový den nám zavedli elektřinu a té přičítám to neutuchající pracovní nasazení mého muže. Na časy, kdy jsme jeli na elektrocentrálu s pidi výkonem, teď vzpomínáme jako na dobu kamennou.
Lampa na domě
Svítíme!
  • Střecha je v rámci možností zakrytá, i když úplně dešti nepropustná ještě rozhodně není.
  • Kolem domu jsou uspokojivě nastavené okapy a svody na vodu a lapáme dešťovku, kam se dá.
  • Máme dvě jezírka – jedno zatím prázdné, ale druhé už nám dělá radost.
Kopání jezírka a hotové
jedno z nových jezírek 🙂
  • Terén kolem domu se proměnil – díky výkonné kátrovačce máme hromady proseté hlíny, které proti původním haldám odpadků a střepů působí jako ta nejjemnější písčitá pláž.
  • Z přebytečných cihel vznikla před domem zpevněná plošina.
Plošina z vihel před domem
  • A další balzám pro oči – vysetý trávník!
Vysetý trávník - pár týdnů rozdíl
Vysetý trávník – pár týdnů rozdíl
  • Naše vegetující centrum doznalo také obrovských změn – pod zastřešeným sezením jsme grilovali a odpočívali až do října.

A nyní se hlavně čistí zdi uvnitř. Loni v zimě se obouchávaly na hrubo, teď se to bere důkladněji.

Bender na zamrzlém jezírku
Zamrzlé jezírko na Nový rok a Bender se snaží napít 🙂

A co bude dál, je zatím jen v mlhavých obrysech. Rádi bychom měli nejdřív dům úplně čistý, než se pustíme do plánování, kde bude jaký pokoj a jestli se (vůbec) bude něco bourat nebo přistavovat. 

Novoroční portrét
Jestli vážně platí “jak na Nový rok…”, tak ok, slunce svítilo 😉

A jaký byl ten váš rok 2019, pokud jste bilancovali?

2 komentáře

  • Jen houšť! :-)

    Vše dobré v novém roce celé tvé rodince! 🙂
    Článkama o vile mi uděláš velkou radost! Je to asi trochu profesní deformace, ale o stavbách v rekonstrukci si budu vždycky číst ráda… 😉 Krásně vám to postupuje a máte velký obdiv, že to dáváte i s malým a při zaměstnání. Akorát že ten Instagram se se mnou nekámoší, to mám asi za to, že se nekámoším já s ním. Fotky vidět jsou, ale po chvíli to chce přihlášení aspoň přes FB, který taky nemám…
    Jarouš je sladkej, na ty oči určitě bude jednou balit holky! Ať vám dělá jen radost.
    zazvorek

    • Lucie

      Moc děkuju! A vše dobré i k vám do rodiny!
      Tak to je škoda, že ten IG dělá takové obstrukce. Zkusím to nejzajímavější vytáhnout a předat jinak…

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *