Zdravý start nastydlé Lucie

První den v Ústí v novém roce začal poněkud smutně – pohřbem.

Konkrétně pohřbem všech mých bylinek, které nevydržely dvoutýdenní žízňomor, i když jsem je před odjezdem přelila, co to šlo.

Dál ale přišly samé příjemnosti: vyrazila jsem na pořádný nákup a jeho obsah vidíte na fotce (chybí jenom chleba a vejce, ale chápejte – ty mi nezapadly do konceptu!) 🙂
Prostě předsevzetí hodlám dodržet!

V Uložence na mě již dva týdny čekala tři kila oříškového másla. Konkrétně kešu, mandlového a arašídového. (Objednávala jsem je z http://www.efitness.cz/) Třásla jsem se na ně opravdu dlouho, protože jsou vyrobeny čistě jenom z rozemletých ořechů. Veškerá ořechová másla z běžných obchodů obsahují tuny sraček – éčka, konzervanty, přidanou sůl i olej, takže dobrota plná výčitek.

Určitě chápete, že jsem hned načala to kešu 🙂

A zatím se mě i úspěšně drží vyrábění smoothie. Koupě listového špenátu tomu dala teprve ten správný rozměr 🙂

Pokus č. 1: listový špenát + salátová okurka + ledový salát + řapíkatý celer + máta + citron + jablko

Pokus č. 2 (o mnoho lepší): listový špenát + banán + salátová okurka + řapíkatý celer + jablko
Ještě jsem dostala tip na nahrazení jablka a banánu zralou hruškou.

Když jsem hledala inspirace na internetu, tak bylo nejvíc špenátových variant doplněno mangem či avokádem. Když jsem ale v krámu koukala na manga za 35 Kč/kus, tak mě trochu přešla chuť – přeci jen, když to hodláte rozšmelcovat s iks dalšími věcmi, tak je to docela drahá sranda.
Až budu žít u móře, tak si to vynahradím 🙂

A skvělá pracovní ovocná varianta to go: banán + jahody + pomeranč + kiwi

 

Na článek možná banalita, ale je to asi největší pozitivum tohoto týdne. Jsem pekelně nastydlá, takže z práce mažu rovnou domů a tam se prolévám horkým čajem a rozmixovanými vitamíny.
Zároveň taky dělám, že se tam absolutně nebojím. Jsem celý týden úplně sama v bytě a korunu tomu nasadil úterní zážitek:
Sedím si takhle na záchodě a čtu časopis (kdo nečte na záchodě, tak jen proto, že tam má zimu!) a najednou cvak – vypadly pojistky (aneb kombinace puštěné pračky a varné konvice) a já se ocitla v naprosté tmě. S baterkou v mobilu, která se mi stále zhasínala (nepraktický obal), jsem se vydala na chodbu pojistky nahodit a snažila jsem přitom sama sebe přesvědčit, že vypáčená dvířka od pojistek a opodál rozplácnutý chleba se salámem, který tam při mém příchodu z práce ještě nebyl, s tím nemají co dočinění. A vůbec mi přitom neběžely hlavou vzpomínky na přesvědčení mých spolubydlících, že u nás v bytě straší… 

Jaký jste měli první pracovní týden vy?

Poděl se o článek na Facebooku