Vila Stein

Novinky a pokroky ve vile Stein // News and progress in the villa Stein

Práce na naší vile a jejím okolí započaly ihned po koupi a do konce června pokračovaly ve strmém a našlápnutém tempu a lehce zvolnily až po rozjezdu prázdnin. Začíná mi to připadat jako sto let, ale snad ještě zvládnu povyprávět, kam jsme se dosud dostali!

Kdo jste na můj blog zavítali poprvé, případně se vám nechce listovat v minulosti, tak toto je teprve druhý report od chvíle, co jsme v Aši koupili obrovský zarostlý a zaodpadkovaný pozemek s ruinou krásné vilky z roku 1889, a první příběh si můžete připomenout zde

květen 2018

Původní plán byl přinést report o pokrocích na naší vile za každý měsíc zvlášť, ale od května mi čas utíká takovou rychlostí, že jsem vůbec ráda, že to zvládám teď! Poslední dobou mi něco reportovat připadá jako nezdolný úkol – probrat se všemi srovnávacími fotkami (mám pocit, že už se blížíme k tisícovce snímků!), objektivně a mým totálně laickým okem popsat, co se děje a vůbec se dostat v klidu k počítači, když většinu dní trávíte offline mezi stromy na svém pozemku… Tento článek už jsem také asi třikrát přejmenovala, protože nejdřív se týkal samotného května, a když jsem se ocitla ve značném skluzu, tak května + června, a nyní bych to měla shrnout už rovnou za více než čtyři měsíce!

Od začátku až do poloviny července se kolem a uvnitř domu pořádně makalo – prakticky denně. Teď už si ani nevzpomínám, že by se během té doby vyskytl nějaký den, kdy se tam na nic nesáhlo, ale předpokládám, že za celou tu dobu to byly nanejvýš dva dny.
A také je to sakramentsky znát, o čemž se budete moci přesvědčit na srovnávacích fotkách.
Ať jsem si postup prací představovala jakkoliv (a to bylo hodně mlhavě), nečekala jsem takový záběr a posun. A ač jsme to nijak zvlášť neplánovali, tak se nám tam prakticky od začátku střídali nádeníci a pomocníci, protože být na to sami, tak bychom se takovýmhle tempem neposouvali!

Zabezpečení

Celý první měsíc nebyl dům nijak zabezpečený proti nezvaným návštěvám – dovnitř mohl kdokoliv vniknout jak neexistujícími dveřmi, tak kterýmkoliv oknem. Přesto se nám za první měsíc neztratil žádný z nástrojů, které jsme si tam stihli nashromáždit.

Až do svatby.

Přímo o svatební noci nám někdo ukradl dvě kolečka a to byl impuls pro instalaci zabezpečovacích alarmů a uzavření sklepa dveřmi na zámek. Planých výjezdů poté pár bylo, protože chybějícími domovními dveřmi a okny dovnitř často zalétávali ptáci a netopýři. Jeden úspěšný odchyt vyvedeného lidského zlodějíčka se však zdařil a dotyčný dostal pořádně na srozuměnou.
O pár dní později přibyla i mříž do hlavních dveří a všechna dosažitelná okna byla zatlučena plaňkami z palet a ve vyšších patrech ještě králičím pletivem.

březen – květen – červen – srpen

Srovnání prostoru před vchodem:

březen 2018
červen 2018
červen 2018

Odvoz odpadků

To byla kapitola, při které jsme se docela zapotili. Ukázalo se totiž, že tyto služby je nutné vyvážit zlatem, protože pro ašské firmy znamenají velkou obtíž. Nejdřív jsme logicky šli za podnikem založeným městem, který má v popisu práce svoz odpadu, provoz sběrného dvora a přidružených služeb. Všechno bylo na dlouhé lokty, termín přistavení kontejneru nejistý, potřebný nakladač údajně nefunkční, opravený na poslední chvíli, a v den, na který jsme měli kontejner objednaný, dorazil až po Járově osobní urgenci v kanceláři. Takže s tříhodinovým zpožděním, navíc miniaturních rozměrů. Takže jsme jim pěkně poděkovali za snahu a tuto akci odpískali.
Nakonec se Járovi přes své přátele podařilo sehnat kontakt na člověka vlastnícího náklaďák s pořádnou korbou a dokonce i nakladač. Nakladač se nakonec ukázal nepoužitelný, protože před domem, kde jsme měli složenou hromadu odpadu, nemohl manévrovat. Všichni tedy napjali síly a lopaty a ve čtyřech chlapech se odpad naložil. Náklaďák zvládl zlikvidovat nashromážděnou hromadu na dva odvozy. Místo na ašský sběrný dvůr jel rovnou na centrální skládku do Březové u Sokolova. Přesný objem odpadu nevím, ale Jára to odhadl na dvanáct tun.

začátek června

Kamenný půlkruh znamenal náhodný nález studny. Když jsme měli k dispozici bagr, tak ji zkusil vyhrábnout, ale když po dosažení hloubky 3-4 metrů stále kde nic tu nic, tak jsme její obnovu prozatím vzdali a znovu zahrnuli.

Ke konci května nám tak na pozemku zůstal hlavně vytřízený železný šrot, pneumatiky a sklo. Stále se ale kupily a dodnes kupí i další odpadky, které postupně vykopáváme na pozemku – většinou pohřbené pytle s odpadky, co tam natahali bezdomovci, a kusy polstrování ze starých aut, takže brzy před domem vyrostla nová hromada určená na skládku a ta se pomocí stejného prostředníka odvezla jednou várkou na začátku června.

červen 2018

Poté jsme si zažádali o vlastní popelnici a teď už snad všechny další vyšťourané odpadky zvládneme odbavit skrze běžný svoz. Některé dny se ale obzvlášť daří a když člověk šikovně kopne do země, vyhrabe během chvilky tolik nových pokladů, že opět naplní několik pytlů. Hromada fialových pytlů se dost dlouho průběžně doplňovala – sběr byl zkrátka rychlejší než odvoz.

duben – květen – červen 2018

Poté, co byly pryč ty nejhorší odpadky, začala se z domu dolovat suť z propadlých stropů a z ní kátrovat písek. K tomu se pěkně hodí současné moderní slovo upcyklace, protože přesně to s ním provedeme 🙂 Zpět do zdiva zřejmě nepůjde, ale použijeme ho na stavbu nějakých opěrných prvků na zahradě.

Jak se uklízel vnitřek – první foto duben, ostatní – zmáknuto během května!

Pak se začala řešit přípojka na vodu a kanalizaci.

Od začátku prázdnin už máme hodiny, takže už nemusíme fungovat jen s vodou dováženou po kanystrech a dešťovkou lapanou do vany pod okapem. Nejdřív se tedy pánové z vodárny naivně zeptali na přítomnost starých hodin, které měli k domu stále v evidenci, ale tomu jsme se nakonec svorně zasmáli.
Kanalizace se zdá být i po těch letech plně funkční – a když se začalo kolem domu kopat, tak se našel krásně zachovalý důmyslný systém trubek, kanálů a servisních šachet. A když už se odhalilo toto, rovnou se podél jedné strany domu vykopal příkop, do něj se nacpaly armatury, a od té doby, co jsme koupili generátor proudu a rozbalili náš nejkrásnější svatební dar – míchačku – tak Jára chvíli betonoval základy, aby budovu odizoloval. Po pár týdnech toho ale nechal, protože se trochu přeskupily priority, a přesunul svou pozornost ke střeše a okapům.

betonování – konec června

Některé okapy stačilo jen vyčistit (a taky přesadit stromky, které si v nich lebedily), jiné Jarda dovyrobil. Na domě je krásně poznat, kde stále plnily svůj účel – ze všech stran domu jsou perfektně suché sklepy, jediný mokrý je vedle vchodu, kde okap chyběl a veškerá voda se tak vsakovala přímo do domu.

červen

Co se týče našeho budoucího sociálního zařízení, tak budeme obnovovat původní žumpu a používat tento způsob. Zpočátku mi to nepřipadalo příliš lákavé, ale nakonec to beru optimisticky – chceme totiž v budoucnu trochu experimentovat s bioplynem (třeba v podobě kombinovaného kotle) a taková vlastní odpadní jímka je skvělý zdroj. Nejvíc se mi asi příčilo, že zrovna naše stávající žumpa se nachází hned vedle vchodových dveří, ale zase si uvědomuji, jak je dneska technologie vyspělá a při správné údržbě nás snad žádné superpachy trápit nebudou.

Střecha

Ještě během května také Jarda vylezl na střechu. To bylo krásně optimistické období, protože se mu zdálo, že úplně odepsaná není. Je sice místy hodně poničená a kolem prohořelé díry jsou trámy úplně vyhnilé, ale některé její části jsou netknuté. Což by pro nás byla skvělá zpráva, protože vyměnit jen část trámů a doplnit poničené tašky by znamenalo úplně jiný rozpočet než komplet nová střecha.
Jenže jiní to vidí jinak…
Měli jsme na návštěvě architekta a ten, ač na střechu ani půdu nelezl, a tak ji až tak zblízka neviděl, se přiklonil k prvotnímu názoru našeho statika, který navrhoval odříznout celé první patro a znovu do dostavět. I s komplet novou střechou. Zřejmě ale už řešenou jinak než je teď, protože tuto špecialitu už dnes jen tak někdo nedělá a když už, tak to bude stát balík. 

půda – květen 2018

Na střeše se tak nakonec strávilo času nejméně a Jarda jenom zakryl nejhorší díry, kterými nám pršelo do kuchyně 🙂 Pro vysvětlení: už máme místnosti pojmenované! Ne ale nějak svévolně, posloužily nám k tomu plány zavedení ústředního topení ze 70. let, které nám poskytl stavební úřad. Zvolená dispozice se nám zatím zamlouvá, takže dokud se s rekonstrukcí významněji nepokročí a nevynoří se speciální potřeby, tak je zachováme.

střecha – konec června vs. polovina srpna 2018

Na konci července jsme měli na střeše našeho kamaráda zedníka-malíře-práce-všeho-druhu, ten se odvážně zakšíroval do lan a vydal se střechu zkoumat skutečně zblízka. Jeho verdikt je neúprosný – všechno pryč a nahradit novým… Ne že by se to prý nedalo nějak polepit, ale nestojí to zato.

Také už jsme si pozvali bagr a ten nám pomohl se srovnáním nejhorších kráterů kolem domu, ukousl trochu ze svahu vedle domu, na dolní části pozemku trochu srovnal terén pro budoucí vjezd a také pomohl přestěhovat kamenné panely, které kdysi tvořily úhledný chodníček, ale po jakémsi dávném nájezdu zlodějů, kteří na ně ale neměli dost sil, zůstaly porůznu rozvalené po pozemku.

začátek června a náš veselý bagrista 🙂 Asi po dvou hodinách práce se mu podařilo píchnout kolo!

Do budoucna plánujeme bagr povolat znovu a s jeho pomocí se obkope další strana domu a možná nějaké další terénní úpravy. Tím ale pro nějaký čas zvolňujeme a budeme se věnovat spíše drobnostem na zahradě.
Jára má momentálně rozestavěné schody, které jsme se rozhodli obnovit s menší tvarovou úpravou na jejich původním místě mezi rododendrony, aby se tak obnovila pohodlná přístupová cesta do zahrady.

původní vzhled zbytku schodů – s nádherným rododendronem v rozpuku – těch tam máme řadu a jsme z nich nadšení 🙂

likvidace pařezu z náletu trvala celý den a málem se na něm rozsypala motorovka. Už se nedivíme, že od odborné firmy vás odstranění takového jedno kousku vyjde třeba na deset tisíc…

 
 
Plot

Naše zahrada má hranici dlouhou kolem půl kilometru a nenajdete tam až na pár betonových sloupků ani kousek plotu. Protože se tam dříve lidé volně producírovali a taky se nám sem chodí venčit labradorka z protějšího domu, tak se Jára rozhodl vytvořit alespoň optickou zábranu, a tak již máme podél jedné strany skvělý přírodní plůtek z dřevěných kůlů s propletenými větvemi.
 

plot – srpen 2018 a jedna z řady výstražných cedulí, umístěných po jedné drzé nezvané návštěvě

Přední část pozemku jsme si už také nechali zaměřit od geodeta, protože jeho hranice bohužel nekoresponduje se silnicí a vede nám podél něj nepravidelný pruh městského pozemku.

jeden z geodetických bodů a vjezd na pozemek

Moje hlavní pracovní náplň, když trávím čas na pozemku, je především “kosmetický” úklid zahrady. Přeci jen jako těhotná nejsem moc platná. Sbírání především střepů připomíná sysifovskou práci – jeden den je z plácku 2×2 metry důkladně “vyčešete” a jako Popelka vysbíráte, pak trochu sprchne a příště nemůžete uvěřit, kolik se jich tam znovu třpytí. Zatím to ještě nevzdávám, ale jednoho dne asi trpělivost dojde, necháme to o dvacet čísel vyhrábnout a zavezeme nekontaminovanou hlínou odkudkoliv jinud 🙂  
Jinak bych teď měla zapojit veškerou svou kreativu a vymyslet si odkládací stolečky, poličky na nádobí, které používáme na grilování, začít sázet nějaké kytky, ale zatím jsem se moc neprojevila…

Jára už mezitím stihl vytvořit zenovou zahrádku s jezírkem…

A toto byl částečně i můj pokus:

Teď je náš budoucí domov zkrátka hlavně velkou lesozahradou s opravdu veeelkou kůlnou na nářadí!

A my si ji opravdu naplno užíváme! Celý červenec jsme poctivě progrilovali s přáteli a od přelomu července a srpna jsme na zahradě téměř měsíc v kuse i spali. Pod plachtou upevněnou k věži máme terásku s pohodlným posezením a nedaleko stan. Ten ranní vzduch se s panelákem nedá srovnávat… Vzhledem k tomu, že tam máme celé dopoledne stín, tak jsme si mohli krásně pospat i v těch největších tropech a u snídaně na terase se kochat výhledem do všudypřítomné zeleně a sluncem ozářený protější kopec.

srpen 2018

To by byl tak v kostce můj vyčerpávající report, i když pokračovat by se dalo stále dál a dál… Pokud vás zajímají nějaké další podrobnosti, můžeme si popovídat v komentářích!

Moc také děkujeme všem, co nám kdy pomohli, ať už to bylo vlastním fyzickým přispěním, zapůjčením techniky, děkujeme za hromadu věcí, které jsme dostali darem a báječně nám to tam zútulňují, i všem těm, co nás přicházejí byť jen povzbuzovat, protože i to nám dodává potřebnou energii!
 
// EN:

We are working at our villa last three months very intensively – I can´t even remember one or two days, when nothing happened there! And the difference between now & than is unbelievable as you can see on photos. And I am still surprised how fast is everything moving forward…

If you are new here – this is the second story of our beautiful ruine of a villa from the year 1889 and the first one you can find here!

First month there was no security on the house – whole hous was completely open. And everything stayed on place. Till our wedding night when somebody stole our two wheelbarrows. Since then we have there security alarm.

Garbage removal

That was a hard chapter and there were some problems with organization – we can say that in our town nobody wants to deal with it! 
But in the end, it is finished, many people told us that it will be very expensive job so we were very tense. And in the end pleasantly surprised.
Now we have our own dustbin and rest of the garbage will leave our place every week with regular communal services

Then the water and sewerage connection was started.

So now we have finally own water in the house and we are not depend on the rainwater catched in old bathtube 🙂
Sewer system is alright and we have found a preserved sophisticated system of pipes, canals and service shafts.

Roof

During May Jarda climbed onto the roof. He found out that it was not completely written off. Although it is very damaged from a fire a lot but some parts are still untouched. Which is great news for us because changing only a part of the roof means a completely different budget than making of a whole new roof.
But nowadays we became few more professional opinions and they say that everything from first floor above should go away.

Fence

Jarda made provisional wooden fence from branches because borders of our garden has lenght about 500 m  

We had also an invited excavator for some works around the house and in future it comes again.
And than it looks like it will be a little quite around the house for a while and we will work only on our garden. Jarda is momentally working on new garden stairs and my task is make our garden more comfortable for living and resting! I have plans to make some garden tables, shelves for dishes we are using for barbecue and to plant something around. 
We spent also whole August sleeping there in a tent and it was really great.

So for now is our future home a big forest park with a really big tool shed in the first place! 
We want to thank to all they helped us in every way! 

11 komentářů

  • Zdeňka

    Uff. Jen z čtení o té dřině jsem unavená. Nechápu jak to zvládáte. A co teprve ty jako těhotná, to mi opravdu hlava nebere. Jsi hotová superhrdinka.
    I tak buď na sebe ale opatrná, šetři se a nech se hýčkat.

    Ale moc vám fandím. I člověk s nepříliš dobrou prostorovou fantazií musí vidět, jak je ten dům nádherný i jako ruina, natož jak bude vypadat po rekonstrukci.

    Těším se na další report. Nebo jiný článek. 🙂

  • Lucie

    Jako superhrdinka si vážně nepřipadám, dělám jen to, na co stačím, a ono když si člověk uvědomí, že to dělá na svém, tak to bere úplně jinak než jakoukoliv jinou fyzickou práci, co doposud dělal… A po každé práci následoval relax na lehátku s výhledem do zeleně, večer jsme takhle leželi zabaleni v dece a koukali do soumraku, to byla pokaždé velká odměna!

  • Anonymní

    Tak to je bezvadný! Už teď po pár měsících je vidět ten ohromný kus práce. Vyklizení dělá hodně, i pro nezvané návštěvníky je to jasná zpráva, že se na domě něco děje a není to už žádný squat. A co teprv to ostatní krášlení okolí…;-) Tvůj muž je úžasný pracant, je skvělý, kolik toho na vašem domě zvládá sám, a ty coby nastávající mamina by ses taky měla trochu víc hýčkat 😀
    Dům je krásný a věřím, že ta rekonstrukce bude citlivá, takže mu pořád zůstane tenhle "ksicht" a neuděláte z toho oranžovou zateplenou plochou krychli. A jak to tedy bude se střechou? Jaká bude krytina?
    Počasí vám přesně na tohle letos přeje, tak ať neztrácíte elán!;-)
    Zazvorek

  • Unknown

    Ahoj Lucko,dočetla jsem vše o vile. Doufám,že budeš mít i s miminkem sílu psát reporty z vily. Tohle mě moc baví. 😀 My teda nemáme odvahu na rekonstrukci takové vily, trapně si postavíme jen nový dům. Tohle má ale úžasné kouzlo. Máš moc šikovného muže.
    Plány se střechou se změnily, plány s věží zůstávají? Byla by jí škoda.
    A prosím tě,co je neplnohodnotného na tom patře?

  • Lucie

    Vzhledem k tomu, že už v době koupě jsem byla těhotná, tak se na rekonstrukci s prckem těším o to víc, protože až si bude chrnět v kočárku, tak já budu moct konečně pořádně přiložit ruku k dílu a ne jen se šolíchat po zahradě 🙂
    Neplnohodnotné není asi to výstižné slovo, zkrátka mi kvůli té střeše přijde malé. Jsou tam jen dvě větší místnosti a zbytek jsou takové špeluňky se skosenou střechou. Beru to tak, že chceme dole penzion a nahoře bydlet a když už mám mít dům, tak chci hodně místa – Jára každému ochotně vypočítá, kolik místností potřebuji k životu – šatnu na oblečení, spešl pokoj na šití, další na knihy… 😀

  • Lucie

    A postavit nový dům mi určitě nepřipadá trapné! Naopak je tam to krásné plánování "všechno může být přesně jak chceme" – než člověk narazí na odpor projektantů 😀 A co se týče věže – to je zkrátka dominanta, která ten dům definuje, takže pro její záchranu se udělá vše!

  • Lucie

    Moc děkuju! Paskvil z toho vážně nechceme, ale budoucí podoba je stále mlhavá. Jestli se bude muset ubourávat celé patro – ono to totiž není úplně plnohodnotné patro, spíš taková výplň pod střechou – třeba kuchyň a spíž v přízemí má nad sebou má hned střechu (tedy v současnosti nemá :D), tak nevím, jestli když už, tak to nedostavět trochu vyšší a prostornější. Ona by se ta střecha dala udělat mnohem snáz stylem "vyměním trám za trám", jenže jak tam chybí stropy, tak se tam nedá vlézt a manévrovat. Zřejmě už si pro letošek dáme pauzu, našetříme na projekt a uvidíme, co nám vymyslí architekt.

  • Lucie

    Hezký den, dobrá otázka, kterou si kladu každý den! Vynasnažím se co nejdříve, protože se toho od posledního příspěvku stalo opravdu hodně. Jen jak je to hezké počasí, tak raději betonujeme a skládáme cihly, než abych u počítače třídila fotky. Ale na nové shrnutí už je nejvyšší čas.

  • Anonymní

    Dobrý den, moc se těším na pokračování. Snad každý den kontroluji, jestli už se nevyrojil nový článek 🙂 Mimochodem, nedávno jsem procházel kolem vily a kouřilo se tam… Akorát nevím, jestli z komína nebo z vás, jak pracujete 😀

    Přeji krásné a pohodové svátky

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *