-
Ukrytý Skrytín
O víkendu jsem opět místo soustavného psaní lítala po výletech. Tentokrát jsme vyrazili k ruině zámečku Skrytín (německy Reichberg). Nejdříve jsme vlakem dojeli do vesnice Dobkovice, kde nám náš tradiční průvodce archivář Petr vyprávěl o pohnuté poválečné historii této obce, což byla docela detektivka, protože na místním úřadu od vyhnání Němců seděl jeden vrah a úchylák za druhým.Poté jsme vyšplhali do kopců, kde se “skrýval” nomen omen zámeček Skrytín. Přes další kopec jsme poté slezli do Povrlů, kde náš čekala v místní hospůdce březňáková odměna. O historii této na kost ohlodané zříceniny, která jen zázrakem drží tvar, lépe než já poví její webové stránky Zámeček-Skrytín.A zanícení pro sudetskou minulost si mohou…
-
Žluťák
Včera jsem šla omrknout Takko, protože podle Newsletteru tam měli mít lehký žlutý sako, který nutně potřebuju. Bohužel po saku ani památka, ale náhodou jsem došla až ke štendrům s dětskými věcmi, ke kterým se nějakou náhodou připletly ještě dva točáky dámské, kde na mě něco úžasného žlutě zasvítilo a byly to tyhle sluníčkové šifonové šaty. Sako-nesako, nemohla jsem je tam nechat, takže je dneska vidíte v akci 🙂 Trochu neochotně mě s kamarádkou Pájou (která dneska se vší slávou odevzdala bakalářku!) vyfotil před fakultou kamarád Kuba, který si postěžoval, že ho ze mě bolí oči 🙂 A tu bakalářku jsme samozřejmě museli alespoň decentně zapít 🙂 A zisk takových…
-
Pastelková
Dneska jsem s Eliškou výjimečně vyrazila na oběd až do centra, takže konečně uvidíte jiné pozadí, než budovu knihovny a rektorátu 🙂 Teploty stoupají, takže už od rána hýřím dobrou náladou a doufám, že se to nadšení odrazí i v mé tvůrčí práci, která se tento týden jinak příliš neprojevovala… Krásný zbytek týdne! hadříky: sukně – Orsay, tílko – Reserved, sako – H&M, kecky – Pimkie, kabelka – Esprit, brýle – C&A
-
Pracovní úterý (nečekaně)
Dneska tedy počasí zradilo. Těšila jsem se na pokračování včerejšího vyletňování a ono nic. Konečně se můžu pochluvit svýma vytouženýma polobotkama.Poprvé jsem si je na sebe neprozřetelně vzala bez náplastí s důvěrou, že boty od Bati za dvanáct stovek budou trochu lepší než kecky za dvě kilča. Bohužel mi paty rozřezaly do krve hned po dvoustech ušlých metrech, takže od té doby bez gelových nálepek ani ránu. Tyhle ochranný procedury mě na botách tak strašně nebaví!Poprvé jsem si vlastně začala zalepovat paty a někdy i malíčky do bot – většinou levných kecek a balerínek – teprve minulé léto, do té doby jsem nikdy s žádnými neměla problém. Co tak ale…
-
Žádný jaro! Rovnou léto! :)
Co dodat – sluníčko, teploučko, opalovačka. O opalování se mi dokonce dneska i zdálo. V tom snu jsme se se ségrou vyvalily u nějakýho koupaliště a já si během chvilky spálila stehna jak rak a samozřejmě s pěknou čárou podél kraťasů 🙂 Dneska ráno jsem zespodu skříně konečně vytáhla tzv. letní hromádku, která byla doteď půlroku v nemilosti, aby nezabírala místo svetrům a rolákům. Je čas na střídačku! Elišce se dneska do focení příliš nechtělo a přitom měla tak krásnou kombinaci sukně a topu, že to vypadalo jako šaty 🙂 A na závěr jedna výtahová srandička 🙂 🙂 Krásný týden všem!!! Hadříky: sukně & lodičky – H&M, tričko – ústecké…
-
Pondělí
Tak už je to tu – začalo se na mě projevovat, že se čas neúprosně krátí. Zatím jsem sice veskrze pozitivní a hladina stresu zatím ještě nekulminovala, ale to přijde tak ve středu, maximálně ve čtvrtek.Dneska se mi totiž zdálo, že jsem objevila nový, neprobádaný a bohatý archivní zdroj do své diplomky. Což bylo úžasné.Po probuzení však nebylo nad čím lítostnit – kromě kňučení psa ke mě pronikaly paprsky nádhernýho jarního dne a asi mě osvítily natolik, že jsem dostala přeci jen nový nápad, jak do diplomky dostat ještě jednu kapitolu 🙂 Pozitivní nálada mě neopouští i proto, že jsem včera konečně vytáhla svůj milovaný šlapací nástroj, podařilo se mi…
-
Barevná exploze
Dlouho tu také nebylo nic ze sekce “co mám na sobě” 😀Včera večer jsme vyrazila do okrajové ústecké čtvrti Ryjice, kde jsme s kamarády poseděli v místních podnicích. A protože se ta čtvrť řadí mezi ty “méně bezpečné”, místo pepřáku jsem se vyzbrojila barevnou kombinací, která vypaluje oči.Leč nevím, jetli to mělo patřičný účinek, protože se zájmem se na mě dívaly jenom děti. Omluvte také kvalitu fotek, již se stmívalo. Příště to snad vyjde lépe! Nezbytná křiklavě růžová rtěnka 🙂K té se mi od chlapců dostalo několika erudovaných komentářů:Jeden mi řel, že to vypadá, jako kdybych měla na puse umělou hmotu.Druhý pravil, že bych se nejdřív měla trochu opálit, protože…
-
Výlety posledních dní
Po delší odmlce, kdy fakt nebyl čas nic napsat, přicházím s trochu delším shrnujícícm článkem o výletech, které jsme s partou přátel podnikali v poslední době. Jinak s mou diplomkou to stále nevypadá na úspěšný finiš, leč bojuji, co mohu 🙂 Dílčím úspěchem buď uzavření indexu na PF, to byly také slušné nervy – měla jsem domluvené zkoušení na půl druhou, protože vyučující někam spěchal a jindy už neměl čas. Jenže co se nestane – nasedla jsem na špatný trolejbus a místo na Hoření jela do Krásňáku. Takže jsem dorazila s jazykem na vestě a totálně vyklepaná o 20 minut pozdě. Naštěstí se pan doktor smiloval. Poté jsem běžela pro…
-
Příběhy míst
Celým názvem Příběhy míst: Topografie soudobé paměti národa a jedná se o výstavu, kterou momentálně pořádá ústecké muzeum. V úterý jsem se zúčastnila její vernisáže a byl to úžasný vizuální zážitek. Rozhodně doporučuji, výstava potrvá až někdy do července!Poslední dobou jsem kulturně hodně akční, z čehož mám samozřejmě radost, ale dohání mě výčitky kvůli diplomce, disertačního projektu a vůbec zkoušek a seminárek, které mi ještě chybí dodělat, no šílené. Ale klady neustále vyvažují zápory, takže dobrá nálada mě skoro neopouští 🙂 První čtyři fotky jsou z facebookových stránek ústeckého muzea a první dvě krásně zachycují nejpůsobivější prostor výstavy: Tento prostor měl za úkol prostřednictvím trhaných záběrů a záblesků z minulosti…