Bydlím,  Jím

Papání

Vždycky jsem se obhajovala, že prostě nejsem kuchařka.
Neumím nic pořádného, nelistuji v obchodech zasněně kuchařkama a na blozích se kochám jen tím, jak je to hezky barevné na talířích.
Doma mi mamka vždycky říkala, že do kuchyně potřebuju kompas.

A představte si to, i na mě to přišlo.
Zatím tedy nic světoborného, neumím to s masem a nikdy jsem nezkoušela žádnou omáčku.
Ale tak někde se začít musí. (A sbohem první rok na koleji, kdy jsem se živila jenom topinkama se sýrem!)

A kde jsem vzala inspiraci zrovna na tyhle “párky v županu”?
Prodávají je v jedné nonstop pekárně, která je vždy po cestě z jakéhokoliv večírku. A jsou prostě boží 🙂
Ty své jsem ještě potřela česnekem utřeným v olivovém oleji, takže voněly na sto honů…

Na tyhle nádhery jsem narazila na procházce s pejskem a prostě tam nešly nechat.

Na korpus jsem jednoduše napatlala mascarpone s kysanou smetanou a tradá:

A jeden z mých upatlaných salátů. Je v něm tofu, který bylo v normálním stavu tak nepoživatelné chuti, že jsem ho musela osmažit na cibulce a koření 🙂

 To by myslím z mého kulinářského koutku stačilo.
Jsem prostě začátečník se vším všudy 🙂

2 komentáře

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *