Včera jsem šla omrknout Takko, protože podle Newsletteru tam měli mít lehký žlutý sako, který nutně potřebuju. Bohužel po saku ani památka, ale náhodou jsem došla až ke štendrům s dětskými věcmi, ke kterým se nějakou náhodou připletly ještě dva točáky dámské, kde na mě  něco úžasného žlutě zasvítilo a byly to tyhle sluníčkové šifonové šaty. Sako-nesako, nemohla jsem je tam nechat, takže je dneska vidíte v akci 🙂 Trochu neochotně mě s kamarádkou Pájou (která dneska se vší slávou odevzdala bakalářku!) vyfotil před fakultou kamarád Kuba, který si postěžoval, že ho ze mě bolí oči 🙂 A tu bakalářku jsme samozřejmě museli alespoň decentně zapít 🙂 A zisk takových…

Dneska jsem s Eliškou výjimečně vyrazila na oběd až do centra, takže konečně uvidíte jiné pozadí, než budovu knihovny a rektorátu 🙂 Teploty stoupají, takže už od rána hýřím dobrou náladou a doufám, že se to nadšení odrazí i v mé tvůrčí práci, která se tento týden jinak příliš neprojevovala… Krásný zbytek týdne! hadříky: sukně – Orsay, tílko – Reserved, sako – H&M, kecky – Pimkie, kabelka – Esprit, brýle – C&A

Dneska tedy počasí zradilo. Těšila jsem se na pokračování včerejšího vyletňování a ono nic. Konečně se můžu pochluvit svýma vytouženýma polobotkama.Poprvé jsem si je na sebe neprozřetelně vzala bez náplastí s důvěrou, že boty od Bati za dvanáct stovek budou trochu lepší než kecky za dvě kilča. Bohužel mi paty rozřezaly do krve hned po dvoustech ušlých metrech, takže od té doby bez gelových nálepek ani ránu. Tyhle ochranný procedury mě na botách tak strašně nebaví!Poprvé jsem si vlastně začala zalepovat paty a někdy i malíčky do bot – většinou levných kecek a balerínek – teprve minulé léto, do té doby jsem nikdy s žádnými neměla problém. Co tak ale…

Co dodat – sluníčko, teploučko, opalovačka. O opalování se mi dokonce dneska i zdálo. V tom snu jsme se se ségrou vyvalily u nějakýho koupaliště a já si během chvilky spálila stehna jak rak a samozřejmě s pěknou čárou podél kraťasů 🙂 Dneska ráno jsem zespodu skříně konečně vytáhla tzv. letní hromádku, která byla doteď půlroku v nemilosti, aby nezabírala místo svetrům a rolákům. Je čas na střídačku! Elišce se dneska do focení příliš nechtělo a přitom měla tak krásnou kombinaci sukně a topu, že to vypadalo jako šaty 🙂  A na závěr jedna výtahová srandička 🙂 🙂 Krásný týden všem!!! Hadříky: sukně & lodičky – H&M, tričko – ústecké…

Dlouho tu také nebylo nic ze sekce “co mám na sobě” 😀Včera večer jsme vyrazila do okrajové ústecké čtvrti Ryjice, kde jsme s kamarády poseděli v místních podnicích. A protože se ta čtvrť řadí mezi ty “méně bezpečné”, místo pepřáku jsem se vyzbrojila barevnou kombinací, která vypaluje oči.Leč nevím, jetli to mělo patřičný účinek, protože se zájmem se na mě dívaly jenom děti. Omluvte také kvalitu fotek, již se stmívalo. Příště to snad vyjde lépe! Nezbytná křiklavě růžová rtěnka 🙂K té se mi od chlapců dostalo několika erudovaných komentářů:Jeden mi řel, že to vypadá, jako kdybych měla na puse umělou hmotu.Druhý pravil, že bych se nejdřív měla trochu opálit, protože…

Včera jsme se sestřenkou Míšou vyrazily do ústeckého divadla a rovnou na klasiku všech klasik – Čajkovského Labutí jezero.Byla to nádhera! Na balet jsem sama chodila 7 let (od 7 do 14 let a rozhodně žádný velký talent 🙂 a nyní jsem se musela zamyslet nad tím, proč dřív Labutí jezero ničím nepatřilo mezi mé oblíbené balety – vždyť ta hudba je dokonalá.Původně jsme si zamluvily jedny z nejlevnějších lístků a na místě pak ještě dostaly studentskou slevu, což rozhodně potěšilo. V ústeckém divadle totiž platí, že když studenti přijdou 10 minut před představením a zbydou lístky, tak si je mohou koupit za 50 Kč, což je úžasné, když si…

Od včerejška hýřím barvama. Rozhodla jsem se zaklínat jaro a vytasila se s odstíny červené a růžové. A to, že přes noc zase napadla halda sněhu, mě vůbec nerozhází! Možná ještě není některým návštěvníkům jasné, o co se fotkama toho, co mám zrovna na sobě, vlastně snažím. V anotaci blogu není o módě ani slovo, a tak by jeden možná ani nehádal, že to sem budu cpát. Přesto se tak děje, protože se za 1) snažím ukázat, že i někdo, kdo se tváří, že má intelektuální zájmy (haha), je vlastně jenom marnivá fintilka, co má pozemské slabosti jako každá druhá, a za 2) že nějakou vlastní vizi přeci jen mám…

Dneska je to hlavně o pohodlí – celý den trávím ve škole a navečer mě čeká bleskurychlý přesun z jednoho semináře na druhý přes půlku města, takže na nějaké podpatky jsem dneska opravdu neměla náladu. Navíc jsem si včera večer asi hodinu zkoušela všechny své sukně a naprosto zdrcená zjistila, že dokud si nepořídím nové boty, tak to prostě ono nebude. Takže dneska zase v kalhotách.S tím sakem možná trošku kočkopes, ale absolutně jsem neodolala tomu nádhernýmu počasí venku a během obědové pauzy vytáhla Elišku do “budoucího parčíku” (zatím je to opravdu jenom hrubý nástřel) našeho rekonstruovaného a rekonstruujícího se kampusu. I ty pusté baráčky za mnou patří univerzitě. Zatím…

V pátek proběhl dlouho čekávaný ples Filozofické fakulty. A bylo to moc pěkné, sál narvaný – když si vzpomenu na svůj první před čtyřmi (nebo pěti?) lety, kdy bylo obsazeno jenom pár stolků! Kapela Bonit naprosto výborná (http://www.bigbandbonit.com/) – spojení saxofónů a jiných klasických nástrojů s takovými těmi rasta-bubny fungovalo perfektně, výborná zpěvačka a hráli krásně i na poslech, nejen k tanci. Pivo stálo lidových 22Kč, všude přátelé a známí. A na svých nových botičkách jsem dokázala bez větší újmy stát až do jedné ráno. Jediná zrada byl slibovaný guláš, na který se nějak zapomnělo. Společenský sál SETUZY na dobové fotografii (budova s hákovým křížem) – až na nacistickou výzdobu…

Středa pro mě znamená překlenutí týdne a počátek těšení na víkend. Na tenhle se těším obzvlášť, protože v pátek se konečně koná ples FF. A taky kvůli němu celej týden večeřím salát. Účinek to asi nemá žádnej, ale tak chápejte, že je to pro ten pocit :). Dneska jsem si chtěla odpočinout od podpatků a jediný boty, který z mých “placatých” považuju za vhodný k sukním a šatům, jsou glády. Nedám na ně dopustit, člověk si v nich připadá takovej dobře uzemněnej a v bezpečí před násilníky v parku:). Už je mám ale třetím rokem a začíná to na nich být znát. Na podzim je vyměním za nové, možná ale…