-
Mišky promoce
Sestřenka Míša získala bakaláře v oboru sociální práce a včera dorazila s rodinkou na promoci, takže jsme si udělali pěkné ústecké odpoledne – pár rodinných póziček v parku před muzeem, oběd na Rychtě a výjezd lanovkou na Větruši. Tak mrkejte, jak nám to všem slušelo 🙂 Nejdříve bylo nutné trochu osvěžit kytičku: Míša a její táta: Rodinka v plné kráse: Prostě šikula! Stoupání na Větruši… Kdo vypustil to Labe?!?! A na závěr pár srandiček ze zrcadlového bludiště 🙂 Sladká to doba promoční 🙂 hadříky: sukně, náhrdelník – Choies, top – (asi) New Yorker, sako – H&M, lodičky – DeichmannMíši šaty jsou tuším z New Yorkeru.
-
Od kolébky české státnosti k dálnici D8
..takhle vznešeně zněl název červnové výpravy turistického oddílu Batůžek našeho ústeckého Činoheráku.V neděli dopoledne jsme opět vyrazili motoráčkem, ale tentokrát směrem na Teplice. Vystoupili jsme v Řehlovicích a došli do Stadic, kde se nachází jistě všem dobře známý památník Přemysla Oráče. Zde jsme také odpálili první pivo a to falkenštejnský speciál, který byl uvařen na počest nové knihy o městě Jiříkově, kterou má se svým týmem na svědomí právě náš starý známý průvodce Petr. (O tuto knihu můžete dokonce i soutěžit! Info zde.) Ze Stadic se dále stoupalo, prošli jsme například přes obce Suchou a Dubice, až jsme vylezli do Dubiček, odkud je nádherný výhled na Portu Bohemicu a ten…
-
Jahodový shake v Hraničáři
Ve čtvrtek jsme s Pájou vyrazily na první a zároveň poslední promítání v kině Hraničář. Naposledy se v něm filmy promítaly 4 roky zpátky a nyní bude pokračovat rozsáhlá rekonstrukce, která staré nevyhovující kino přemění v multifunkční prostor s divadelním jevištěm pro nový spolek Činoherák Ústí.Promítalo se 12 studentských animovaných filmů z Fresh Film Festu, především těch z roku 2012.Většina z nich byla těžce depresivních a schizoidních, ale nápady úžasné. Ten za mě nejlepší byl z Rakouska a našla jsem ho pro vás i na netu ZDE 🙂Pak byl ještě skvělý příběh o prasátku, které chtělo zapadnout mezi lidi, ale už si nepamatuju název. Nesmělo samozřejmě chybět občerstvení a tentokrát…
-
Poslední večer na lodi Tajemství
S týdenním zpožděním jsem se dostala k fotkám z posledního večera, kdy ve vaňovském přístavu kotvila divadelní loď bratří Formanů Tajemství, na které teď několik týdnů hrál soubor našeho ústeckého Činoheráku.Bylo tam krásně a díky všem těm nadšeným lidem skvělá atmosféra.Doufejme, že další akce budou minimálně stejně tak dobré… třeba již příští týden představení Dva páni z Verony na střekovském hradě! Činoherácké vyhlášené rumy… tohle byl Zacapa: …a pivo Kocour k tomu! Nevím jak vy, ale když jsou venku ty vedra, tak já vypadám jak zpařenej ovar. A nevěřím tomu, že by to šlo nějakým make-upem zarazit! Pája s Terezou a rumíky: …a s umělckem Richardem Loskotem na palubě, kde…
-
Vodácí
Vodáctví je úžasný letní sport, skvělá aktivní dovolená a naprosto výborný zážitek. Spojuje všechno, co miluju – vodu, přírodu a výletění. Každý den vidíte jiná místa, ale je to rychlejší než pěšky, při “volejích” můžete krásně relaxovat a opalovat se, když přijde peřejka, máte to i s adrenalinem, a já na létu nejvíc miluju koupání a to máte na lodi dostupné kdykoliv – ať už dobrovolně či ne 🙂Letos to bylo spunktované hodně narychlo, kamarádka mi zavolala týden předem, že by se jí šikl háček.Byl to můj čtvrtý sjezd řeky, z toho potřetí Ohře. Oproti minulým trasám jsme ale vyrazili až z Karlových Varů a protože nebylo moc času, tak…
-
Putování rozehřátou krajinou…
Collegium Cibium (poslední výlet zdokumentován zde a předtím víc jak rok prdlačky) se pokouší vzkřísit svou reputaci a tak jsme v sobotu podnikli (šíleně dlouho) plánovaný výlet za pivem. Pivním cílem byl tentokrát nový pivovar v Děčíně a zde musím na pravou míru uvést, že ač internet hlásá pouze něco o “pivovaru Děčín”, tak místní nesouhlasí s jiným názvem než s “pivovarem Kapitán v Bodenbachu” (neboli v Podmoklech). Na zmíněný pivovar však došlo až po zdolání cca 18 kilometrové tůry. Počasí nám přálo, takže pojďme na dokumentaci: Vyrazili jsme v deset dopoledne vlakem z Ústí do Dobkovic, odkud jsme se vydali po zelené značce do kopců. Cesta se však dala…
-
Turban
Žlutý turban jsem si dovezla jako suvenýr z Kypru – zkusila jsem si ho jenom z legrace, ale nakonec mi přišel tak parádní, že jsem si ho musela pořídit. Chránič hlavy do těchhle veder a zároveň krapet praktičtější než klobouk 🙂Hipísácké brýle a rozpuštěné vlasy k tomu a je to ta správná letní pohoda. Fotky vznikly na včerejším výletě pod hlavičkou Collegia Cibia (které snad nezemřelo, ač členská základna čítá už pouze ty nejotrlejší, kteří nemají nikdy problém někam vyrazit ) a mám i nové tričko, které jsem si nechala udělat ve skvělé ústecké firmičce Lardon. Report z pivního výletu bude samozřejmě co nevidět! hadříky: tričko – Lardon, kraťasy –…
-
Květnový mix
Jakožto zuřivý dokumentátor všeho možného mám plno fotek, které by neměly jen tak ležet ladem, protože pohramadě pěkně ilustrují, jaký byl měsíc květen… Tak hlavně byl ve znamení sportu… In-liny především! Smrákající se Ústí z podvečerního běhání, které mi je velmi milým zvykem, protože kondička se neuvěřitelně zlepšuje s každým vyběhnutím. Navíc už jsem se konečně naučila používat aplikaci Nike Run! Až zjistím, jak na ní převedu míle na kilometry, tak to bude úplně top! 🙂 A taky se hodně cyklistilo… Takhle to vypadá na cyklostezce v Sebuzíně: Úžasnou makovou cestu najdete v okolí Libochovan… No a nevyhnula jsem se ani menšímu deštíčku, ten spolu s blátem ale k tomu…
-
Princezna Koloběžka :)
Splnila jsem si zase jednu ze svých rozmařilých tužbiček a pořídila kolobrndu.Mám z ní hroznou radost a bez mučení se přiznám, že je to inspirace paní Zázvorkovovou (Stellinka promine :)) a taky díky Lucce-Pucce, u které jsem ji viděla jako první a zároveň díky ní padla volba na českou značku Yedoo.Složit ji byl trošku oříšek, ale prostě jsem se rozhodla, že to dám 🙂 Na chlapskou pomoc jsem se obrátila až při montáži brzd, protože to už byl pro mě opravdu rébus. Naštěstí mám nejšikovnějšího kamaráda Sašu, který je na stroje o dvou kolech opravdu machr a přesvědčit se o tom můžete i na jeho blogu Kolem dokola! Krabička vážila…
-
Nedělní rozjímání
V neděli v podvečer bylo venku nádherně – jasno, modro a úžasné světlo k tomu. Akorát jsem se vrátila z fitka a protože bylo venku opravdu nádherně, musela jsem toho počasí využít. Oblékla jsem si dlouhé šaty a k nim sandále a lá správná lesana a s foťákem a objektivama v batůžku jsem vyrazila na louku u nás za panelákem… Cesta na konec světa… Ústí na dlani Typické a tolik oblíbené panorama 🙂 jezero Milada: A na závěr na mě jakožto odporného realistu pár hodně neobvykle snových snímků, které ale pro mě vystihují ten teplý skoroletní večer, jako byl právě ten nedělní. Pěkně s nádechem melancholie, protože takový i byl.Snad…
