Malé barevné zpestření před koncem náročného pracovního týdne 🙂 Včera jsem zabrouzdala do fotografií z dětství a všimla si paradoxu. Že to, jak mě v útlém dětství oblíkala maminka (a já to samozřejmě nesnášela) se mi nyní vrátilo jako bumerang a můj současný styl vypadá hodně podobně! Moje skříň je plná puntíků, srdíček, kytiček, barviček, halenek s fiží, nabíraných rukávků, kolových sukní, ponožek s ozdobným lemem, náhrdelníků s barevnými kamínky velkými jako pěst… Pamatuji si například jednu specialitu – nosila jsem jako malá k halence připínací límeček. Pěkně bílý, kraječkový. Mamka mi ho vždycky nandala až jako poslední věc (aby vydržel co nejdéle čistý) a ještě ho předtím nezapomněla pořádně…

…snad mi bude odpuštěno, když se tu o tom vypovídám! Intelektuálové, pokud špatně snášíte holčičí tlachání o povrchních věcech, tak raději přeskočte 🙂 Hned první lednový týden jsem porušila své předsevzetí, jak budu rozumně nakládat se svými financemi.Kdo čichá řeč o nákupech ve slevách, ten na to kápnul 🙂 Zašla jsem si obchody “jen tak omrknout”. Ráda bych se podívala po lyžařské bundě za nějakou rozumnou cenu a skouknout zlevněné kabáty. Ze sportovních bund mě žádná nenadchla a když už, chtěli za ni 4 tisíce. Tak jsem si šla spravit chuť do Gatu, kde vždycky nakoupím roztomilé fusky, punčocháče nebo kalhotky. Tentokrát jsem tam prohrábla i slevy a celkem mě…

Rozmohl se nám tady takový nešvar…. Kolem mě se radikálně šmiká a mě napadlo, že je možná ten pravý čas i pro mě. Dalších iks měsíců strávím pod čepicí, vlasy chudinky už asi nic výrazně nespasí a než to žižlat o dva cenťáky, užijem si nějakou změnu. Střih i kudrlinky jsou dílem skvělé Máci.A kudrliny se dost podobají těm přirozeným, které jsem měla v osmnácti, kdy jsem měla podobný účes… Bohužel díky ústecké vodě a fénu s ionizátorem mám jinak momentálně hřebíky, ale to se snad na chvilinku změní na dvoutýdenní dovolené v Aši, kde voda umí zázraky. Nůžkám zdar!