A to nejlepší nakonec – trajdání po městě, Café 22, výlet k jezeru a trocha historie… . Malá historická exkurze – navštívili jsme zachovalý protiletecký kryt pod štětínským nádražím.V prvním článku o Štětíně jsem se zmínila, že byl za druhé světové silně bombardován, čemuž se není proč divit, protože je to strategický přístav. A v mnohém tak zažil podobný osud jako Ústí, ať už touto smutnou částí historie nebo problémem s vlastní identitou místních, mezi kterými byli Poláci i Němci. Předtím už tu zažili nadvládu Švédů, Prusů a Rusů… (ze Štětína pocházela i Kateřina Veliká!) A část Štětína byla dokonce v Československém pronájmu!V krytu byla teplota kolem 12 stupňů, což…

Střípky pracovního týdne ve Štětíně…Co k tomu říct víc, než že to tam na mě udělalo dojem a mít možnost jet na Erasmus, tak bych hned jela zrovna tam!Osazenstvo staff weeku ukázalo, jak moc se program Erasmus změnil tím, že už umožňuje punktovat projekty s neevropskými zeměmi – takže jsme tam měly třeba tři holčiny z Ukrajiny a další tři z Gruzie.Jinak tu byli dva Řekové, dvě Norky, Slovinec, Španělka, Chorvatka, Litevka a Maďar…     A tady jsem v akci při prezentaci ČR, Ústí a UJEP 🙂  Jedna z fakult, která byla dál od centra… Vzhledově to připomínalo naši budovu v Hoření, ale tady bylo všechno perfektně zmodernizované a…

Červen se nesl ve znamení mé letošní první a poslední služební cesty…Která byla do polského Štětína!Že bych moc ráda vyrazila právě tam, jsem již psala, když jsem se tu s vámi dělila o dojmy z našeho ujepáckého staff weeku a vidíte – žádná jiná destinace to nepřemohla. Tahle univerzita na mě zkrátka zapůsobila, takže jsem vyrazila se školit a navazovat nové mezinárodní spolupráce právě tam. Strávila jsem tam celkem pět dní a vůbec se mi odtamtud nechtělo! Město mě hrozně překvapilo a nadchlo. Nečekala jsem, že je tak velké, moderní a historiské současně, plné vody (město leží  na řece Odře a u jezera Dabie a k Baltskému moři je to…

Berlín a já spolu máme zvláštní vztah od první chvíle. Zatím jsme na sebe neměli dost času, ale každá návštěva byla speciální. Už jenom proto, že jsem tam zatím byla vždy sama, takže napoprvé takové rande naslepo a podruhé rozechvělé očekávání, jaké to po letech bude a jak jsme se oba změnili. Při mé první návštěvě v roce 2010 byl únor a venku mínus 20 stupňů. Spréva byla totálně zamrzlá a dvě osamělé lodě, které se ji snažily zdolat, rázně prosekávaly ledovou krustu jako dva ledoborci.Teď byl krásný červnový den a břeh Sprévy lemovala lehátka s lidmi klidně usrkávajícími Aperol Spritz…Taková berlínská náplavka 🙂  Ten den zrovna v Berlíně probíhal…

S týdenním zpožděním se s Vámi podělím o pár fotek z výletu s partou nadšenců do přírody, v čele s botanikem Jiřím Brabcem a párem ornitologů. Startovali jsme dopoledne ve Skalné, kde nás sice přepadl déšť, ale to rozhodně nikoho neodradilo. Určování lučních rostlin sice nepatří mezi moje záliby, ale nádherně mě to vrátilo zpátky do školních let, kdy jsem byla nadšeným biologem a podobných akcí se občas účastnila – tuhle výlet s klubem ochránců, támhle s německými kolegy, každou chvíli přednáška v muzeu – měli jsme totiž třídního biologa a ten nás prostě dokázal nadchnout!   Psycho hrnečkové království… 😀