Řeším
-
Polobotkování
Uklízím zimní boty a s nimi huňaté fusekle. Dělaly mi společnost od listopadu a už vážně stačilo. Je to doslova přechozený vztah! Tím ale nastal nový problém. Jestli hádáte, že nemám na jaro boty, tak to není tak úplně přesné. “Bot” mám hafo. Ale žádné pořádné a s tím už musím opravdu něco udělat. V jednom ze svých předsevzacích článků jsem psala, jak už nebudu nakupovat nepoužitelné šlupky, které se sice v regálu s lákavou červenou cedulkou tvářily neodolatelně, ale jejich pravá tvář byl odhalena již při prvním sestupu krpálu, který denně zdolávám cestou do práce. Včera jsem vytáhla své baťovské lakýrky a skončila se zmasakrovaným malíčkem.Dnes přišly na řadu…
-
První buřt!
První jarní meta pokořena: už jsme pekli buřty!A dokonce v Aši, kde zima obvykle definitivně končí až v květnu… A protože teploty překonaly naše očekávání, rozhodli jsme se využít krásného dne i užitečně a konečně pořádně vypíglovat a naleštit ty naše dvě pojízdné plechovky. Zvlášt ta moje už to fakt potřebovala, protožo o “černé metalíze” už fakt nemohla být řeč 🙂 Bender nasával první paprsky… Za výstražným trojúhelníkem ještě vládne zima! A buřty následovaly za odměnu 🙂 Ten kontrast zbytků sněhu a vybaleného pikniku mě fakt baví! Tímto považuji jarní sezónu za zahájenou!Jak a čím pro vás začíná jaro? 🙂
Mohlo by se vám také líbit
Organizace domácnosti
-
Únor v blo(g)ku
Nejkratší měsíc roku za námi a je na čase se ohlédnout.Dny se prodloužily, z čehož jsem zpočátku byla téměř nadšená – odcházet za světla z práce, jít poté na nákup a i z toho krámu vycházet za světla – úžasné!Teď už jenom vyhlížet vyšší teploty. Jeden den se člověk nadchne, že už se dá jít bez čepice, a druhý den škrábe zazmrzlé auto. Ašská zima ještě neřekla zdaleka poslední slovo: Detail mého letošního zimního obutí, nic jiného než steelky prakticky nenosím… Díky Járovi jsem se naučila je pořádně leštit, což je o dost omladilo (mám je už víc než 4 roky). Ale na příští rok si už vážně pořídím nové!…
Mohlo by se vám také líbit
Organizace domácnosti
-
Babies Sunday
Uplynulý víkend v Aši byl výživný, ale jen tím pozitivním způsobem. Bylo krásně, oba dny jsem dokázala vstát rozumně a po superzdravé snídani běžet se švagryňkou do fitka. Sice jsem se zničila takovým způsobem, že jsem večer kňučela bolestí i při točení volantem, nehledě na řazení a už vůbec na běžné činnosti jako braní za kliku nebo oblékání svetru! Ale dobrá nálada a energie se mě držely jako málokdy 🙂 V neděli odpoledne jsme se vydaly s Růženkou a Kristý vyvenčit prcky. V Aši je pořád ještě spousta sněhu a na cestách ledovka, ale jaro už větříme plnými nozdrami 🙂 Eliška A poprvé Amálka 🙂 “Taaaak, teď…
Mohlo by se vám také líbit
Proč jsem opustila Blogger?
Temnota v nás a mé tři hrozné stránky
Novoroční bilance
-
Úvaha ke druhým narozeninám blogu II.
V první části narozeninové úvahy jsem nakousla, že věčný boj preferencí o témata, která tu s Vámi chci sdílet, dopadl tak, že nevyhrál nikdo a je tu (a nadále bude) od všeho něco. Abych však byla pro své čtenáře čitelná, budou existovat určité rubriky, které se budou objevovat pravidelně (a jupí – některé už to dělají!): Měsíční sumarizace, kde nahlédnete do mého života prostřednictvím fotek, které se mi během měsíce nastřádají v počítači a které se mi nehodí zařadit do samostatného článku. Je to pro mě skvělá forma deníčku, ve kterém budu moci i po letech listovat. Člověk za sebou vidí jasnou cestu, může zhodnotit, jak plodný měsíc to byl,…
-
Kniha: Sever a jih
Strávila jsem tři kouzelné večery ve společnosti románu anglické spisovatelky Elizabeth Gaskell a protože spadá do mých srdcových “period eras”, musím se o něm rozepsat více. Elizabeth Gaskell žila a psala v první polovině 19. století, ale nemá cenu tu rekapitulovat životopis, ten si můžete přečíst v klasických zdrojích 🙂Její díla jsou tedy novější, než knihy sester Bronteových nebo Jane Austen, a objevují se v nich nová témata – počátky dělnického hnutí, větší samostatnost žen atd. Tuto autorku jsem objevila nejprve díky filmovým adaptacím – tím prvním a naprosto zásadních bylo právě dílo North and South. Čtyřdílná BBC série (ten příšerný český název ignoruji) mi naprosto vzala dech a viděla…
-
Hlava si bloguje… ale nepostuje! Úvaha ke druhým narozeninám blogu I.
14. února bude mít můj blog druhé narozeniny. (Důkaz zde) Nepamatuju si to tak přesně proto, že to připadá na den svatého Valentýna, ale proto, že má ten den druhé narozeniny i můj úžasný synovec Adámek. Dovolte mi proto na oslavu úvahu. Delší úvahu.(Ale abych vás trochu šetřila, vydám ji na díly:)) Ač vím, že frekvence, kvalita a obsah mých článků mívá velmi kolísavou frekvenci, věřte, že jako vnitřní motor a očista v jednom je to super věc.Totiž to, že toho na blogu v reálu tolik není, neznamená, že to tam není v mé hlavě.Naopak, moje hlava denně produkuje články jako na běžícím pásu a kdyby se daly postovat pouhou…
-
Kindle
Do mého technického parku přibyla další eletronická nezbytnost.Dost dlouho jsem se bránila a pak ještě déle rozvažovala. Dalo by se říct, že tento nákup jsem si rozmýšlela asi podobně dlouho jako založení blogu. Tak tři roky určitě. Výhody čtečky knih jsou nesporné – jakoukoliv bichli stáhne do malého plochého rámečku a navíc u sebe můžu mít kdykoliv celou svou knihovnu. Kdo stejně jako já před každou delší cestou strávil spoustu času nad dilematem kolik knih a jaké si s sebou přibalit, tak chápe. Zároveň je to další displej navíc pro někoho, kdo píše odborné články a nechce si všechny zdroje tisknout, jen aby je mohl mít před sebou. Jenže velmi…
-
Uplynulý leden
První měsíc nového roku za mnou a na bilancování žádná sláva. Protože ale nechci být remca a ani by to nebylo fér, protože není pravda, že negativa vítězila. Jen trošku prudila 🙂 Budu tedy bilancovat-balancovat! + oproti předchozím měsícům byl leden pocitově překvapivě dlouhý– má na tom zásluhu především to, že se mě hned od Nového roku chytl nějaký bacil, který mě nechtěl jen tak pustit+ mohla jsem tedy beztrestně trávit volný čas v posteli, číst si oddechovky a skouknout pár dávných oblíbeností: především jsem si dala novou Angeliku, která mě okamžitě navnadila si zopakovat všechny Angeliky staré 🙂– nemohla jsem cvičit, první lednový týden jsem si dala jeden kruháč a…
Mohlo by se vám také líbit
Organizace domácnosti
-
“Módní” návraty
Malé barevné zpestření před koncem náročného pracovního týdne 🙂 Včera jsem zabrouzdala do fotografií z dětství a všimla si paradoxu. Že to, jak mě v útlém dětství oblíkala maminka (a já to samozřejmě nesnášela) se mi nyní vrátilo jako bumerang a můj současný styl vypadá hodně podobně! Moje skříň je plná puntíků, srdíček, kytiček, barviček, halenek s fiží, nabíraných rukávků, kolových sukní, ponožek s ozdobným lemem, náhrdelníků s barevnými kamínky velkými jako pěst… Pamatuji si například jednu specialitu – nosila jsem jako malá k halence připínací límeček. Pěkně bílý, kraječkový. Mamka mi ho vždycky nandala až jako poslední věc (aby vydržel co nejdéle čistý) a ještě ho předtím nezapomněla pořádně…
