Řeším
-
Jsi pokroková žena?
Přináším malé nedělní zamyšlení 🙂 © Jana Burešová: Ženy a druhá světová válka, in: Válečný prožitek české společnosti v konfrontaci s nacistickou okupací (1939-1945), Ústav pro studium totalitních režimů Praha 2009, s. 87. Mějte krásnou neděli!
-
Erasmus a jak na něj
Občas sleduji blog holek z A cup of style a s potěšením jsem zaregistrovala, že Lucka udělala i video s podrobnými informacemi o Erasmu. Je to hodně zvláštní snažit se vcítit do člověka, který je na druhé straně barikády – tedy jak to vidí student a jak ten, který v tom dělá. To podstatné tam bylo řečeno, ale mě stejně napadlo napsat k tématu Erasmus své.Myslím, že ještě nejsem kancelářskou prací tak zdeformovaná, abych už měla od studentů odstup, takže se to pokusím formulovat co nejvíce “user friendly”. 1) Povědomí o ErasmuZřejmě díky své práci mám pocit, že Erasmus na nás útočí ze všech stran, všude po škole vidím plakáty,…
-
Je suis Charlie
Kromě kauzy ústeckého činoheráku (zde, zde a zde) jsem se tu zatím k politice (ani žádnému jinému vážnému tématu) nikdy nevyjadřovala. Ač se snažím dění sledovat, nahlédnout na ně z různých stran a pak se snažím si udělat něco jako vlastní názor, většinou se k ničemu nevyjádřím. Nebo se nevyjádřím včas. Vlastně jako teď, protože tento komentář jsem začala sepisovat již minulý týden. Když na mě v den masakru redakce časopisu Charlie Hebdo na facebooku vykoukl komentář Erika Taberyho jako má první registrace této události, okamžitě jsem zbystřila, že se děje vážného. Úplně mi přeběhl mráz po zádech, protože jsem si uvědomila, že tohle není jen další zhovadilost, kterých se…
-
Hudební tipy na (nejen) zkouškové období
Já sice zkoušky jako takové momentálně nemám, ale musím v celkem rekordním čase napsat několik prací. A protože nesnáším ticho a písničky, které obvykle poslouchám (momentálně pořád dokola nejvíc Evitu, Pink Floyd, Znouzectnost a Lanu Del Rey), mě při přemýšlení dost rozptylují, protože si je většinou musím pobrukovat, tak jsem hledala něco neutrálního, co bude za a) hlavně hrát dlouho! Minimálně hodinu určitě; a za b) bude pouze instrumentální, ale přitom (pro můj vkus) dosti líbivé (moc nemusím meditační hudby, cvrlikání ptáčků, hukot vodopádů ani keltskou muziku, co se obvykle doporučují).Začala jsem klasickými klavírními skladbami, ale v každém mixu mi něco vadilo. Například opravdu z duše je mi protivná skladba…
-
Zhřešila jsem…
…snad mi bude odpuštěno, když se tu o tom vypovídám! Intelektuálové, pokud špatně snášíte holčičí tlachání o povrchních věcech, tak raději přeskočte 🙂 Hned první lednový týden jsem porušila své předsevzetí, jak budu rozumně nakládat se svými financemi.Kdo čichá řeč o nákupech ve slevách, ten na to kápnul 🙂 Zašla jsem si obchody “jen tak omrknout”. Ráda bych se podívala po lyžařské bundě za nějakou rozumnou cenu a skouknout zlevněné kabáty. Ze sportovních bund mě žádná nenadchla a když už, chtěli za ni 4 tisíce. Tak jsem si šla spravit chuť do Gatu, kde vždycky nakoupím roztomilé fusky, punčocháče nebo kalhotky. Tentokrát jsem tam prohrábla i slevy a celkem mě…
-
Vzpomínky na prosinec
Na blozích se to hemží rekapitulacemi minulého roku.Já zůstanu věrná své měsíční sumarizaci, protože se mi loňský rok vlastně ani hodnotit nechce. Příliš paušalizuji (a taky jsem jedno celkem obsáhlé shrnutí psala před půl rokem). Z osobního hlediska nebyla první půlka nic moc, druhá mnohonásobně lepší. Pracovně a studijně skvělý byl rok po všech stránkách – loni mi nový rok začal úspěšnými posledními státnicemi, pak jsem byla v rámci doktorského studia konferencovat, podnikla jsem služební cesty na Kypr a do Turecka a v září jsem s historiky procestovala Holandsko. Léto bylo slunečné a sportovala jsem jako o život, dvakrát jsem sjížděla na loďce Ohři, zajela jsem si na fesťák, poznala…
-
Zdravý start nastydlé Lucie
První den v Ústí v novém roce začal poněkud smutně – pohřbem. Konkrétně pohřbem všech mých bylinek, které nevydržely dvoutýdenní žízňomor, i když jsem je před odjezdem přelila, co to šlo. Dál ale přišly samé příjemnosti: vyrazila jsem na pořádný nákup a jeho obsah vidíte na fotce (chybí jenom chleba a vejce, ale chápejte – ty mi nezapadly do konceptu!) 🙂Prostě předsevzetí hodlám dodržet! V Uložence na mě již dva týdny čekala tři kila oříškového másla. Konkrétně kešu, mandlového a arašídového. (Objednávala jsem je z http://www.efitness.cz/) Třásla jsem se na ně opravdu dlouho, protože jsou vyrobeny čistě jenom z rozemletých ořechů. Veškerá ořechová másla z běžných obchodů obsahují tuny sraček…
-
Ňů jýr
Vždycky mě bavilo dávat si předsevzetí, protože když měl člověk před sebou alespoň písemně zhmotněná svá přání, už to samo o sobě dávalo věci do pohybu.Ale nutně k tomu nepotřebuji nový diář, nový letopočet a mysterické odpočítávání, které udělá za vším uplynulým tlustou čáru. Většinou jsem si sepisovala cíle ve chvílích, kdy mi měly pomoci se poprat s nějakou výraznou změnou a novým startem.Teď ale pocit žádného nového startu nemám. Ale jelikož něco, co dost změnilo můj život, se stalo celkem nedávno, tak v tom hodlám jen plynule pokračovat. A možná je co si sesumírovat a shrnout, protože nějaký ten pocit plácání se v ničem a ve všem se mě…
-
Štědrovečerní
Vždycky mě zajímá, kdo to jak máte o Vánocích, když ještě nedisponujete vlastní plnohodnotnou domácností a přitom už je vám tolik, že je to na pováženou 🙂Ze všech stran poslouchám o štědrovečerních večeřích na třikrát či Štědrých večerů probíhajících skoro týden v kuse.U nás to nakonec dopadlo na dvě večeře, z toho jedna se dala považovat ještě za oběd, takže míra přežrání nepřekročila snesitelnou mez. Odpoledne jsme strávili u Járovo mamky a večer pak byl přesun k nám.Co jsem se ptala po známých, mnozí si ještě pozdě večer udělali vlastní večer s partnerem, ale my s Járou jsme v tomhle antisvátkový a domluvili jsme se, že si nebudeme dávat ani…
-
Cut & curly
Rozmohl se nám tady takový nešvar…. Kolem mě se radikálně šmiká a mě napadlo, že je možná ten pravý čas i pro mě. Dalších iks měsíců strávím pod čepicí, vlasy chudinky už asi nic výrazně nespasí a než to žižlat o dva cenťáky, užijem si nějakou změnu. Střih i kudrlinky jsou dílem skvělé Máci.A kudrliny se dost podobají těm přirozeným, které jsem měla v osmnácti, kdy jsem měla podobný účes… Bohužel díky ústecké vodě a fénu s ionizátorem mám jinak momentálně hřebíky, ale to se snad na chvilinku změní na dvoutýdenní dovolené v Aši, kde voda umí zázraky. Nůžkám zdar!